Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mikrobiolog: Všechny druhy antibiotik někde v těle napáchají škodu

Slovo antibiotika všichni známe, používáme ho zcela běžně. Víme ale skutečně, co to antibiotika jsou? Ptáme se MVDr. Petra Ježka, primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Oblastní nemocnice Příbram.

16.11.2015
SDÍLEJ:

Mikrobiolog příbramské nemocnice Petr Ježek.Foto: archiv nemocnice

Co jsou antibiotika a na co se používají? Na co by se správně měly používat? A kdy nepomohou?
Antibiotika jsou látky s různým působením na bakterie, nikoliv však na všechny mikroorganismy. Nemají žádný účinek například na viry. Z toho vyplývá také jejich použití. Měla by se používat výhradně k léčbě onemocnění způsobených bakteriemi. Na virová onemocnění nemají žádný léčebný efekt.

Lidé od léčby antibiotiky někdy očekávají zázraky. Je to všelék?
Antibiotika jsou bezesporu velký pomocník, ale závisí jen na nás, jak dlouho je budeme moci ještě používat. Nejen že při správném používání léčí mnoho našich neduhů, ale také zachraňují životy. Abychom je mohli používat i nadále, je naprosto nezbytné, abychom se k nim všichni chovali rozumně, uvážlivě a měli k nim jistou dávku respektu. Jejich aplikace by měla být vždy pouze v rukou lékaře!

Co říkáte na samoléčbu antibiotiky? Lidé si je třeba berou „pro jistotu" na dovolenou a podobně.
Samoléčba antibiotiky rozhodně není přípustná. Aplikace antibiotik musí být vždy pod dohledem lékaře, a to jak co do použití na dané infekce, tak co do dávkování a také co do délky jejich užívání. To vyžaduje jisté znalosti, které, bez urážky, naprostá většina laiků nemá. Kromě toho mají antibiotika celou řadu interakcí s jinými léky a v některých takových případech mohou být i kontraindikována a pro samouživatele i nebezpečná.

Co si můžeme způsobit, když antibiotika používáme aniž bychom je potřebovali?
Neuvážené použití antibiotik může mít celou řadu dopadů. V lepším případě si zbytečně zahubíme tzv. užitečné bakterie, kterých máme v těle a na svých sliznicích velké množství a plní zde důležité funkce. Vytvoříme tak ve svém těle prostor pro osídlení jinými i méně užitečnými organismy, např. kvasinkami. V případě užití s jinými léky se kterými použité antibiotikum interaguje, může dojít ke snížení či naopak k zesílení účinku léků užívaných z jiných důvodů a na jiné problémy, což může mít i vážný zdravotní dopad pro uživatele. Při nesprávném dávkování si lze snadno poškodit třeba ledvinné nebo jaterní funkce. A v neposlední řadě je jedním ze závažných dopadů nesprávného užívání antibiotik fakt, že tím umožňujeme bakteriím, aby si vytvářely odolnost na antibiotika, která následně v potřebných situacích nemusí účinkovat.

Antibiotika nepůsobí jen na nemoc, ale na celý organismus, kde mohou napáchat škodu, třeba v zažívacím ústrojí. Můžeme jejich negativní účinky nějak zmírnit?
Samozřejmě, při užití všech druhů antibiotik dojde k většímu či menšímu poškození fyziologické flóry. Ve střevě se to pak může projevit např. průjmy. Ale tyto užitečné bakterie nemáme jen ve střevě. K určitému poškození této flóry dochází i na kůži nebo velmi často u žen dochází k mykotickým poševním výtokům, způsobeným převážně kvasinkami, které jsou v pochvě udržovány právě fyziologickou flórou v klidové fázi. Při jejím poškození dostanou kvasinky prostor, rychle se pomnoží a vyvolají mykotický výtok, který je pak následně potřeba řešit aplikcí tzv. antimykotik, tj. látek s účinkem na tato mykotická agens.
Pokud se týká střevní mikroflóry, jsou nejčastěji v souvislosti s pozitivním vlivem na obnovení její rovnováhy po léčbě antibiotiky zmiňována probiotika, fungující především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium.

V poslední době se objevují zprávy o neúčinnosti antibiotik v důsledku nadměrného a nesprávného používání. Bakterie se zkrátka staly tak „otužilými", že už jim antibiotika nevadí. Jaký je váš názor a co s tím?
Ano, odolnost nebo-li rezistence k antibiotikům u bakterií je nepochybně důsledek neuváženého používání těchto látek. Je to v současné době jeden z největších medicínských problémů na celém světě. Řešení není vůbec jednoduché a spočívá především v důsledném a přísném používání antibiotik. Je prokázáno na řadě příkladů z jiných zemí, že právě to významně snižuje výskyt odolných populací bakterií. Takovými příklady jsou např. skandinávské země nebo Nizozemí. V těchto zemích je velmi přísná antibiotická politika a proto se tyto země vyznačují v tomto směru velmi příznivým stavem. Opačným příkladem mohou sloužit země se špatnou nebo žádnou antibiotickou politikou, kde mnohdy byla antibiotika i volně dostupná a tyto země mají také nejvyšší stupeň antibiotické rezistence (např. jižní evropské státy). Ke zlepšení tohoto nepříznivého stavu může přispět každý z nás svým přístupem k neuvážené a často zbytečné konzumaci antibiotik. A pokud už je z důvodu postižení bakteriální infekcí nutné antibiotika užívat, pak dodržovat doporučení lékaře, jak co do dávkování, tak co do délky jejich užívání.

Antibiotik jsou dnes spousty, už to dávno není jen penicilín. Jak vybrat to správné?
Optimálním řešením je zaslat správně odebraný vzorek na mikrobiologické vyšetření, kterým se obvykle zjistí nejen původce, ale v laboratoři stanoví i jeho citlivost k antibiotikům. Pak má lékař i pacient jistotu o správném použití antibiotika na danou infekci.

Je lepší s nasazením antibiotik počkat, až se zjistí přesná diagnóza nebo je nasadit hned „preventivně"?
Pokud máme na mysli běžné infekce v komunitě, např. infekce dýchacích cest v chladnějším období roku, je toto rozhodnutí vždy na ošetřujícím lékaři. Existují dostupné orientační metody, jak zjistit s velkou pravděpodobností, že jde o bakteriální infekci, a na tom základě rozhodnout o aplikaci antibiotika již v prvním kontaktu s pacientem. Nicméně je doporučováno vždy současně odebrat i adekvátní vzorek a zaslat jej na mikrobiologické vyšetření, abychom měli jistotu o správném nasazení antibiotika, nebo jej eventuálně mohli včas změnit za jiné, pokud se zjistí odolnost na něj. Tzv. preventivní aplikace antibiotik je jinak používána v nemocnicích např. při zákrocích v lokalitách lidského těla, kde se předpokládá kontaminace bakteriemi. Zde je aplikace však vždy pod kontrolou lékaře a mikrobiologické laboratoře.

Co říkáte na praxi, kdy lékař nasadí pacientovi postupně třeba i tři různá antibiotika po sobě, protože ta předešlá nezabírají?
Může se stát, že i správně nasazené antibiotikum selže. Důvodů je více. Nicméně tato praxe nasvědčuje spíše tomu, že lékař používá metodu pokusu a omylu. To je samozřejmě velmi špatná praktika.

Jsou lidé, kteří antibiotika zásadně odmítají a preferují antibiotika „přírodní" (například výtažek z grepových jader). Co na to říkáte?
V zásadě je to lepší způsob než bezhlavá konzumace antibiotik a v mnohém ohledu může být na lehké infekce i účinná. U středně těžkých a těžkých infekcí však s touto metodou dost pravděpodobně neuspějeme. Proto je potřeba jistá dávka opatrnosti u těchto preparátů.

Proč se pořádá Evropský antibiotický den? Jaký má smysl?
Evropský antibiotický den se každoročně pořádá 18.listopadu a má za účel přimět všechny lidi k zamyšlení nad tím, zda jejich postoje k užívání antibiotik jsou ty správné a také aby si lidstvo uvědomilo, že odolnost bakterií k antibiotikům je skutečně velký a globální problém a pokud se všichni společně nebudeme chovat uvážlivě nebude zakrátko čím léčit, třeba i banální infekce.

(Jitka Kalousková, mluvčí nemocnice)

Autor: Redakce

16.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adolf Klepš
8

Hlasovat lze i pro zesnulého náčelníka krkonošské horské služby Klepše

V Polsku pobodal muž v nákupním centru osm lidí.
AKTUALIZOVÁNO
3 5

V polském nákupním centru pobodal muž devět lidí, jedna žena zemřela

Perličky ze superdebaty: Okamurova hubička, rebel Dolejš a dáma Šlechtová

Nemáte čas zhlédnout celý půldruhé hodiny dlouhý záznam z předvolební superdebaty Deníku? Nevadí, vystříhali jsme pro vás ty nejlepší momentky. Možná vás neprovedou všemi zákoutími politických programů, zato vám ukážou, že politici jsou také jenom lidé. A jací!

AKTUALIZOVÁNO

Prezident Zeman: Volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

Policie v Malawi bojuje s lovci upírů. Jednoho muže upálili, druhého ukamenovali

Jihoafrickou zemí Malawi dál obchází strach z upírů. Tamní vláda už zavedla zvláštní opatření a vydala zákaz nočního vycházení. Kdo jsou však bytosti, které podle některých místních obyvatel pijí lidskou krev? V zemi na „domnělé upíry“ začal nelítostný hon za hranicí zákona.

AKTUALIZOVÁNO

Dva útoky na mešity v Afghánistánu si vyžádaly přes 70 mrtvých

Uvnitř jedné z kábulských mešit dnes explodovala nálož. Podle afghánských úřadů ji měl u sebe sebevražedný atentátník. Poté došlo k výbuchu i v mešitě v provincii Ghór. Po útocích zůstalo nejméně 72 obětí včetně dětí, píše agentura Reuters.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení