Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manželství je ve společnosti pociťováno jako omezující prvek

Svitavy - Deník přináší rozhovor s Jitkou Rychtaříkovou, profesorkou demografie na pražské Karlově univerzitě.

3.10.2016
SDÍLEJ:

svobodná matkaFoto: Deník

Stalo se už někdy v minulosti, že se rodilo hodně dětí mimo manželství a pak se situace obrátila?

Dnes je počet mimomanželských dětí suverénně nejvyšší. V 19. století byl na území českých zemí podíl dětí narozených mimo manželství vyšší než za první republiky. Aby se během druhé světové války lidé vyhnuli totálnímu nasazení, bylo nutné uzavřít sňatek a mít děti. Počet porodů nesezdaných párů se začal snižovat právě tehdy. Od padesátých do sedmdesátých let se mimo manželství narodilo pouze každé dvacáté dítě. Od roku 1992 trend rapidně narůstá a dnes se svobodným matkám rodí téměř každé druhé dítě.

Je někde jinde na světě podobná situace?

Primát drží v Evropě Island, kde se mimo manželství narodí více než šedesát procent dětí. Vysoká čísla uvádí Bulharsko, Slovinsko, ale i severské státy. Když se podíváme na země bývalé Varšavské smlouvy, pak totožné počty mimomanželských dětí vykazují Česko a Maďarsko, následuje Slovensko a nejmenší podíl dětí narozených mimo manželství je v Polsku. Očekávat návrat starých časů skutečně nemůžeme. Manželství je v dnešní společnosti pociťováno jako omezující prvek a je nyní mnohem rizikovější než v minulosti: člověk musí počítat s tím, že bude mít vyživovací povinnost, bude muset splácet dluhy za manžela či manželku a přijde o majetek. Muselo by se změnit rodinné právo.

Na jedné konferenci kolegyně ze Švédska říkala, že muž a žena ve věku 30 let mají rozdílné postoje. Zatímco ona chce dítě, muž se vidí v novém luxusním automobilu. Ženy by raději uzavřely manželství a měly děti, ale hozená rukavice je na straně mužů. Ti se do toho ale moc nehrnou.

Jaká rizika pro českou společnost pramení z faktu, že se rodí děti mimo manželství?

Jedno riziko je sociální. Jde o mladé a většinou hůře vzdělané ženy s malými dětmi, které jsou ohrožené chudobou. Druhé riziko, které vnímám, je demografické. V roce 2015 připadlo na jednu ženu 1,57 dítěte. Narůst podílu dětí narozených mimo manželství vede k tomu, že se matka buď vdá a mívá další dítě, anebo zůstane sama a dalšího potomka již porodí zřídka.

Riziko tedy vidím v tom, že se nebudou rodit děti druhého pořadí, které přicházejí na svět převážně v manželství. Platí tedy, že čím více se bude rodit dětí mimo manželství, tím se může snižovat úroveň plodnosti.

Jak vnímají Češi svobodné matky a nesezdané páry?

Ve společnosti došlo k řadě změn. Do konce 80. let uzavřelo sňatek zhruba devět z deseti mužů a žen, dnešní čísla říkají, že je to 50 procent u mužů a 60 procent u žen. Sňatečnost se tedy výrazně snížila. Před pár desítkami let se téměř polovina dětí rodila kolem sedmého a osmého měsíce po sňatku. Polovina nevěst byla těhotných a postavení svobodné matky nebylo tak jednoduché jako dnes. Jedinou možností, jak se odpoutat od rodičů, byl sňatek, dítě a podaná žádost o státní byt.

Kromě dostupného bydlení jsme měli síť dotovaných a kvalitních předškolních zařízení, větší možnost harmonizace práce a rodiny, byla zavedena rodičovská dovolená, bytová výstavba nebo novomanželské půjčky. Tato opatření byla velmi moderní a Československo bylo v té době považováno za stát s prorodinnou politikou.

Bytová situace dnes nehraje tak významnou roli a současná společnost je hlavně tolerantnější. Mladí mají otevřené hranice, mohou studovat, a proto zakládají rodiny o deset let později než v minulosti. První dítě se obvykle rodí mimo manželství, zatímco druhé a další již sezdanému páru. Trend vysoké porodnosti nesezdaných párů bude pravděpodobně pokračovat, ale nebude již takto významně přibývat. Skutečně extrémní nárůst už máme za sebou.

Mohou v tom, že se rodí děti svobodným matkám, hrát roli i ekonomické aspekty, například že snadněji dosáhnou na sociální podporu?

Děti narozené mimo manželství se rodí především ženám s nízkým vzděláním. Ty zase mívají častěji partnera také s nižším vzděláním, který je více ohrožený dlouhodobou nezaměstnaností. Státní sociální podpora bude oslovovat zejména je, protože mají také nižší příjem.

Do jaké míry může mít vliv na vysoký počet dětí narozených mimo manželství i fakt, že mezi Čechy je velký podíl ateistů?

Náboženství v české společnosti nehraje při rozhodování o počtu dětí téměř žádnou roli. Ze statistik vyplývá, že rozdíly plodnosti v nesezdaných manželstvích podle náboženství jsou minimální.

Autor: Denis Drahoš

3.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Martin Kratochvíl.

Týdenní zkrat: Vytuněná demokracie

Alžběta II. a princ Philip slaví platinovou svatbu
2 7

Britská královna Alžběta II. a princ Philip oslaví zítra platinovou svatbu

Prezidentem by se stal Zeman. Volilo by jej 41,5 procenta. Druhý by byl Drahoš

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše by volilo 30,5 procenta lidí a textaře Michala Horáčka 16,5 procenta. Další kandidáti mají výrazný odstup. Na čtvrtém místě je bývalý premiér Mirek Topolánek se čtyřmi procenty.

AKTUALIZOVÁNO

Motorest u dálnice zřejmě vzplanul od komína. Škoda jde do desítek milionů

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Mohutný požár se obešel bez zranění – a podařilo se zabránit jeho rozšíření. To jsou zřejmě jediné příznivé zprávy spojené s řáděním plamenů, které v sobotu hodinu a čtvrt před polednem zachvátily restaurační provoz v sousedství dálnice D10 u Hlavence na Praze-východ. Tomu, že Motorest 4 kameny, známý i v nedaleké Mladé Boleslavi a v Praze, zachvátil požár velkého rozsahu, už zdaleka nasvědčoval hustý tým valící se ze střechy budovy postavené ve stylu koliby, jímž probleskovaly plameny. Objekt požár zcela zničil i s veškerým vybavením. Škoda se odhaduje na 30 milionů korun.

Povolební postup Babiše a Zemana schvaluje téměř polovina Čechů

Téměř polovina Čechů souhlasí s povolebním postupem předsedy vítězného hnutí ANO Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro server Český rozhlas. Babiš se snaží o sestavení menšinové vlády. Prezident, který v Lánech přijal zástupce všech parlamentních stran, mu přislíbil první dva pokusy na získání důvěry Sněmovny.

AKTUALIZOVÁNO

Tomáš Hradílek je v nemocnici. Nelze přihlížet smrti vlastního otce, říká dcera

Bývalý disident a ministr vnitra Tomáš Hradílek ukončil po 17 dnech hladovku, kterou držel kvůli opětovné kandidatuře prezidenta Miloše Zemana. Chtěl, aby Zeman již nekandidoval na Hrad. Hradílek s hladovkou přestal na nátlak rodiny, nyní je v péči lékařů. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT