Kolik mléka může vypít dospělý člověk? A je prospěšné? Odborníci o tom ví své

Je pití mléka zdravé, nebo nepřirozené?

Nutriční poradkyně Monika Bartolomějová tvrdí, že se svými klienty neřeší ani tak množství konzumace mléka, jako spíš to, jestli jim tahle bílá tekutá potravina prospívá. Do Nutričního institutu za odbornicí přicházejí lidé s tím, že jim po vypití mléka nebo požití mléčných výrobků není úplně dobře, cítí se nafouklí, nebo mají jiné střevní obtíže. Když se narodíme, má enzym laktáza v našem organismu svou nejvyšší pracovní aktivitu. Tento enzym pomáhá trávit mléčný cukr, který se jmenuje laktóza. Podle nutriční poradkyně ovšem s postupným věkem aktivita tohoto enzymu klesá a u některých lidí může zcela vymizet.

„Pokud toto nastane, začne člověku konzumace mléka a mléčných výrobků činit zdravotní obtíže. Nejčastěji se to projeví v trávicím traktu průjmem, nadýmáním a bolestí. V kterémkoliv věku se může objevit také alergie na kravskou bílkovinu,“ vysvětluje Monika Bartolomějová důvody špatného trávení mléka.

K pití mléka nikoho nenutím

„Mléko a mléčné produkty jsou cenným zdrojem mnoha látek, kam patří mimo jiné například i vápník nebo vitamin D, a nevidím důvod, proč by někdo, kdo tyto produkty snáší dobře, měl vynechávat,“ říká odbornice. „Pokud ovšem někdo nechce pít mléko a jíst mléčné výrobky, a to z jakéhokoliv důvodu, nenutím. Je to každého volba. Stejně jako v případě jiných potravin.“

Medvědí mléko opravdu zklidňuje krk a ulevuje od kašle. Jedna přísada ale škodí

Jsou samozřejmě národnosti, které mají s konzumací mléka problémy, a to z toho důvodu, že jim chybí v dospělosti enzym laktáza, který je při trávení mléka důležitý. „Nicméně na našem území je většina dospělé populace tímto enzymem obdařena, a trávení mléčného cukru jim proto nečiní žádné obtíže,“ zdůrazňuje Monika Bartolomějová.

Sáhněte po zakysaných výrobcích

Na otázku, kolik by měl dospělý člověk vypít mléka, nutriční poradkyně konkrétní odpověď nemá: „Nic takového, jako doporučený denní příjem mléka neexistuje. Navíc vápník, nebo bílkoviny můžete přijímat i z jiných výrobků, jejichž základní surovinou je mléko.“

Většina z nás konzumuje sýry, nebo jogurty. Zakysané mléčné výrobky jsou z pohledu zdraví vhodnější než mléko. Obsahují totiž cenné bakterie mléčného kvašení, které pozitivně podporují náš střevní mikrobiom. Takže tyto produkty bychom měli do stravování zařazovat pravidelně.

Káva s mlékem nemusí být problém

Hodně diskutovaný je také názor na to, zda si máme do kávy dávat mléko. „Osobně nevidím na kávě s mlékem nic špatného. Ale záleží na množství mléka a na dalších ingrediencích přidávaných do kávy. Pokud někdo pije espresso s trochou mléka, káva se tím zjemní a může se zpomalit vstřebávání kofeinu,“ říká Monika Bartolomějová.

Voda dobře nehydratuje, šíří se ve velkém na internetu. Jak je to doopravdy?

Někdo si však kávu připravuje s dvěma deci mléka třikrát denně. Někdo si ho i osladí cukrem. Je třeba myslet na to, že mléko obsahuje všechny živiny a energii - 600 mililitrů mléka denně již nelze při redukční dietě přehlížet. „Ale je to celé opět trochu složitější v tom, že vždy na každého pohlížím komplexně, tedy pro jednoho to může být problém, pro jiného nikoliv,“ dodává odbornice.

Špetka "mléčného" humoru

Stejně jako u dospělých, také u dětí platí, že když jim mléko nechutná, pít ho nemusí. Pokud děti jedí mléčné výrobky a je jedno, zda se jedná o tvarohy, jogurty, kefíry, sýry, pak o cenný zdroj vápníku ochuzeny rozhodně nejsou.

Kozí mléko se tráví trochu lépe

Říká se, že kozí mléko je v porovnání s tím kravským lépe stravitelné, což potvrzuje i Monika Bartolomějová. Je to dáno tím, že kozí mléko má menší tukové kuličky. V žaludku se z kozího mléka vytvoří i menší a jemnější sraženina, která je snadněji stravitelná.

Superzdravý nápoj? Dejte teploměr do sklenice s minerálkou, získáte elixír

Při alergii na kravské mléko vzniká takzvaná zkřížená alergie: pokud je někdo alergický na mléčnou bílkovinu, existuje 90procentní riziko, že bude reagovat i na kozí či ovčí mléko. Nelze tedy jednoznačně doporučit, že je kozí mléko pro osoby s alergií na kravské mléko vhodné.

Místo mléka brukvovitou zeleninu

Nutriční poradkyně Monika Bartolomějová z Nutričního institutu.Zdroj: Se svolením Moniky BartolomějovéKdyž mléko z jídelníčku vyloučíme, lze ho nahradit plnohodnotně rostlinnými produkty? Naše tělo dokáže využít přibližně 30 – 35 % z obsaženého celkového množství vápníku v mléce, což je oproti rostlinným zdrojům významně více. Jedná se tedy o důležitý zdroj vápníku v lidské stravě.

„Využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů se řídí obsahem antinutričních látek, které vstřebávání vápníku z rostlinné stravy do organismu zhoršují. Díky těmto látkám může jeho využití klesnout až na 5 procent. Pokud chcete pokrýt váš denní příjem vápníku čistě z rostlin, pak doporučuji hledat takové, u kterých je jejich využití vyšší, což je třeba brukvovitá zelenina, tedy zelí, kapusta, květák, ředkev, brokolice a další,“ dodává Monika Bartolomějová.

Mléko lidstvo pije 10 tisíc let

Archeologické nálezy dokazují, že konzumace mléka je pro lidský druh úplně přirozená. Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského už od neolitické revoluce v letech 10 až 8 tisíc před naším letopočtem se po přechodu k usedlému životu zemědělců chovala zvířata jako živé konzervy. A samozřejmě se konzumovalo mléko a zpracovávalo pro lidskou výživu. Náš organismus je k tomu přizpůsobený.

Odborník na mléko pro nás připravil vysvětlení tří nejčastějších mýtů, které o mléce mezi lidmi kolují.

1. Mýtus: Člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce. To pro něj není vhodné.

Naše stravování se od ostatních savců podstatně liší a také lidská mláďata vyžadují hodně dlouhou péči. Lidský druh vstřebává potřebné množství vápníku právě a nejsnáze z kravského mléka, a to po celý život. „Pokud má člověk potíže s trávením kravského mléka, jedná se o anomálii jedince, nikoliv celého lidstva.

Laktózová intolerance, tedy nesnášenlivost mléčného cukru laktózy, se vyskytuje v průměru jen asi u 2–10 % Evropanů. U lidí za tisíce let proběhly genetické změny, které odrážejí proměnu stravování, kterou s sebou přineslo zemědělství.

2. Mýtus: Mléko a mléčné výrobky jsou zdrojem zdravotních komplikací.

Mléko je důležitou potravinou, která zdraví upevňuje. Je významným zdrojem plnohodnotných bílkovin. Dodává nám vápník, který je nezbytný pro pohyb svalů a přenos signálů v nervovém systému. Umožňuje také srážení krve a je na něm závislý i pohyb spermií.

Jsou skvělým zdrojem bílkovin. Lidé se je ale často bojí jíst kvůli jednomu mýtu

Kromě toho mléko obsahuje vitaminy A, D, B12 nebo B1, dále selen, zpomalující proces stárnutí a podporující imunitu. Zakysané mléčné výrobky upravují poruchy trávení, chrání před infekcemi nebo zlepšují pleť. Právě proto sahá tradice konzumace jogurtů v jihovýchodní Evropě nebo kefírů ve střední Asii hluboko do historie. Lidstvo by přeci nedělalo něco, co ho ničí.

3. Mýtus: Mléko zahleňuje.

V mléce nejsou žádné složky, které by mohly vyvolávat nějakou reakci v dýchacích cestách, projevující se například větší tvorbou hlenu. Tvrzení o zahleňování zřejmě vzniklo z nepochopení tradiční čínské medicíny, podle níž se potraviny dělí do pěti elementů. Mléko a mléčné výrobky se přiřazují k hlenu, ale neznamená to, že tvoří hlen.

Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu pouze ochranný film, jakousi emulzi tuku a vody, která se po kratičké době rozkládá trávením na základní živiny. Toho využívali už naši předkové v lidovém léčitelství a pili mléko s medem a někdy i s Vincentkou, aby lépe vykašlávali a hlenu se zbavili.