Uprchlická krize a strach z nově příchozích cizinců se netýká pouze hrozby terorismu či propagace islámu. Lidé se obávají i nemocí, které k nám migranti mohou zavléct. Přehnané obavy ale nejsou namístě. „Přicházející sice nebývají v dobrém zdravotním stavu, ale jejich onemocnění nejsou závažná. Infekční nebo parazitární onemocnění bylo za poslední dva roky diagnostikováno jen u necelých tří procent migrantů," uvedla na konferenci Zdravotnictví 2017 hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Za 21 měsíců prošlo detenčními zařízeními ministerstva vnitra 4662 uprchlíků. Infekce či výskyt parazitů se prokázal jen u 138 z nich. „Migrace neznamená větší hrozbu pro veřejné zdraví než mezinárodní cestování. Není to samozřejmě úplně bez rizika, vždy se může stát, že se objeví nějaké závažné onemocnění, ale v současné migrační vlně je riziko nízké," řekla Deníku Gottvaldová. Nejčastější zavlečenou chorobou je syfilis. Ten se k nám ale nedostává z Afriky nebo z míst, kde se bojuje, přinášejí si ho zejména lidé, kteří pocházejí ze států bývalého Sovětského svazu či Kuby. Migranti z Blízkého východu nejčastěji přicházejí zavšivení, se svrabem a salmonelou, tedy nemocemi, které jsou průvodními znaky náročnosti cesty. „Nová infekce nebo nemoc, které bychom se měli obávat či kterou bychom tady neznali, se neobjevila," zdůraznila hygienička.

Každý zachycený migrant prochází v ČR podrobnou prohlídkou. „Pokud by se přesto nějaká závažná infekce vyskytla, jsou pacienti až do vyléčení umístěni do karantény," vysvětlil způsob kontroly uprchlíků mluvčí Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra Kiril Christov.

OČKOVÁNÍ? DOBROVOLNÉ

Také očkování příchozích cizinců mají na starosti zdravotnická zařízení ministerstva vnitra. Informace, jestli už byli očkováni a v jakém rozsahu, se ale získávají velmi obtížně. Věrohodnost jejich tvrzení lze jen těžko ověřit. „Zavlečení nemocí z jiných území není nereálné. Musíme být připraveni i na případy, které tady nikdy nebyly. Proočkovanost je u řady příchozích opravdu mizivá," řekl k tomu předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. I z těchto důvodů se k migrantům přistupuje jako k neočkovaným. Na klienty Správy uprchlických zařízení se podle Christova vztahuje stejné pojištění jako na pojištěnce VZP. „Očkování proto probíhá jako u Čechů a je dobrovolné," uvedl.

Podle Evy Gottvaldové bývají migranti na začátku své cesty obvykle v dobré kondici, prožité útrapy, násilí či dokonce mučení na nich přesto zanechá stopy. Během namáhavé a vyčerpávající cesty jim navíc chybějí hygienické prostředky. Po příjezdu se na jejich zdraví podepisují životní podmínky v táborech či shromažďovacích centrech, někdy i obtížný přístup ke zdravotní péči, ale také odlišné kulturní normy.

Vlivem válečných konfliktů opustilo v roce 2015 svůj domov 65 milionů osob po celém světě. Podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ale pouze 21 milionů z nich tvoří uprchlíci, kteří se vydali na cestu za lepším životem.