Libor Grubhoffer: Spolknout infikované klíště? K nákaze by dojít nemělo

Ještě před 30 lety klíšťata nikdo neřešil, lidé si klidně lehli do trávy, což už v současnosti bez obav asi nikdo neudělá. To tehdy klíšťata opravdu nebyla, nebo se o nich jen nevědělo? Co je důvodem toho, že teď jsou?

Zdá se skutečně, že meziročně klíšťat přibývá. Důvodů může být hned několik: hojný výskyt hostitelských zvířat v přírodě od drobných hlodavců a ptáků (zejména těch „chodících" po zemi), vysoké a černé zvěře. Přemnožené populace zvířat jsou totiž ideální potravou pro jednotlivá vývojová stadia klíšťat. V podstatě je to důsledek způsobu hospodaření nebo spíše nehospodaření se zemědělskou půdou a lesy v naší zemi od počátku 90. let minulého století.

Jaké počasí klíšťatům nejvíce vyhovuje a kdy je jejich sezona?

Teplé a vlhké počasí, sezona klíšťat má v našich zeměpisných podmínkách dva vrcholy: první je květen a červen a druhý září a začátek října. Červencová vedra klíšťata nemají ráda a stahují se do chládku vnější vrstvy půdy.

Existuje nějaká prevence, aby se klíště vůbec nepřisálo? Kolují různé babské rady že je odrazuje například pach česneku a podobně…

Babských rad je celá řada, nic z toho však nebylo potvrzeno.

V prodeji existují takzvané akaricidy (podobné insekticidům) na bázi paretroidů, které dobře splňují repelentní (odpuzující) funkci.

Jednoznačně je lze doporučit k použití pro člověka i zvířecí mazlíčky (veterináři to dobře znají).

Proč klíšťata „na někoho jdou" a jinému se vyhýbají?

Je to podobně jako s komáry, nevíme však, proč tomu tak je. Domníváme se, že je to otázka chemické komunikace, přítomnosti vhodných receptorů jednotlivce pro „čichové" vnímání klíšťaty. Výzkum v této oblasti patří k velmi perspektivnímu a žádoucímu, nachází se však na úplném začátku.

Koluje mnoho mýtů o tom, jak správně vyndat klíště. Jaký je správný postup?

Jednoznačně vyviklat opatrně a trpělivě klíště pinzetou. Neztrácet při tom hlavu, zachovat klid. Pokud se jej podaří přetrhnout, potom opět s chladnou hlavou použít jehlu namočenou do etanolu či opálenou v plameni zápalky a opatrně vyjmout zbytky kusadel z podkoží.

Je pravda, že když klíště vyndáme do 24 hodin po přisátí, nemůže nás nakazit?

Není, virem klíšťové encefalitidy se lze nakazit už těsně po zakousnutí. U spirochét lymské boreliózy s největší pravděpodobností a z podstaty mechanismu přenosu existuje nízká pravděpodobnost přenosu v intervalu do 16 hodin. Nicméně neexistují spolehlivá pokusná data, která by to jednoznačně potvrzovala.

Jaké nemoci klíště přenáší, jak se léčí a jaké mohou být následky?

Přenáší jednak klíšťovou encefalitidu, tedy virové onemocnění, proti kterému se lze účinně chránit vakcinací. Specifická léčba onemocnění dosud neexistuje a jediným řešením je absolutní klid na lůžku.

Další přenášenou nemocí je lymská borelióza – bakteriální onemocnění (spirochéty) lze léčit spolehlivě antibiotiky za předpokladu včasné diagnózy, v opačném případě jsou velmi časté komplikace s přechodem do chronického průběhu opakovaně se objevujících příznaků onemocnění a s problematickým účinkem antibiotik.

Dále přenášejí ehrlichiózu, jedná se o rickettsii citlivou na antibiotika, jde o málo poznané onemocnění s mírným průběhem.

Možný je dále přenos tularémie – bakteriálního onemocnění, jehož nákaza přenosem z klíšťat je však vzácná. Mnohem snázeji se lze nakazit touto „zaječí nemocí" konzumací neumyté zeleniny. Léčba není jednoduchá, ale v zásadě existují antibiotika.

Nemocí přenosnou z klíštěte je též babezióza – parazitární onemocnění, jeho původcem je prvok příbuzný s malarickým plasmodiem. Nejedná se o časté onemocnění u člověka, ale je vážným nebezpečím například pro psy. Specifická léčba neexistuje.

Na které nemoci existuje preventivní očkování?

Zatím pouze pro klíšťovou encefalitidu, u ostatních onemocnění se na výzkumu a vývoji vakcín intenzivně pracuje ve světě i v Česku, respektive v mezinárodních konsorciích. Pro veterinární účely jsou k dispozici vakcíny
proti lymské borelióze zvířat (psi, koně).

Je očkování proti klíšťové encefalitidě stoprocentní zárukou, že infikované klíště dotyčného nenakazí?

Stoprocentní jistota není, vždy je to otázka individuální odpovědi na vakcínu. Jinými slovy, jde o odpověď imunitního systému jednotlivce, zda vytvořil dostatek protilátek a paměťových buněk buněčné imunity, nebo ne. Očkovaní lidé si běžně nenechávají analyzovat svoji imunitní odpověď po očkování proti encefalitidě.

Jak dlouho po vytažení klíštěte sledovat místo přisátí?

Sledovat by člověk měl nejenom místo přisátí, ale také subjektivní pocity, případně zvýšenou teplotu. Řekněme po dobu dvou týdnů. Velmi často mívají lidé po přisátí klíštěte lokální zánětlivou reakci, která může přetrvávat i několik měsíců a může být i velmi nepříjemná svěděním.

Kdy by měl člověk zpozornět a navštívit lékaře – co může být příznakem onemocnění?

Zvýšená teplota a bolest hlavy, kožní reakce označovaná jako erythema migrant – červené mezikruží (se světlým středem).

Je možné pro vlastní klid poslat vytažené klíště rovnou někam na expertizu, kde zjistí, zda bylo infikované?

Ano, existují komerční laboratoře, které takové analýzy za úplatu provádějí.

Pokud klíště infikované bylo, znamená to automaticky, že člověka nakazilo, nebo člověk nakažen být nemusí?

Samozřejmě automaticky to nic neznamená. Pro člověka, jež informaci o pozitivním nálezu v jeho klíštěti dostal, to pouze znamená, že by se měl raději v následujících několika týdnech pečlivě sledovat, jak se zdravotně cítí.

Spousta mýtů koluje i o tom, co dělat s vytaženým klíštětem. Jaký je správný postup?

Vyjmout jej pinzetou a poté bezpečně zlikvidovat – například spálit na kousku papíru. Vyvarujte se kontaktu s pokožkou prstů, vždy hrozí nebezpečí přenosu nákazy z krve klíštěte.

Mohou se chovatelé domácích mazlíčků nakazit od klíštěte přisátého na jejich psa či kočku (pokud ano, tak kdy)?

Ano, zejména chybnou či riskantní manipulací s nasátým klíštětem při odstraňování z těla zvířecího miláčka. Zejména spirochéty lymské boreliozy jsou v tomto směru rizikem.

Jsou prý i případy, kdy malé dítě sebralo upadlé napité klíště a dalo si ho do pusy. Může se tak nakazit?

Setkal jsem se s podobným případem u dospělého člověka. Domnívám se, že k nakažení za normálních podmínek v takovém případě dojít nemůže, pokud ovšem není povrchově narušena některá z tkání na neobvyklé cestě nasátého klíštěte do žaludku hostitele.

Někdy lze pozorovat, že z klíšťat přisátých na domácího mazlíčka padá něco jako černé granulky – jsou to klíštěcí exkrementy? Mohou i ty způsobit nákazu?

Nic takového jako infekce klíštěcími exkrementy nebylo popsáno, z podstaty mechanismu přenosu původců nákaz přenášených klíšťaty jsou to jedině sliny, kterými se dostávají původci do hostitelova těla.

Jaké oblasti v Česku jsou nejvíce „zamořené" infikovanými klíšťaty?

Zejména Jižní Čechy, a v ose Vltavy až do středních Čech. Výskyt klíšťové encefalitidy je ale i v dalších regionech s vhodnými biotickými i biotickými podmínkami pro cirkulaci viru. Takzvaná přírodní ohniska nákazy klíšťové encefalitidy jsou často v blízkosti příbřežních lokalit řek a říček. Lymská borelioza je rozšířena spíše ve větších územích, výskyt nemá tolik charakter izolovaných ohnisek jako je tomu u klíšťové encefalitidy. Vyskytuje se v podstatě všude, kde se vyskytují klíšťata. Je zajímavé, že v Jižních Čechách je tradičně nejvyšší výskyt klíšťové encefalitidy, ale zato onemocnění lymské boreliozy je zde v ročních průměrech méně než v jiných regionech. Nevíme, proč tomu tak je.

Může se člověk s infikovaným klíštětem setkat i v jižních „dovolenkových" destinacích jako Chorvatsko či Řecko a přenášejí tam stejné nemoci jako u nás?

V těchto oblastech nejspíše narazíme na teplomilné klíště Rhipicephalus sanguineus (brown dog tick), respektive psí miláčci, které si naši turisti berou sebou, k nim mohou snadno přijít. Toto klíště přenáší babesiózu a též ricktetsiózu, přičemž obě choroby mohou mít závažný průběh nejenom pro psího miláčka, ale také pro člověka.

Může nebezpečné nemoci přenášet v Česku i nějaký další hmyz (komáři, různé mušky atp.)?

Předně klíšťata nejsou hmyz, patří mezi roztoče – jsou tedy blízkými příbuznými i našich prachových roztočů. Komáři u nás přenášejí na jižní Moravě takzvanou Valtickou horečku, což je mírné onemocnění, které příznaky připomíná mírnou chřipku. Často je zmiňována lymská borelioza v souvislosti s přenosem krvesajícím hmyzem (komáři, muchničky, ovádi). Lidé postižení lymskou boreliozou totiž často argumentují, že rozhodně neměli klíště a tak jediným možným zdrojem byl komár nebo muchnička či ovád. Obvykle odpovídám, že patrně přehlédli malou klíštěcí larvičku na svém těle nebo i nymfu (prostřední nedospělé stádium), neboť přes všechny dosavadní snahy se nepodařilo přesvědčivě usvědčit komáry, muchničky ani ovády z přenosu spirochét lymské boreliózy.

Denisa Haveldová