Ačkoli se v posledním století lidstvo snažilo všechny parazity vymýtit, vědci nyní předpokládají, že některé z těchto zdánlivě nepřátelských organismů mohou být paradoxně našemu tělu prospěšné, a mohou dokonce fungovat jako účinná léčba některých autoimunitních nemocí. Jejich pozitivní efekt už byl například potvrzen u lidí trpících Crohnovou chorobou.

„Náš imunitní systém byl nucen po tisíce generací bojovat se škodlivými organismy a ve chvíli, kdy zmizely, se někdy namíří jiným směrem, a to proti buňkám vlastního těla," vysvětluje Julius Lukeš, iniciátor výzkumu a ředitel Parazitologického ústavu BC AVČR. Z tohoto důvodu by mohly cílené infekce střevními parazity pomoci proti nejrůznějším alergiím, střevním zánětům a dalším autoimunitním chorobám. „Jsme přesvědčeni, že parazité, zejména někteří červi, pomáhají tím, že stimulují náš imunitní systém," říká Julius Lukeš.

Na Biologickém centru před třemi měsíci vznikla nová laboratoř, která se léčbou parazity bude zabývat. „V tuto chvíli chystáme tři klinické studie, a to na zdravých lidech, na astmaticích a alergicích a na nemocných trpících Crohnovou chorobou," představila plány nového pracoviště vedoucí laboratoře Kateřina Pomajbíková.

Klinické studie

Jako první v republice budou jihočeští parazitologové provádět klinické studie vlivu střevních parazitů na zdraví člověka. Kateřina Pomajbíková, vedoucí nové laboratoře parazitární terapie, už podniká první přípravy a zařizuje potřebnou administrativu.

„Musíme zajistit dozorující lékaře, kteří budou sledovat a hodnotit zdravotní stav dobrovolníků zapojených do studie. Samotných dobrovolníků už máme čtyři desítky. Jsou mezi nimi zdraví i nemocní lidé," popisuje Kateřina Pomajbíková s tím, že vůbec nebylo složité sehnat dobrovolníky, kteří se nechají střevními parazity nakazit. „Ozývali se nám sami na základě článků a reportáží," vysvětluje Kateřina Pomajbíková.

S klinickými studiemi začne nová laboratoř nejdříve za rok. Do té doby jsou ale ještě v plánu experimenty na potkanech a psech.

„Naše" bakterie

V posledních letech probíhá zejména v západní Evropě a USA výzkum, který přepisuje učebnice biologie. V jeho rámci vědci studují tzv. mikrobiom člověka, což je souhrn všech mikroorganismů včetně virů, bakterií, mikroskopických hub i jednobuněčných parazitů, které žijí v a na každém člověku, ale zejména v našem střevě.

„Jsme chodící zoologické zahrady, protože, co se týče počtu buněk, jen 10 procent našeho těla jsme my, zatímco zejména bakterií je desetkrát víc než je všech našich buněk," říká Julius Lukeš. Stovky miliard bakterií, které si každý nosí ve svém střevě, váží dva až tři kilogramy.

Dlouho víme, že nám tento mikrobiom pomáhá trávit potravu a že bychom bez něj nepřežili. Ale teprve současný výzkum ukazuje, že právě mikrobiom má vliv i na řadu dalších věcí, např. zda budeme trpět průjmy či zácpami, zda budeme mít sklon k obezitě nebo k různým typům rakoviny aj. Zdá se dokonce, že společenstvo střevních bakterií může ovlivňovat i naši psychiku, zejména co se týká depresí.

Jihočeští parazitologové budou zkoumat, jak vypadá mikrobiom lidí, kteří mají ve střevě zároveň i červy, považované podle dosavadních výzkumů za prakticky neškodlivé parazity. Ze vzorků stolice pokusných osob budou vědci několik měsíců zkoumat, jak přítomnost parazitů změní mikrobiom, a posléze dobrovolníky parazitů zase zbaví.

Žije s tasemnicí

Vědci předpokládají, že čím je pestřejší složení bakterií ve střevě, tím lépe pro naše zdraví. Mikrobiom mají lidé navíc vzájemně překvapivě odlišný. Obohacovat či měnit by se pak v budoucnu mohl různými způsoby. „Představy, že budeme v kulantních kapslích dostávat stolici někoho jiného, jsou naprosto reálné. Jsem přesvědčen, že v horizontu tohoto desetiletí bude za léčbu považováno poskytování bakterií z mikrobiomu někoho jiného," dodává Julius Lukeš. On sám na svém vlastním těle dokazuje, že strach z parazitů je v našich končinách přehnaný. Před necelým rokem si nasadil do těla tasemnici, s níž spokojeně žije, aniž by mu několikametrový parazit jakkoli škodil.