Bolestmi zad, které člověka vyřadí doslova z provozu, už netrpí jenom dospělí pacienti. Stále častěji se s nimi potýkají i děti. Třeba senátorka a dětská neuroložka Alena Dernerová přiznává, že jí rodiče do ordinace vodí dokonce i jedenáctileté školáky. „S houserem skončí na kapačkách,“ říká.

Děti na kapačkách

Důvod je podle lékařky jednoduchý: děti mají zoufalý nedostatek pohybu. „Zatímco dřív běžně běhaly po venku a namáhaly svoje svalstvo, dnes sedí většinou jen u počítače či u telefonu a surfují po internetu,“ vysvětluje Dernerová. Pokud už děti nějaký pohyb mají, tak jde o jednostrannou činnost. Výsledek je proto podobný.

close Infografika info Zdroj: Deník zoom_in

S tím souhlasí i fyzioterapeut Jan Krulík. „Také věk našich pacientů se za posledních deset let výrazně proměnil. Tedy snížil. Do určité míry to může souviset s pojetím tělesné výchovy na základních a středních školách,“ říká. 

Žáci dnes podle něj nejsou schopni udělat ani obyčejný kotrmelec. Místo toho se věnují jednostranně přetěžujícím sportům, jako je například florbal. „Jenomže to může vést bez potřebné kompenzace k vadnému držení těla a následnému rozvoji bolestí zad,“ upozorňuje Krulík.

Vedení resortu školství už proto přemýšlí, co s tím. Počet hodin tělocviku ale navyšovat nechce. Musely by se totiž kvůli tomu škrtat jiné předměty. Měla by se proto změnit spíš náplň jednotlivých hodin.

„Řešíme formu a organizaci vyučovacích hodin tělocviku. Rádi bychom do nich dostali více radosti z pohybu a co nejmenší prostoje ve frontách na cvičení,“ popisuje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Děti už se také nebudou moci tak snadno a často omlouvat z hodin tělocviku. 

Pracovní tým ministerstva současně připravuje názorné video, ve kterém se budou moci inspirovat i takoví učitelé, kteří nemají potřebnou aprobaci či praxi.

Tisíce případů


Bolestmi zad dnes podle odborníků trpí dokonce 75 procent dětí a dospívajících. Skoro 37 tisíc školáků a studentů přivedou problémy dokonce až k odborníkovi. Vyplývá to z posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Podle mluvčího ústavu Jiřího Trávy jde přitom jen o takové případy, kdy lékař uvedl do karty pacienta, že jde o hlavní diagnózu.