Smutný pohled na svou dceru prožívají rodiče 21leté Moniky, která v důsledku nádoru na mozku, který bylo potřeba ihned operovat, upadla do vigilního kómatu.

Jejich dcera už více než čtyři roky velmi usilovně bojuje o návrat k běžnému životu a rozhodně dle tvrzení rodičů urazila kus cesty. Od stavu vigilního kómatu, až k tomu, že vidí, poznává lidi, vnímá, pije, jí, dokáže udržet hlavu, částečně hýbat levou rukou a nohou, částečně ovládat trup.

Michalka se narodila ve 29. týdnu těhotenství a záhy se objevila řada komplikací.
Michalka neustále zvrací, často i krev, a pláče bolestí. Potřebuje i vaši pomoc

Její cesta ke zdraví je však trnitá, a kromě malých pokroků i plná komplikací, které ji brzdí, nebo dokonce vrací zpět. Komplikacím se nevyhnula ani její sestra Ivonka, která má vzácnou nemoc Stillova choroba a bez injekcí s biologickou léčbou by se nemohla ani postavit na nohy. To však na první pohled nikdo nepozná.

„Na úvod musíme přiznat, že děláme jenom velmi malé krůčky, o to však více potřebujeme dlouhodobou podporu, aby bylo krůčků co nejvíce a dohromady znamenaly viditelné zlepšení i pro lidi, kteří nejsou s Monikou v denním kontaktu,“ tvrdí v rozhovoru pro Deník Moničina maminka Ivona.

Nezhoubný nádor, který jí vzal zdraví

Někteří lidé si mohou myslet, že když je po prozkoumání v rámci biopsie nádor označený za nezhoubný, může si pacient i jeho rodina oddechnout. Do jisté míry je to skutečně pravda, ovšem ne ve chvíli, kdy je vrostlý do mozku či jiného orgánu natolik, že se nedá vyoperovat celý.

A to byl přesně případ Moniky, které se v 17 letech jednoho květnového dne zdravotní stav zhoršil natolik, že ji okamžitě převezli na magnetickou rezonanci. Tam jí lékaři odhalili hned dva nádory na mozku. O týden později už ležela Monika na sále.

„Nádor byl natolik rozsáhlý, že ho lékaři nemohli odstranit celý. Konkrétně se jedná o meningeom. Monika je pravidelně sledována na magnetické rezonanci a pokud by nádor rostl a ohrožoval ji na zdraví, nebo na životě, musela by následovat další operace. Ale metastáze v tomto případě naštěstí nehrozí,“ vysvětluje paní Ivona Šmahajová.

Důvodem dceřina ochrnutí je i fakt, že museli lékaři při operaci přerušit i tepnu, která vyživovala nejen nádor, ale také část levé strany mozku.

Meningeom

Jedná se zpravidla o pomalu rostoucí nádory, které mohou být buď nezhoubné, ale ve výjimečných případech i výrazně agresivní. Může se vyskytnout po vystavení radiaci, z důvodu genetické predispozice, ale i po virové infekci. Léčba se ve většina případů provádí radiochirurgicky gama nožem. „Výskyt meningeomů v populaci je 2 až 6 lidí na 100 tisíc obyvatel. Celkové přežití se však různí. Pětileté přežití u nezhoubných forem kolísá mezi 70 a 90 %, u zhoubných je to něco kolem 50 %,“ tvrdí v odborném časopise Onkologie kolektiv lékařů.

Bojuje, aby byla jako dřív

Protože je však její diagnóza složitá, vidina, že bude jednou jako dříve, je limitovaná. Přesto je však cílem rodiny usilovně rehabilitovat až do stavu úplného uzdravení, a v tomto duchu také Moniku členové rodiny neustále motivují. Přes všechny útrapy a bolesti je pro ni samotnou těžké neustále nacházet motivaci. Chuť k práci prý ale stále má.

„Na rehabilitacích v průběhu roku 2024 bychom chtěli dosáhnout zlepšení řeči, pohybu prstů levé ruky a celé levé ruky tak, aby byla schopna ovládat PC myš, lžíci, vidličku, dokázala se sama nakrmit například rohlíkem, napít, učesat se, posílit levou nohu, aby fungovala jako opora při cvičení, posílit celkově svaly,“ jmenuje některé cíle pro příští rok Moničina maminka.

Pokroky střídají komplikace

Za dlouhé čtyři roky má Monča za sebou už stovky hodin cvičení a rehabilitací, díky nimž se na své cestě k uzdravení posunula značně kupředu. Bohužel to však nestačí a relativně zdravá mysl je stále uvězněna v téměř nepohyblivém těle.

„Už se nám podařilo posílit střed těla, což je důležité pro nácvik sezení a pro korekci skoliózy páteře, kvůli které musí Monika nosit stabilizační trupovou ortézu. Částečně rozhýbala levou ruku, a to je zase důležité pro sebeobsluhu, částečně rozhýbala levou nohu, což potřebuje pro oporu při dalším cvičení a začala rozcvičovat obličejové svaly, díky čemuž je schopna lépe vyslovovat,“ tvrdí dívčina maminka.

Láďovi změnila život autonehoda, při níž utrpěl těžké poškození mozku
Byla to jen špatná chvíle a špatné místo. Ale Láďa tam přišel o všechno

I přesto, že Monika usilovně cvičí, se však čas od času objeví komplikace, která ji na nějakou dobu v postupu zastaví, nebo ji dokonce vrátí o kousek zpátky.

„Příkladem je zlomenina levého předloktí a s tím spojená ztuhlost lokte a zhoršení ovladatelnosti prstů, následovaná nutností reoperace totální endoprotézy lokte, nebo aktuální hospitalizace v nemocnici za účelem operačního zákroku kvůli odstranění kalcifikací v oblasti pravé kyčle,“ popisuje komplikace maminka. Nadšení z pokroků také brzdí neustálé bolesti při polohování, hygieně či samotných rehabilitacích.

Zdravá mysl v nezdravém těle

Monika vnímá realitu kolem sebe, poznává známé lidi i seriál, který měla ráda. Ví, kde bydlí, kolik jí je let. Nicméně, není orientovaná v čase a prostoru tak jako zdraví lidé. „Když jí například doktor něco vysvětluje během vyšetření a ptá se, není tak rychle schopna všechno pochopit. Musíme jí celou záležitost později v klidu a pomalu vysvětlit a až potom vše pochopí. Je tedy plně při vědomí, ale její intelekt částečně utrpěl,“ pokračuje paní Ivona.

Armádní vojákyně a letuška Lenka Růžková bojuje s agresivní formou rakoviny kůže
Letuška Lenka může i díky vám na léčbu rakoviny do Německa. Neskrývá vděčnost

Co se týče komunikace, Monika odpovídá na otázky, plní zadané úkoly při cvičení a někdy je schopna vyjádřit i vlastní myšlenky. Nicméně má limit zhruba tří slov, a její výslovnost je limitovaná. Z toho vychází, že její řeči rozumí jen členové rodiny, ale cizí lidé mají značné problémy.

Jak to bude do budoucna, to není schopen nikdo s jistotou určit. Ale protože je Monika mladá, šance na zlepšení prý rozhodně má.

Rehabilitace si nemůže dovolit

Aby však mohla Monika za své zdraví bojovat dále a začít snít o tom, že si jednou bude užívat bezstarostného života, musí usilovně rehabilitovat. To je však pro (každou) rodinu ohromně finančně náročné, ať už rehabilitace probíhají v domácích, či specializovaných zařízeních. 

Monče už jsme jednou pomáhali, díky čemuž dostala možnost doslova se rvát o své zdraví, kterou využila naplno. Pojďme to zkusit ještě jednou. Protože i malá částka může její život pomoci změnit.

Skromné vánoční přání – být „jen“ zdravá

V období adventu a krátce před ním se mnoho lidí začne zaměřovat hlavně na to, co koupí svým nejbližším pod stromeček a jak obdarují ty, na kterých jim nejvíce záleží. Protože to je to, co dělá Vánoce Vánocemi – obdarovat ty, co máme rádi, ale i ty, kteří to potřebují. Proto pokud můžete, podpořte Moniku v cestě za vytouženým uzdravením prostřednictvím sbírky na Doniu. Každá koruna se počítá, a navíc Monča obdrží sto procent vašich příspěvků.

Oporou jsou paní Kateřině z Plzeňska, které byla diagnostikována rakovina prsu, její blízcí
Mladá maminka bojuje s rakovinou prsu. Každá nemoc přináší poselství, říká

Monča samotná se na Vánoce kvůli svému stavu nijak speciálně nepřipravuje. Přání ale má. Velké. „Monika je velice skromná holka a vždycky byla. Vždycky myslela na druhé víc než na sebe, několikrát přispívala například na děti v Africe. Na otázku, co by si přála pod stromeček, nám vždycky odpoví: Nic, chci být jenom zdravá,“ hrdě a dojatě uzavírá rozhovor Moničina maminka.