Ve srovnání se západními státy se Česká republika dlouhodobě propadá co se týče psychiatrické péče. „Trendem v Evropě je budování komunitních služeb," uvedl ředitel občanského sdružení Fokus Praha, které se dlouhodobě zabývá pomocí lidem s duševním onemocněním, Pavel Novák. „Trend ve světě běží už několik desítek let, je orámovaný mnoha deklaracemi a je jednoznačný: nemít mnoho lůžek a poskytovat služby co nejblíže místu, kde člověk bydlí," dodal.

V České republice a stejně tak i v metropoli se ovšem k pacientům s duševní nemocí přistupuje opačným způsobem. Institucionální péče, tedy psychiatrické nemocnice, převažují nad pomocí v okolí bydliště pacienta. Například Psychiatrická nemocnice Bohnice má více než tisíc lůžek. Průměrně má Česko v podobných zařízeních více lůžek než západní evropské státy. „Nejsme schopni člověku pomoci tam, kde bydlí, ale hospitalizujeme ho," komentoval tuto situaci Novák.

Vysoká stigmatizace psychiatrických klientů

Odborníci kromě neúměrné velikosti a velmi nízké dostupnosti komunitních služeb kritizují také malý respekt k občanským právům pacientů, velmi nízký objem peněz, které stát na psychiatrickou péči vynakládá, či vysokou stigmatizaci psychiatrických klientů. Právě ta některé lidi s duševními problémy často odradí, aby vůbec pomoc lékařů vyhledali.

Problémů, které trápí českou psychiatrii, si je dlouhodobě vědomo i ministerstvo zdravotnictví. Na reformě se začalo pracovat už před třemi lety. Centra duševního zdraví jsou její součástí. Jejich podoba a způsob financování ale zatím neprošly legislativním procesem. Oficiálně tak pro ně neexistuje předloha.

Centrum duševního zdraví Prahy 8 vzniká spojením Komunitního terénního centra, které funguje v Psychiatrické nemocnici Bohnice, se sociálními pracovníky ze společnosti Fokus Praha. „V současnosti máme osm sester, psychiatra a psychologa. Odteď budeme mít i sociální pracovníky," popsal spolupráci Ondřej Pecháček, vrchní sestra (mužský ekvivalent v českém jazyce neexistuje) Centra krizové intervence bohnické nemocnice.

Zkvalitnění života duševně nemocných lidí

Cílem nově vznikajícího centra je snížit počet hospitalizacích, poskytnout komplexnější péči a zkvalitnit život lidem s vážnou duševní nemocí. „Pokud centra budou fungovat tak, jak mají, umožní lidem, aby mohli své onemocnění zvládat doma, aby mohli ideálně znovu získat pracovní příležitost, bydlet ve vlastním bytě, mít vztahy. Jsou hodně zaměřené preventivně," popsal Novák s tím, že centra duševního zdraví nejsou určena pouze pro lidi, kteří za sebou mají dlouhodobou hospitalizaci, ale pro všechny pacienty s vážným duševním onemocněním, jako je schizofrenie nebo bipolární porucha.

Spojení sociálních a zdravotních služeb, které centrum nabídne lidem přímo v jejich komunitě, je v Česku novinkou. Sociální a zdravotní pracovníci si budou navzájem vyměňovat zkušenosti v péči o klienty. Na rozdíl od terénní sociální péče je podle Ondřeje Pecháčka terénní psychiatrická péče naprosté novum. „Existují služby, které může psychiatrická sestra poskytovat v terénu, pojišťovna je ale běžně nenasmlouvává. V celé republice je nás kolem dvaceti lidí, kteří takto mohou pracovat," uvedl.

„Pokud člověk nemá vlastní uplatnění, koníčky, vztahy, je samotná zdravotní péče nedostačující. Člověku stále něco chybí a negativně se to promítá do zdraví. Stejně to funguje i naopak," vysvětlil spojení sociální a zdravotní péče Miroslav Novotný, sociální pracovník Fokus Praha. Právě v prostorách sdružení Fokus Praha v Dolákově ulici bude nově vznikající centrum od listopadu sídlit.