Příkladem může být let z USA na Tchaj-wan z 31. března letošního roku. Všech 328 lidí na palubě po přistání podstoupilo kvůli dvanácti osobám vykazujícím příznaky nákazy testy na koronavirus. Všichni ostatní pasažéři i členové posádky však měli testy negativní. 

„Ačkoli se dozajista objevily případy přenosu nákazy mezi infikovaným cestujícím a posádkou letadla či dalšími pasažéry, dochází k tomu minimálně,“ upozorňuje server americké televize CNN.

Skupina vědců pod vedením lékaře Sebastiana Hoehla zkoumala dvojici případů, kdy k přenosu koronavirové infekce mezi pasažéry letu skutečně došlo. První taková situace se odehrála v březnu letošního roku během čtyřhodinového letu z izraelského Tel Avivu do Frankfurtu v Německu. V letadle cestovala skupina turistů, která dříve přišla do kontaktu s nakaženým manažerem hotelu. Od nich se během letu nakazili další dva cestující, ti však po dobu letu seděli v těsné blízkosti skupiny nemocných.

Druhým případem je dosud jediný známý let, během kterého došlo k nákaze většího počtu lidí. Během letu ze Spojeného království do Vietnamu se 2. března letošního roku nakazilo od jediného nemocného cestujícího hned 14 pasažérů a jeden člen posádky. 

Podle týmu odborníků z Institutu medicínské virologie na Goethově univerzitě ve Frankfurtu přispívá k nízkému riziku nákazy fakt, že většina moderních letadel je vybavena vzduchovými filtry, které pohltí až 99,99 procenta škodlivých částic, a vzduch v kabině je zcela vyměněn každé dvě až tři minuty. Aerolinky současně s ohledem na koronavirovou pandemii přijaly celou řadu opatření, mezi které patří povinnost zakrývat si nos a ústa, měření teploty či omezený pohyb po kabině během letu. 

Prázdné sedadlo pomáhá

Pravděpodobností přenosu koronavirové nákazy během letu se ve své studii zabýval také profesor statistiky na slavném Massachusettském technologickém institutu (MIT) Arnold Barnett, který se zaměřil na výhody politiky prázdného prostředního sedadla.

Jeho výpočty ukazují, že v případě krátké cesty letadlem, které má sedadla uspořádána do trojic (například Airbus 320 či Boeing 737) a za předpokladu, že všichni cestující i členové posádky mají nasazené roušky, je riziko nákazy koronavirem 1:4300, tedy 0,023 procenta. Pokud navíc aerolinky neobsazují prostřední sedadlo, klesne toto riziko až na 0,013 procenta.

„Většina věcí je nyní nebezpečnější, než byly před covidem, a letectví není výjimkou,“ řekl pro CNN. „Ale abyste se vůbec mohli nakazit, musí současně nastat tři okolnosti. Na palubě musí být pacient s covidem-19 a musí být infekční. Pokud tam takový pacient je a má nasazenu roušku, musí tato ochrana selhat a umožnit přenos nákazy. A pokud rouška selže, stále musíte být tak blízko, aby k přenosu mohlo dojít,“ vysvětluje.

Všechny tyto okolnosti vzal Barnett při své práci do úvahy. Jeho výpočty se navíc týkají především Spojených států amerických, tedy země, která je koronavirem zasažena vůbec nejvíce. V těch částech světa, kde je koncentrace případů nižší bude zároveň klesat i pravděpodobnost nákazy. Ta naopak bude stoupat s rostoucí délkou letu. 

Odborník na statistiku zároveň dodává, že není velký rozdíl mezi tím, zda cestující sedí u okénka, nebo do uličky. Sedadla do uličky jsou však přece jenom „nebezpečnější“. „Ohrožují vás především lidé ve stejné řadě, o něco méně pak lidé před vámi a za vámi. Statisticky je sedadlo u okna o něco málo bezpečnější, ale rozdíl je opravdu minimální,“ říká.

Barnettovy výpočty předpokládají, že lety budou plně obsazené. Ani to však v době koronaviru většinou neplatí. Podle amerického úřadu pro bezpečnost v dopravě sice na území USA v srpnu poprvé od počátku pandemie cestovalo více než 800 tisíc lidí, to však stále představuje meziroční propad o více než 30 procent.

Zatímco profesor Barnett silně podporuje politiku prázdného sedadla, kterou přijala například společnost Delta Airlines, mezinárodní asociace letecké dopravy IATA ji považuje za ekonomicky neefektivní. „Mezi opatření, která doporučujeme, patří měření teplot a zakrývání obličeje. Ponechání prostředních sedadel prázdných mezi ně nepatří,“ uvedl šéf IATA Alexandre de Juniac.

Dalšími opatřeními, která mohou aerolinky v budoucnu přijmout, patří podle de Juniaca předložení negativního výsledku testu na nákazu koronavirem. „Musíme najít řešení, které dá cestujícím jistotu a zároveň udrží ceny létání na přijatelné hranici,“ vysvětlil.

Chcete lepší ochranu? Použijte štít

Pokud chtějí lidé riziko nákazy ještě více snížit, doporučuje Barnett nasazení ochranných štítů. „Protože zakrývá oči, nos i ústa, výrazně snižuje už tak nízké riziko nákazy. Věda se každým dnem posouvá, ale pokud tomu správně rozumím, rouška brání tomu, abyste vy nakazili ostatní, zatímco štít chrání vás,“ říká.

Ke stejnému závěru došli také výzkumníci z dvojice univerzit ve skotském Edinburgu. Jejich zpráva říká, že používání plastové ochrany v kombinaci s rouškou výrazně snižuje pravděpodobnost nakažení koronavirem. Vědci proto doporučují, aby byla letadla vybavena plastovými štíty (PPW) speciálně vyvinutými společností RAS Completions, které mohou být připevněny k bokům a zadní části sedadel. 

„Doporučujeme, aby aerolinky nařídily povinné nošení roušek a pokud budou používány společně s PPW a tyto štíty budou pravidelně čištěny, bude riziko kontaminace covidem-19 minimální,“ doplňuje spoluautor studie doktor Cathal Cummins. „Pokud budou všechna tři opatření povinná, v kombinaci s důslednou osobní hygienou tím aerolinky zajistí cestujícím bezpečí.“

Vůbec první společností, která pasažérům nošení štítů nařídila, se v červenci letošního roku staly aerolinky Qatar Airways. Štíty, které cestujícím poskytne dopravce, jsou povinné během nastupování a vystupování z letadla. Cestující v ekonomické třídě musí štít nosit vždy, pokud zrovna nejedí či nepijí. Cestující v byznys třídě je nosit nemusí, protože „mají k dispozici více prostoru a soukromí“. 

Navzdory nízkému riziku nákazy však v době koronavirové pandemie u řady lidí přetrvává strach z létání. Podle Barnetta to tak může zůstat až do doby, než bude vyvinuta efektivní vakcína, a to bez ohledu na veškerá bezpečnostní opatření.