Vysvětlete na úvod, co je to cytomegalovirová infekce a kdo ji vyvolává?
Je to infekce způsobená cytomegalovirem (zkráceně CMV). Je to virus, který patří do rodiny herpetických virů, tedy je relativně blízce příbuzný například virům, které způsobují opary a EB viru, který způsobuje podstatnou část infekčních mononukleóz.

Jakou část našeho těla postihuje? Internista příbramské nemocnice MUDr. Jan Horník.
V různých obdobích lidského života a eventuálně v přítomnosti různých dalších nemocí může postihovat různé části lidského těla. Může způsobit infekční mononukleózu, horečky se zvětšenými uzlinami, záněty jater, mozkových blan, plic, očí a další nemoci. A může způsobit i závažné vrozené onemocnění.

Jak se nemoc přenáší?
Přenáší se jednak tělními sekrety (nejčastěji slinami), jednak z matky na plod, a to jak během těhotenství, tak při porodu a kojení, neboť virus proniká do mateřského mléka. A může se přenést i při transplantaci orgánů.

Jde o časté onemocnění, které se dá zjistit běžným odběrem krve?
Tady je potřeba rozlišit, zda budeme mluvit o infekci či infikovanosti (tedy o tom, zda je člověk nosičem viru), nebo o nemoci. Infikovány cytomegalovirem jsou celosvětově desítky procent populace, dle některých statistik až 90 procent. Cytomegalovirus, stejně jako jiné herpetické viry, zůstává po nákaze již navždy v našem těle. Ale jen u části infikovaných se projeví nějaké onemocnění, a to nejčastěji v podobě teplot se zvětšenými uzlinami, které se spontánně a bez následků vyhojí, často je takové onemocnění považováno za běžnou virózu. Nedá se zjistit běžným odběrem krve, je potřeba speciální odběr. Lze vyšetřit protilátky proti CMV, ty ale vznikají v těle až několik týdnů po nákaze. Proto vyšetření protilátek příliš brzy po začátku nemoci (tzv. „pro jistotu") bývá falešně negativní, nemá tedy smysl je provádět. Vyšetření protilátek lze nahradit vyšetřením viru ve slinách, ale je nutné dopravit materiál do laboratoře brzy, během několika málo hodin po odběru. Toto vyšetření provádí Laboratoř klinické mikrobiologie a parazitologie v ON Příbram.

S jakými příznaky pacient přichází?
Nejčastěji pacienti přicházejí pod obrazem infekční mononukleózy (horečka, bolest v krku, zvětšené uzliny), podobně jako při infekci EB virem, a jen složité laboratorní vyšetření je může od sebe odlišit. Léčba obou nemocí je ale stejná. Dále mohou mít zánět jater, nejasné horečnaté onemocnění i jiné nemoci. Samostatnou kapitolou jsou příznaky a léčba CMV infekce u pacientů s poruchou imunity (např. HIV pozitivních), kde se jedná o složitou a často dlouhodobou léčbu.

V úvodu jste říkal, že se jedná o virové onemocnění, je tedy složitější ho léčit než například infekci bakteriální?
Virové nemoci mají odlišnou taktiku léčby než infekce bakteriální. Léky proti virům, známé jako antivirotika, se podávají výjimečně. Antivirotika proti CMV se podávají jen u přesně stanovených skupin pacientů, například u HIV pozitivních. U virových nemocí jsou důležitější spíše režimová opatření, tedy klid na lůžku, dostatek vitaminů, léky proti horečce či bolestem apod.

Je možné se před touto infekcí chránit například posilováním imunity?
Nemám informace o tom, že by posilování imunity (jakýmkoliv způsobem) vedlo ke snížení pravděpodobnosti infekce CMV. Ale zdravý životní styl by snad mohl mít souvislost s rychlejší úzdravou po prodělaném onemocnění.

Existují komplikace cytomegalovirové infekce?
Cytomegalovirové infekce, stejně jako jakékoliv jiné nemoci, mohou mít komplikace, jsou však málo časté. Jednou z obávaných komplikací po onemocnění CMV je dlouhodobá únava.