V roce 2015 podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky na jižní Moravě hospitalizovali kvůli nemocem oběhové soustavy necelých třiatřicet tisíc lidí. Jejich průměrný věk byl přes sedmdesát let. Jedna z těchto nemocí, mrtvice, ale potkává i mladé lidi. „Čím je člověk starší, tím je ohroženější. Nemoc se ale nevyhýbá ani dětem,“ podotkl vedoucí Komplexního cerebrovaskulárního centra Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Robert Mikulík. Loni tam léčili 507 lidí s mrtvicí. Letos je to zatím 286.

Důležité je včas zpozorovat první příznaky. „Patří mezi ně třeba oslabení jedné či obou končetin, necitlivost nebo porucha řeči,“ zmínil Mikulík.

Ilustrační foto.
Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Mozkový infarkt∙ Cévní mozková příhoda nebo také mrtvice je stav poškození mozku kvůli poruše mozkového krevního oběhu.
∙ Mezi příznaky patří oslabení končetin, necitlivost nebo porucha řeči.
∙ Vyžaduje urychlenou lékařskou pomoc.

Podle lékařky Ivany Kolínkové je nutné při známkách mrtvice ihned volat záchrannou službu. „Lidé často čekají, jestli to do rána nepřejde. Záleží ale na každé minutě,“ upozornila.

Riziko mrtvice podle některých vědců zvyšuje i znečištěné ovzduší. „Kvůli dokonalejšímu spalování jsou částečky polétavého prachu menší. Mohou tak snadněji proniknout do plic a krve a způsobit infarkt či mrtvici,“ uvedla Hana Chalupská ze sdružení Dejchej Brno. 

V Brně množství poletujícího prachu přitom překračuje povolené limity. „Řešení může být naplánovat si větrání, ale i venkovní aktivity na dobu, kdy není dopravní zatížení tak silné a v ovzduší je co nejméně částic,“ sdělila Chalupská. Prevencí před mrtvicí je hlavně zdravý životní styl. „Je také třeba se vyvarovat dlouhodobému kouření a stresu. Nebezpečný je vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu,“ popsala Kolínková. Když už si podle ní někdo mrtvicí projde, vhodný je pravidelný pohyb a kontroly u lékaře.

Přepadení zastavárny v brněnské Štefánikově ulici zachytila bezpečnostní kamera.
VIDEO: Na prodavačku v zastavárně mířil zbraní. Lupiče hledá policie

NEUROLOG Z NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ ROBERT MIKULÍK ŘÍKÁ:

Mrtvice hrozí lidem i při venčení psa  

/ROZHOVOR/ Cévní mozkovou příhodu neboli mrtvici lze úspěšně léčit. Pokud lidé včas rozpoznají její první příznaky a zavolají pomoc. „Každou minutu při ní pacientovi odumírají dva miliony mozkových buněk,“ upozorňuje neurolog Robert Mikulík z brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu při Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

Které skupiny lidí jsou cévní mozkovou příhodou ohrožené nejvíce?
Cévní mozková příhoda je druhá nejčastější příčina úmrtí, přičemž hlavním rizikovým faktorem je věk. Čím je člověk starší, tím má větší pravděpodobnost, že ji dostane. Relativně časté je tedy toto onemocnění u důchodců. Na druhou stranu jí ale mohou onemocnět i děti či mladí dospělí, lidé jakéhokoliv věku. V České republice to mohou být stovky dětí a ještě více mladých dospělých či pracujících. 

Jaká je pravděpodobnost, že dostane mrtvici zdravý člověk?
U zdravých lidí je malá, řekněme jedno procento. Jedná se ale o přibližně podobnou pravděpodobnost, jako že si zlomíte nohu. Může se to stát komukoliv. 

#clanek|3297978#

Jaké existují rizikové faktory, které ji mohou způsobovat?
Hlavní příčinou bývá ateroskleróza. Vzniká v důsledku dlouhodobého kouření, obezity, vysokého krevního tlaku, nadmíry cholesterolu, cukrovky či stresu. U mladých lidí ale může vzniknout i z jiných příčin. Docela často způsobí cévní mozkovou příhodu poranění tepny, mnohdy v banálních situacích. Před pár lety jsme třeba měli v krátké době tři pacienty, kteří šli na procházku se psem na vodítku a když škubli rukou, natrhla se jim tepna. Pak se v ní tvoří krevní sraženina a tepna se buď ucpe, nebo sraženina cestuje a ucpe nějakou tepnu v mozku. 

Mohou tedy vzniku mrtvice lidé nějak zamezit? 
Lidé ji mohou dostat, i když jsou mladí, nekouří a sportují. Důležité je včas zpozorovat první příznaky, jako je třeba oslabení jedné či obou končetin, necitlivost, porucha řeči nebo porozumění. Počkat maximálně pět minut, jestli to nepřejde, ale poté okamžitě volat sanitku. Roli hrají minuty. Česká republika má jeden z nejlepších systémů zdravotnické péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Jsme schopní pacienty kompletně vyléčit, což medicína před patnácti až dvaceti lety schopná nebyla. Důležité ale je, aby nepodcenili příznaky.

Existují nějaké nové metody, jak ji lze léčit?
Jsme schopní postiženou tepnu otevřít, buď pomocí léků, nebo mechanických zařízení, kdy jim přes tříslo do mozku zavedeme katetr a pomocí něj se sraženina vytáhne. Nové je poznání, že můžeme proces léčby zkracovat. Celosvětový průměr času od příjezdu sanitky k léčbě se pohybuje kolem šedesáti minut. V České republice to trvá průměrně polovinu času. Naše nemocnice měla třeba v lednu průměrný čas osmnáct minut, břeclavská nemocnice o minutu a půl více. Tohle nezvládají nejlepší americké nemocnice. Díky lepší organizaci je u nás také osmnáct procent úspěšně léčených pacientů, zatímco ve Spojených státech deset.