Po přisátí infikovaného klíštěte se první příznaky objevují za 7–14 dní. Zpočátku mohou připomínat chřipku, člověk se cítí slabý, bolí ho svaly a má zvýšenou teplotu. Jakmile odezní první obtíže, nastává „klidová fáze“, tedy druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení.

„Bylo mi 49 let, když jsem se v létě nakazil klíšťovou encefalitidou. Nákazu jsem si způsobil při odstraňování klíštěte ze svého psa. Měl jsem v té době na ruce oděrky, které jsem si ale následně nevydezinfikoval. Nemoc se u mně projevila ve dvou fázích. První jako ataka prudké virózy a druhá pak po odeznění za dva až tři týdny. Když o sobě dala nemoc vědět podruhé, byla velmi silná. Neudržel jsem se ve vzpřímeném stavu, obtížně jsem vnímal okolí, nedokázal jsem se ani podepsat. Prostě celkový kolaps,“ popisuje onemocnění 60letý Zdeněk z Plzně.

Klíště, ochrana, nebezpečí. Ilustrační foto
Klíšťová encefalitida je zrádná. Začíná jako chřipka, druhá fáze už je vážnější

V nemocnici zůstal měsíc, protože průběh nákazy byl velmi těžký. „Totální devastace organismu způsobená chorobou i snahou udržet mě léčbou při životě byla znát i po propuštění z nemocnice. Ani pak jsem nebyl schopný se na cokoliv soustředit, například přečíst stránku v knize mi trvalo půl dne. Navíc mi selhávala paměť, to, co jsem četl, jsem si stejně nepamatoval,“ vzpomíná na těžké chvíle Zdeněk.

Nejčastější komplikace nastávají při napadení nervového systému. Nemocní trpí obrnou horních končetin, postižením nervů či poruchami sluchu, což ztěžuje rekonvalescenci a každodenní život. Přibližně u 30–60 procent případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

Pandemie koronaviru komplikuje operace. Snížila i počet transplantací.
Další Češi jsou v ohrožení života: covid snížil počet transplantací

U klíšťové encefalitidy antibiotika žádný efekt nemají, lékaři se zaměřují na tlumení projevů nemoci, protože žádná specifická léčba neexistuje. Pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. U lehčího průběhu trvá hospitalizace většinou dva týdny, ale i tak se člověk „dává dohromady“ čtyři až šest týdnů. V případě větších problémů následuje po pobytu v nemocnici i léčba v rehabilitačních zařízeních.

„Dohromady mi rekonvalescence trvala šest měsíců. Povědomí o tom, že klíšťová encefalitida je opravdu závažné onemocnění, je ve společnosti příliš malé. Přitom ochrana, konkrétně očkování, je všem jednoduše k dispozici. Já jsem měl nakonec velké štěstí – nemám vážné trvalé následky,“ uzavírá vyprávění Zdeněk.

Lékárna, e-shop, léky. Ilustrační foto
Dopady pandemie: Prodeje léků loni vzrostly, Češi je více nakupovali on-line

Odborníci zdůrazňují, že lidé riziko nemoci podceňují, protože si myslí, že se jich netýká, když nenavštěvují problematické oblasti. Opak je ale pravdou, klíšťata přenášející klíšťovou encefalitidou se vyskytují na celém území Česka, včetně zahrad, městských parků či dětských hřišť.

Klíšťová encefalitida v číslech

Inkubační doba onemocnění je 7–14 dnů. V roce 2020 bylo hlášeno 854 nemocných, což je nejvíce za posledních 10 let. Od roku 2015 se toto číslo zvýšilo o 140 procent. Nejvíce nemocných bylo ve věkových skupinách 45–54 let a 60–69 let. V současné době je Česko země s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v celé Evropské unii. Proočkovanost v Česku dosahuje 33 procent. Účinnost vakcíny je 96–99 procent.

Jak funguje vakcína?

Očkování se provádí neživou očkovací látkou, která bývá dobře snášena. Probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. „Očkování proti klíšťové encefalitidě je možné aplikovat během celého roku. Aktivita klíšťat narůstá na přelomu března a dubna, proto je nejvhodnější zahájit očkování v zimních měsících, zhruba na přelomu ledna a února, aby se do března stihla druhá dávka vakcíny. V literatuře se uvádí, že zhruba 2 týdny po druhé dávce by měla nastupovat ochrana,“ upřesňuje praktický lékař Ivo Petrášek z Českých Budějovic. První přeočkování by mělo proběhnout do tří let po aplikaci třetí dávky, tehdy se očkuje jedna dávka vakcíny. Následně se přeočkovává každých pět let u osob do 60 let, nad 60 let je to každé tři roky.

Očkování proti klíšťové encefalitidě v Česku plně hrazeno zatím není, pojišťovny na ně alespoň přispívají v rámci preventivních programů, a to až do výše 1500 korun ročně. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 Kč.

Příklady příspěvků na očkování proti klíšťové encefalitidě v roce 2021:

VZP ČR – až 500 Kč
ZP MV ČR – až 1000 Kč
ZP Škoda – do 1500 Kč
OZP – až 1300 Kč

Možné vedlejší účinky

Mezi nežádoucí účinky lze zařadit bolest a citlivost v místě vpichu, které se objevují do 7 dnů po očkování a samy odezní. Rovněž častá bývá nevolnost, únava, nucení na zvracení, bolest svalů a kloubů, případně bolest hlavy. Občas může nastat zvýšená teplota, horečka, případně zvracení. Očkování proti klíšťové encefalitidě je potřeba odložit, jestliže je dítě akutně nemocné (s horečkou nebo bez horečky).

Názor odborníka

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu
„Česká republika aktuálně patří k zemím s nejvyšším počtem případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii, počty hlášených případů navíc mají rostoucí trend. Proočkovanost obyvatel proti klíšťové encefalitidě je nyní jen 33 procent. V sousedním Rakousku, kde byla podobná situace jako u nás, proběhla rozsáhlá vakcinace proti klíšťové meningoencefalitidě, a nyní je počet hlášených případů zhruba pětkrát nižší. Považuji za důležité připomenout, že s narůstajícím věkem probíhá onemocnění závažněji, s komplikacemi i možností úmrtí, proto by měly být očkovány osoby všech věkových skupin.“