Češi si mohou oddechnout. Délka naděje dožití se podle posledních odhadů statistiků vrátila na úroveň před pandemií covidu. Právě během této epizody poklesla naděje dožití Čechů nejvíce od konce druhé světové války, když se u mužů snížila o více než dva a u žen o zhruba jeden a půl roku. Odborníci přitom předpokládají, že délka života se bude nadále zvyšovat. Zároveň upozorňují, že na to není připravený český sociální systém.

Senior a penze. Ilustrační foto
Statistiky: Češi mají naději dožití vyšší než Slováci, mají také vyšší penze

Nejnovější odhady Českého statistického úřadu ukazují, že loni byla střední délka života u českých mužů 76,1 a u žen 82 let. Tím se čísla vrátila na úroveň roku 2018. Při pandemii koronaviru se věk dožití snižoval a v roce 2021 byl u mužů dokonce nižší o dva roky a u žen zhruba rok a půl. „Střední délka života se dočasně snížila kvůli silné epidemii covidu. Byla za tím vyšší úmrtnost,“ vysvětlila příčinu vedoucí oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu Terezie Štyglerová.

Lidem se tak za covidu naděje dožití snížila nejvíce od konce druhé světové války. Čísla ukazují, že v roce 1945 se střední délka života snížila oproti roku 1944 u mužů o více než šest let a u žen o více než dva roky.

Lepší péče i zdravější život

Nicméně dlouhodobý trend je opačný, což je patrné při pohledu na údaje statistiků. Třeba před sto lety se muži dožívali v průměru 53 a ženy 56 let. „Snižuje se úmrtnost. Stojí zatím zpravidla zlepšování životního stylu, zlepšuje se zdravotní péče a životní prostředí, což bylo zřejmé zejména v 90. letech minulého století,“ upřesnila Štyglerová.

Odborníci předpovídají, že délka života se bude i nadále zvyšovat. Prognózy ukazují, že v roce 2050 se průměrný Čech nebo Češka budou dožívat 82, respektive téměř 87 let. Na konci tohoto století by to pak u mužů mělo být téměř 88 a žen více než 91 let let. V té době má v České republice žít o něco méně obyvatel, zato jejich průměrný věk bude vyšší.

Zvyšující se délka života s sebou nese i vyšší zátěž na systém sociálních služeb. Ten už je podle auditorské společnosti EY dnes nedostatečný. Společnost nedávno zjistila, že rok od roku ubývá počet lůžek v pobytových sociálních zařízeních, přestože přibývá lidí v důchodovém věku. Dospěla proto k názoru, že aby se tento systém udržel alespoň na současné úrovni, muselo by v České republice přibýt více než 27 tisíc lůžek. Tedy nejméně tisíc lůžek ročně. Jen od roku 2010 jich ale ubylo dva tisíce.

Gerontoložka Iva Holmerová upozornila, že zatímco Češi a Češky se dožívají v průměru asi 80 let, což je průměr Evropské unie, jejich takzvaná zdravá délka života je mnohem nižší. Jedná se o ukazatel, který uvádí průměrný počet let, které právě narozený člověk dožije v dobrém zdraví, tedy bez zdravotního omezení.

Co nejdéle aktivní

V tomto ohledu si Češi nevedou příliš dobře, protože jejich délka zdravého života je asi 65 let. Zatímco například Švédi prožijí s nějakou chronickou chorobou tři roky, Češi asi dvacet. „Není tedy důležitý jen sociální systém, ale především to, co dělat, aby lidé byli co nejdéle zdraví a co nejaktivnější. Aby starší lidé byli co nejvíce soběstační a měli pocit, že si o svém životě rozhodují sami,“ upozornila Holmerová.

Covidové oddělení nemocnice v západočeských Domažlicích
Bojovali s covidem. Řada lidí má rok po nákaze poškozené orgány, zjistila studie

Podle ní by se tedy zástupci obcí a měst měli snažit o to, aby byl život v nich pro starší lidi co nejpříjemnější. S tím souvisí například bezbariérovost, blízké obchody a stravování nebo co nejsnazší mobilita.

V některých případech jsou to třeba drobnosti. „U nás je těžké například používat kompenzační pomůcky, jako jsou hole nebo chodítka. Vezmete si hůl a lidé v okolí se na vás dívají divně. Moje matka ji třeba kvůli tomu přestala používat. Já jsem po ní zdědila artrózu. Když jsem byla na konferenci v Bruselu, vzala jsem si hůl a lidé mi říkali, jak se mi skvěle hodí k šatům. Jsou to maličkosti,“ dodala Holmerová.