Nejprve trocha teorie: placení za doktora by mělo být v Česku omezené. Aby choroba nepřivedla chronicky nemocné na mizinu, zavedli zákonodárci pojistku. Pacienti musí mít na každou chorobu alespoň jeden lék plně hrazený pojišťovnou. Jenomže v praxi toto pravidlo nefunguje.

Ukazuje to i případ, který včera řešil Ústavní soud. Zabýval se stížností, podle které neměli žádný lék bez doplatku pacienti s rakovinou prostaty. Jejich přípravky totiž úřady zařadily do stejné skupiny léků jako medikamenty na rakovinu prsu. V obou případech jde totiž o takzvané antiestrogeny.

„Jenomže tím, že úřady stanovily terapeutickou skupinu tak široce, zamezily pacientům s nádorem prostaty přístup k léku bez doplatku. Principem úhrad léčiv je totiž to, že se plně hradí alespoň jeden lék v příslušné skupině – vždy se přitom jedná o přípravek v dané skupině nejlevnější. V tomto případě to ale byl jeden z léků na rakovinu prsu. Pro mužské pacienty s nemocnou prostatou byl proto nevyužitelný,“ popisuje problém specialista na zdravotnické právo PwC Legal Ondřej Dostál.

Poškozeni byli i výrobci léků

Soudci takovou praxi zkritizovali. Úřady, které si normu takto vyložily, podle něj nepřípustným způsobem zasáhly do základního práva pacienta na ochranu zdraví a bezplatnou péči. „Stanovená skupina léků obsahovala látky, které se používají u zcela jiných onemocnění. Přípravky jsou zásadně nezaměnitelné pro mužské a ženské pacienty,“ odůvodnil rozsudek soudce zpravodaj Jan Filip.

To ale není všechno. Porušeno bylo i právo na svobodné podnikání. V tomto případě úředníci omezili podnikání společnosti Apotex Europe, která před osmi lety žádala o plnou úhradu svého přípravku Apo-Flutamide na rakovinu prostaty. Úředníci ale její žádosti nevyhověli a medikament na seznam plně hrazených léků nezařadili. Jejich argumentem bylo právě to, že již existuje plně hrazený přípravek Faslodex. Ten se ale používá na rakovinu prsu.

Systém je třeba změnit

Podle Dostála by teď mělo ministerstvo zdravotnictví spolu se Státním ústavem pro kontrolu léčiv celý systém lékových skupin „překopat“. Případ, o kterém včera rozhodovali ústavní soudci, byl totiž jenom jeden z mnoha. „Ve skutečnosti se tento problém týká se celé řady lékových skupin,“ uvedl Dostál.

To potvrzují i samotní lékárníci. „S pacienty, kteří dlouhodobě užívají nějakou medikaci a pro které neexistuje žádná bezdoplatková varianta, se setkáváme prakticky denně. Časté je to například u lidí s hypertenzí,“ řekl například Michal Hojný z České lékárnické komory.

"V tuto chvíli je obtížné odhadnout, jaký bude mít nález dopad, neboť Ústavní soud nezrušil předmětné ustanovení ani přílohu č. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, nýbrž zrušil rozsudek Městského soudu v dané věci. Nález bude nyní předmětem posouzení ze strany Ministerstva zdravotnictví a SÚKL je připraven poskytnout součinnost při zvažování všech právních i odborných aspektů. V případě závěru, že má být změněn přístup k zajištění plně hrazeného přípravku, bude nutné nejprve provést změnu plané legislativy," uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Monika Knobová.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že zákon, který upravuje soudem posuzovanou skupinu léčiv, se novelizoval už v roce 2012. „Existuje ale spousta méně jednoznačných případů, třeba genetických mutací nemocí. A tady není možné, abychom u každého jedinečného pacienta museli hledat plně hrazený lék,“ uvedl pro Českou televizi náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který se na současném systému stanovení úhrad v minulosti podílel.