Kdy bychom měli zpozornět a začít s lékařem řešit takový běžný jev jakým je pocení? „Určitě v momentě, kdy nás pocení obtěžuje svým množstvím či zápachem, anebo v případě, že se potíme jinak než dříve. Například se potíme více,  potíme se v noci během spánku nebo se potíme na jiných místech, než obvykle,“ říká lékařka Kateřina Klauzová, zástupkyně primářky oddělení dermatologie KlinikyAsklepion v Praze.

Pocení by mělo sloužit k termoregulaci těla. Je to takový „chladič“, který chrání tělo proti přehřátí při zátěži nebo pobytu v teplém prostředí. „Pocení, které nevede k ochlazování těla, je nadměrné. To je ale spíše teorie, je těžké poznat, jak jsme na tom oproti ostatním. Rozhodně běžně nevznikají krůpěje potu na dlaních při běžném pracovním nasazení nebo koláče potu v podpaží při průměrných okolních teplotách a bez sportovního výkonu,“ vyjmenovává dermatoložka okolnosti, podle kterých se dá poznat, jestli se člověk potí víc, než by měl 

Nadměrné pocení, které není důsledkem zvýšené fyzické námahy nebo silného emocionálního stresu, se nazývá hyperhidróza a postihuje až 3 procenta populace. Nejčastěji jsou postiženy dlaně, plosky nohou nebo podpaží.

„Nadměrným pocením se může projevovat řada nemocí nebo fyziologických stavů organismu. Poměrně běžně se objevuje u žen v období menopauzy, dále při užívání některých léků, například antidepresiv, anxiolytik, inzulínu a podobně. Není třeba se ale hned stresovat, je dobré probrat to s lékařem, který určí, zda je potřeba další vyšetření,“ vysvětluje Kateřina Klauzová. Výraznější pocení je podle ní přítomno také při infekčních chorobách, infarktu myokardu, Parkinsonově chorobě, cukrovce, onemocnění štítné žlázy a u některých typů nádorů. Ale hyperhidróza nemusí být vždy způsobena nějakou chorobou.

Způsoby léčby

„V léčbě nadměrného pocení je třeba nejprve pátrat po příčině a případně ji léčit. Samotné pocení omezené na určité části těla se léčí pomocí antiperspirantů, které obsahují chlorid hlinitý, někdy lze využít iontoforézu, aplikaci botulotoxinu, eventuálně i léčbu chirurgickou nebo pomocí mikrovln,“ říká profesorka Jana Hercogová z Kliniky preventivní dermatologie.

Doplňuje ji Kateřina Klauzová: „Jakou metodu zvolíme, závisí na domluvě lékaře s pacientem. Zohledňujeme příčinu pocení, jeho lokalizaci, celkový stav organismu, přidružené onemocnění, věk a nezanedbatelné je i přání pacienta, jeho očekávání a někdy i finanční či časové možnosti.“ Metody lze dělit na neinvazivní, kam patří lokální terapie pomocí antiperspirantů, celková terapie léky, iontoforéza, laserová terapie, fokusovaný ultrazvuk či nová metoda odstranění pocení na principu mikrovlnné termolýzy tzv. MiraDry.

Dále existují, tzv. semiinvazivní metody, kam se řadí aplikace botulotoxinu, mikrojehličková radiofrekvence a semiinvazivní lasery. „Poslední možností jsou invazivní metody, jako je thorakální sympatektomie nebo různé druhy chirurgického odstranění potních žláz. Tyto chirurgické postupy jsou efektivní, ale vyžadují poměrně dlouhou dobu rekonvalescence,“ uzavírá zástupkyně primářky oddělení dermatologie Kliniky Asklepion v Praze. 

Jak můžete ovlivnit pocení

Ilustrační fotoAntiperspiranty působí na principu denaturace bílkovin a dočasného uzavření ústí potních žláz. Nejčastěji se používá 10-20% hexahydrát chloridu hlinitého, nebo kyselina boritá, tanin, anticholinergika, formaldehyd, glutaraldehyd a lokální anestetika. Iontoforéza využívá stejnosměrný proud  o hustotě 0,1 mA/cm2. K ovlivnění pocení je však potřeba léčbu opakovat několikrát týdně. Aplikace botulotoxinu je velmi efektivní rychlá metoda bez rekonvalescence. Účinek trvá 4–12 měsíců. Principem léčby je dočasná blokáda uvolnění acetylcholinu v oblasti potních žláz. Využívá se zejména při aplikacido podpaží, ale lze omezit pocení i na dlaních nebo ploskách nohou. Fokusovaná mikrovlnná terapie MiraDry je určena pro bezpečné odstranění potních žlázeks trvalým účinkem. Dosahuje přibližně 82 % efektivity po dvou terapiích. Je to ambulantní metoda s mírnou dobou rekonvalescence.