Kliknutím zvětšíteÚnikem moči u nás trpí zhruba 1,2 milionu lidí, z nichž 250 tisíc tvoří senioři. Do konce roku 2020 bude v Evropě údajně více než tři miliony mužů ve věku 75 až 79 a dalších dva a půl milionu nad 80 let, kteří budou trpět urgentním močením, častým nucením a nočním močením. V jedné třetině případů může být přítomná i urgentní inkontinence s nechtěným únikem moči.
Pár kapek obrátí život naruby
Za nejčastějším typem inkontinence u žen a u každého desátého muže ale stojí tzv. stresová inkontinence, ke které dochází kvůli oslabení svalů pánevního dna. Ženy přepadá nejčastěji v těhotenství a bezprostředně po porodu, ale rovněž po čtyřicátém roce věku. Během života se dokonce objeví u třetiny z nich.
Muži zase nejčastěji trpí tzv. urgentní inkontinencí. Obvykle za ni může zvětšená prostata. Budíte se častěji během noci? Nejde to prostě vydržet a vy prostě musíte? Je čas na návštěvu u odborníka.
Průzkum Incofora ukázal, že čtyřicet procent žen se domnívá, že jsou inkontinentní, protože jsou staré. Každá pátá navíc nedokáže říct, při jaké příležitosti byla inkontinentní, a proto o svých problémech nemluví ani u lékaře.
„U souboru přes 300 jedinců došlo překvapivě k tomu, že jsme neprokázali vzestup nespokojenosti. Zjistili jsme rovněž, že největší vliv na kvalitu života má již mírná inkontinence,“ vysvětlil výsledky průzkumu Lukáš Horčička, předseda Správní rady Incofora. Lidé tak často musí omezit svůj životní styl, což je poškozuje jak v zaměstnání, tak i v soukromém životě. Začnou se dokonce vyhýbat rizikovým místům i partnerským a sexuálním vztahům.
Noční můra
Nykturie neboli noční močení je spojena se závažnými zdravotními, ekonomickými i společenskými důsledky. Dvě a více močení za noc mohou být zkrátka problém. „Noční močení se často objevuje u dospělých a seniorů, kteří v dětství trpěli nočním pomočováním,“ poukazuje na jistou zákonitost Martin Bojar z Neurologické kliniky 2. LF a FN Motol.
Nemoc je u poloviny lidí starších 65 let, kteří trpí nočním pomočováním, spojena s poruchami spánku a podle Bojara bývá provázena i živými děsivými sny. Narušuje tím přirozenou regenerační funkci spánku a může tak zvyšovat riziko nehod a úrazu v průběhu dne. Lidé se pak za svůj handicap stydí, častěji navštěvují psychiatry a užívají léky na spaní i antidepresiva.
Neurologické i další příčiny
O inkontinenci moči u mužů se ve společnosti moc nemluví. V povědomí spoluobčanů totiž je, že těmito problémy trpí hlavně ženy. Nejde ovšem jen o problém medicínský, ale rovněž sociální a psychologický. Navíc patříme mezi země s nejvyšším výskytem karcinomu prostaty. „Naštěstí existuje nástroj, kterým zachytíme karcinom včas. Máme možnost radikální léčby, která pacienta zbaví nádoru prostaty. Nemoc ohrožuje totiž jejich kariéru, ale také narušuje rodinné zázemí,“ poukazuje Tomáš Hanuš, přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN Praha a prezident Incofora.
Jak s únikem moči zatočit?
Existuje i řada dalších neurologických příčin inkontinence. K nejzásadnějším patří pánevní trauma. To má souvislost zejména s adrenalinovými sporty nebo dopravními úrazy, kdy dochází k zranění v oblasti pánve. Míšní poranění je totiž následováno poruchami inkontinence.
V prevenci pomáhá fyzioterapie a změna životního stylu, je nutné dbát na dostatek pohybové aktivity a udržet si rovněž správnou hmotnost. I svěrače jsou svaly, které je potřeba cvičit a udržovat se v kondici. Riziko úniku moči tak můžete výrazně snížit.
Výskyt inkontinence se liší v různých věkových skupinách. Lékaři se tak často musejí rozhodovat, zda budou léčit podle doporučeného postupu. Za určitých podmínek je nutné udělat výjimku.
„U seniorů bývá léčba někdy riziková. Velká část seniorů totiž trpí současně i dalšími nemocemi, jež mohou doporučené postupy vyloučit. Musíme také zvážit, zda je pacient schopen si vložku nasadit, zda si je dokáže vlastně sám objednat a vyzvednout, což bývá problém u lidí trpících demencí,“ uvádí úskalí léčby Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Takoví lidé jsou často odkázáni na pomoc ostatních či rodinných pečovatelů.
Vložky na předpis
Pojišťovny se podle Topinkové domnívají, že pomůcka je nákladná.
„Můžeme si dovolit implantovat kardiostimulátory za miliony korun, můžeme si dovolit drahou biologickou léčbu pro jednoho pacienta s psoriázou, ale nemůžeme si dovolit zaplatit ženám dostatečně kvalitní život. Je to otázka toho, co chceme a jaké priority si ve zdravotnictví postavíme,“ řekla Topinková.
Pleny opravdu nejsou lacinou věcí. Měsíčně za ně lidé zaplatí stovky korun, o dalších lécích nemluvě. Vysokou spoluúčast pacientů by měla řešit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má některým skupinám lidí snížit výdaje za zdravotnické prostředky i léky.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
