Naši prapředci běhali po světě bosí. Pak se lidé obuli. Tak proč to dělali, když si tím podle vás tak škodí?
Základním úkolem boty by měla být ochrana proti horku, proti mrazu, případně proti nějakému ostrému povrchu. Ale neměli bychom botami změnit základní nastavení a funkci našeho těla. To znamená, že by nás obutí nemělo nutit pohybovat se nepřirozeným způsobem. Když to uděláme, dříve nebo později nás to doběhne.

S Lukášem Klimperou o botách a pohybu:

Zdroj: Youtube

Kdy jsme omezili svůj přirozený pohyb?
V momentě, kdy jsme nazuli boty, které nerespektují přirozený tvar a funkci chodidla. A to se děje stovky, možná tisíce let. Už ve středověku měli lidé příliš úzké boty, nepřemýšleli tehdy o funkci nohy. Když boty tvořili, dělali to tak, aby se jim co nejlépe vyráběly. Noha je prostě široká. Ale vyrobit úzkou botu je mnohem jednodušší než širokou.

Klasická bota má také pevnou podešev, spoustu výztuh, to se dělá snadno. Pokud by měla bota kopírovat tvar nohy, pak je kolem paty úzká a následně se rozšiřuje, měla by také respektovat směr nohy. Spousta faktorů dělá výrobu bosé, flexibilní boty náročnou.

Co to jsou barefoot boty čili bosoboty

Barefoot bota, tedy bota pro přirozenou bosou chůzi, není jen o tenké podrážce. Je vyrobená tak, aby noha mohla fungovat co nejvíc svobodně a přirozeně. To znamená, že nesmí chodidlo nijak omezovat. Jejím základním znakem je, že poskytuje dostatečně široký prostor pro prsty.

Proč ještě na začátku 21. století všichni doporučovali, že se má už nožička malého dítěte zpevnit tuhou kotníčkovou botou?
Netuším. Fyzioterapeutka Marika Bajerová říká, že je to podobné jako to bylo třeba s korzety, které dříve dámy nosily a stahovaly se. Deformovaly si hrudník, poškozovaly funkce orgánů – a myslely si, že je to správné. Může za to, myslím si, v obou případech neznalost anatomie a funkce lidského těla.

A víte, proč se k ženským botám přidává vysoký podpatek?
Na to nemám z pohledu fyzioterapeuta vůbec vysvětlení. Není pro to žádný důvod, jedině estetický, že ženy vypadají vyšší s podpatky, že jim podpatek vytvoří jiný způsob chůze, jinak hýbají pánví, což je prý pro muže atraktivnější.

V čem jsou bosé boty jiné než ty standardní?
Bosé boty jsou měkké, široké, nohy v nich mají přes tenkou podešev maximální kontakt s podložkou. Problémem klasických bot je především úzká špička, která deaktivuje prsty. A také silná neohebná podrážka. Proto taková bota funguje jako kdybyste měli chodidlo neustále v sádře.

Naproti tomu v dobře vybraných bosých botách, ve kterých mají vaše nohy dostatek prostoru, se začnou dít věci! Najednou se celé tělo poskládá tak, jak ho příroda zamýšlela. Narovnáte se a trup se přestane hroutit do sebe. Vnitřní orgány zaujmou svou přirozenou pozici, ve které můžou správně fungovat. Začnete volně dýchat a cítit se příjemně ve svém těle.

Fyzioterapeut Lukáš Klimpera nemohl najít zdravé a pohodlné boty, a tak vytvořil vlastní značku.
Jak se správně obout? Zkuste bosé boty, radí odborníci. Kolena přestanou bolet

Lidé se ale bojí zranění. Třeba pro vysokohorskou turistiku si obouvají opravdu super pevné kotníkové boty.
To je obrovský paradox. Těmito botami si z funkce úplně vyřadíte jak nohu, tak kotník. O to víc musíte používat ostatní části vašeho těla. Chůze je pak o to větší zátěží na bederní páteř, na pánevní pletenec, na kyčelní klouby, na stehna i na kolena. K fixaci kotníku není žádný důvod, snad jedině se argumentovalo, že se kotník nevyvrtne.

Ale v noze je spousta svalů, které kotník kvalitně stabilizují, výrazně lépe než nějaká bota. Když nefunguje kotník, musí se tělo stabilizovat někde jinde. Třeba když v tvrdých, svázaných kotníkových botách šlápnete na nějakou nerovnost, nevezme to tělo na úrovni nohy či kotníku, ale až na úrovni kolene a výš. Boty nás nestabilizují. Noha by nás měla stabilizovat. Tvrdá bota dá jen fiktivní stabilitu, absolutně nefunkční.

Jednoduché cvičení na ploché nohy:

Zdroj: Youtube

Když při chůzi zakopnu, proč si nemám připadat bezpečnější, když budu mít pevné tvrdé boty?
Za prvé v bosé botě je menší riziko, že zakopnete, protože máte přes nohu informaci o terénu, po němž jdete. A když se to stane, má tělo větší šanci na zakopnutí reagovat – třeba lépe strčit druhou nohu dopředu, lépe, citlivěji a koordinovaněji na ni dopadnout. Obecně noha i celé tělo je mnohem lépe trénováno na rychlé reakce na okolí – protože je s okolím v neustálém kontaktu a vnímá jej.

Přes tvrdou podrážku mozek nevnímá a ani tedy nepoužívá informace, nemůže bez nich dát tělu odpovídající pokyny a dopad při zakopnutí může být více nebezpečný. Představte si, že padáte na ruce – jednu máte v ortéze, druhou volnou. Která ruka dokáže bezpečněji reagovat? Jasně, že ta volná. Umí se lépe chytit, reagovat na povrch, odtlumit dopad. Ta ruka v ortéze se tam prostě jen plácne a ránu odnese ramenní kloub.

Doktorka Emily Splichal je světově uznávaná podiatrička a specialistka na lidský pohyb. Ve svých výzkumech spojuje odborné lékařské znalosti s dlouholetými zkušenostmi z praxe v oblasti lidského pohybu a smyslového vnímání.
Bolestí nohou se dá zbavit dvakrát rychleji. Odborníci radí, co funguje

Noha se ale nemůže chytit.
Ale může, má také úchopovou reakci jako ruka. Když jdete obutí v bosobotách, noha se může zachovat podobně jako ruka a zmírnit následky zakopnutí. Důležité je ale, aby bosoboty byly opravdu flexibilní. Obvykle se ukazuje, že se ohýbají směrem špičkou a patou nahoru. Jenže důležité je také, aby byly jejich podrážky ohebné v opačném směru, tedy aby prsty mohly reagovat směrem k zemi, aby bylo možné chytit se hrany třeba schodu nebo kamene.

Obutí klasických bot mění i moje tělo?
Ano, samozřejmě, jak jeho nastavení, tak jeho funkci. Když jdu naboso nebo v bosobotách, odrazová síla vychází z nohy a z jejích prstů. Odsud začíná řetězec pohybů nahoru až do zbytku těla, které se rovná a zpevňuje. Ovšem když mám pohorku, ta přinutí mozek zvolit jiný, alternativní pohybový program.

Já pak musím vzít při kroku nohu stehnem, pánví a bedry, vytáhnout ji, hodit ji dopředu a dopadnout na ni. Jiným způsobem nemám šanci na ni s klasickou botou citlivě došlápnout – ani kdyby byla extra odpružená. Používám tak při každém kroku úplně jiné svaly, jinou posloupnost pohybů, než mám přirozeně používat. A to způsobuje změnu nastavení a funkce těla, což se dříve či později projeví nějakým problémem.

Probuďte chodidlo s fyzioterapeutem:

Zdroj: Youtube

Takže pohorky jsou tak trochu nebezpečné?
Ano, rozhodně. Úplně nejhorší je situace, když si obujete ty pohorky a k tomu si na záda dáte těžkou krosnu, tedy velkou zátěž na bederní páteř. Tuto část zad musíte ve špatných botách využívat i k pohybu, aniž by to bylo přirozené, a také všechny nárazy při chůzi jdou do beder.

A ještě k tomu velká zátěž “shora”. To je nejlepší cesta, jak si páteř poškodit. Když jdete v bosobotách, tak se naopak v bederní oblasti a v trupu zpevňujete. Trup se narovnává, můžete lépe dýchat, takže je to skvělé jak pro lepší okysličení orgánů, tak pro stabilitu.

Co když jsem už senior, musím používat k opoře hůl, mám pohybové potíže, bolí mne kolena, kyčle. I v takovém stavu se mohu přezout do bosobot?
Určitě. Jen je třeba dát pozor na způsob chůze. Naučit se ji. Nikdy by to nemělo být o tom, že člověk s nadšením zahodí všechny své boty a začne chodit naboso, nebo v bosobotách. Je třeba respektovat několik základních pravidel, na co si dát při začátcích pozor.

Doktor Šimon Kozák vysvětluje, jak neuromodulace působí na nervová vlákna.
Vysvobození z nesnesitelných bolestí? Existuje téměř zázračná metoda léčby

A je to složité?
Vůbec ne. Místo s obavami je dobré k tomu přistupovat s optimismem. Zdravotních benefitů bosé chůze je opravdu hodně. Už jenom tím, že začnete využívat celý svalový řetězec pro pohyb, odlehčíte všem partiím, které jste celou dobu přetěžovali. Koleno nebo kyčel mají nějaký důvod, proč bolí. Když celý život chodím tak, že na nohu tvrdě dopadám, tak je jasné, že je kloub opotřebený.

Když mám na botě nějaký podpatek, tak kvůli němu mám jinak nastavenou nejen nohu, ale i kolenní a kyčelní kloub, nepřirozeně oba zatěžuji, ovládají je jiné svaly, než by je měly ovládat, prostě všechno je špatně. A nikdy není pozdě začít znovu a lépe.

Základní pravidla pro zvládnutí přechodu na bosoboty jsou tedy jaká?
Je třeba dát pozor, aby člověk nedopadal tvrdě na paty. Aby vnímal svá chodidla, citlivě při krocích kladl plosky na zem a odrážel se od prstů. Dokud člověk dupe, je to proto, že noha nefunguje a neměl by hned nazout bosoboty. Nejprve by se měl naučit chodit tak, aby to bylo neslyšné. Pomoci s učením mohou e-booky, které lze zdarma stáhnout na našich stránkách.

Tři kroky proti vbočeným palcům:

Zdroj: Youtube

Mám si třeba sama doma zkoušet chodit po pokoji tiše? A jak se to dělá?
Ano, klidně trénovat doma. Citlivé kladení plosky na zem rozhodně není chůze po špičkách. Ale zkrátka při kroku nohu nehodím dopředu a nepadnu na ni, ale citlivě ji položím. První kontakt s podložkou je přes patu nebo celou plosku, ale ne tvrdým dupnutím. Postupně tak mozek naučíme nový pohybový program, přirozený způsob, jak nás dostat dopředu, v čemž jsme mu klasickými botami bránili.

Trénovat novou chůzi znamená chodit pomalu?
Na začátku určitě ano. Zpomalit chůzi, zkrátit kroky. Není to naštěstí o tom, že trénujete nějaké chození, které vás nebaví. Když se začnete soustředit na správnou chůzi, a tedy se pohybovat fyziologickým způsobem, tělo se ve většině případů hned začíná rovnat.

Rozdýchává se, napřímí se trup, hlava, která byla nepřirozeně v předklonu se vrací zpět. Uvolňuje se napětí od hlavy přes šíji a další svalové pletence až dolů. Člověk se záhy začne cítit dobře. A zlepšení nálady je možná to, co činí chození v bosobotách tak populárním.

„Planární rázová vlna urychluje hojení ran,“ říká fyzioterapeutka Iva Bílková.
Nejrychlejší rehabilitace bolestí: rázová vlna. Umí hojit až desetkrát rychleji

Když už je tělo zhuntované, může člověk ještě něco změnit?
Samozřejmě jsou situace a diagnózy, kdy to neplatí. Ale ve více než 90 % případů může mít správné nesení těla díky přirozenému používání nohou vliv i na úpravu bolestí. Řeší totiž jejich původ – pokud nás tělo bolí kvůli tomu, že ho nevhodně používáme. Ať začnete v jakémkoliv věku, když začnete tělo nastavovat do přirozených pohybových vzorců, měla by zmizet i příčina bolesti.

Přezuji se, a tím se vyléčím?
To byl velký omyl, když se objevily první bosoboty, že si lidé mysleli, že si je koupí a přestanou je bolet záda. To rozhodně ne. Ideální scénář je, že bota dovolí tělu fungovat přirozeně a ono se nastartuje k obnově a bolest zmizí. Ale nemusí to tak být. Není to o té botě, je to o vás, jestli vy tělo začnete používat správným způsobem. Správně bych tedy řekl: přezuji se, začnu vnímat své nohy, citlivě na ně došlapovat, odrážet se od nich a nohy mne začnou nést.


Nahrává se anketa ...

A budu kráčet ke zdraví…
Je to můj osobní názor, ale podle mne je přirozené být zdravý. Je přirozené být šťastný. A to, že my si to sami sobě ubíráme, je úplně zbytečné. Většinou úplně stačí dát pryč patologický činitel, který nás od zdraví vzdálil. To nejsou jen tvrdé úzké boty. Jsou to třeba i úzké sukně u žen, které je stáhnou v bocích tak, že nemohou udělat přirozený pohyb kyčelního kloubu. Je dobré si takové sukně neoblékat.

Dalším příkladem je špatný způsob sezení u počítače. Je na nás, jestli si sedneme špatně, nebo tak, abych tělo držel srovnané, aby v něm nebylo žádné napětí a dech mohl volně plynout. A k tomu správně nastavíme monitor počítače a klávesnici. Pak už sezení není tak strašné, jak se o něm říká.

Cvik pro klenbu jako z učebnice:

Zdroj: Youtube

Jak tedy přistupovat k výběru bot?
V botách by měl být především prostor pro centrované prsty – to je stav, kdy osa prstu navazuje na osu kosti záprstní. Důležitá je centrace u všech prstů, nejen u palce, ale i u malíčku. V úzkých špičkách bot jsou prsty k sobě z obou stran stačené, o centraci tedy nemůže být řeč. Poté je samozřejmě důležité, aby bota nikde nesvazovala a netlačila, ideáně aby byla bez jakéhokoliv podpatku, flexibilní ve všech směrech, lehká a prodyšná.

Bc. Lukáš Klimpera

Kariéru nastartoval jako programátor, po letech intenzivní práce ale přišlo vyhoření. Proto se rozhodl věnovat oboru, který ho vždy lákal. Vystudoval fyzioterapii na Univerzitě Karlově, kde se setkal s Clarou Lewitovou. Významná česká fyzioterapeutka Lukáše nadchla svou vizí zdravých a přirozených bot.

Po škole působil Lukáš na brněnské klinice LOGO a právě tady si ověřil myšlenky Clary Lewitové v praxi. Jeho klienti nepotřebovali jen cvičit. Potřebovali po cvičení obout boty, které je nesvazují. A protože v Česku zatím nebyla na trhu žádná značka zdravých a etických bot, rozhodl se vytvořit svou vlastní. Tak vznikly Ahinsa shoes.

Více na ahinsashoes.cz.