Pro použití těchto látek v medicíně je podle Horáka důležitá jak jednotná velikost částic, v případě nanočástic je to deset nanometrů, v případě mikročástic obvykle dva až čtyři mikrometry, tak i chemická modifikace jejich povrchu. Velikost částic zajišťuje jejich homogenní vlastnosti (fyzikální, chemické a biologické), povrchová modifikace pak umožňuje jednotlivé částice nově využívat při léčbě nemocných.

Funkcionalizované (povrchově upravené) magnetické nanočástice se podle Horáka osvědčují jako nová kontrastní činidla pro značení různých typů buněk. Ty pak lze snadno a neinvazivně pomocí magnetickorezonančního zobrazení sledovat po jejich transplantaci do nemocné tkáně organizmu.

Monitorování pohybu těchto buněk, případně jejich množení a celkového osudu po transplantaci, je klíčové pro další rozvoj regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství. Povrchově modifikované magnetické polymerní mikročástice zase usnadňují separace buněk, bílkovin a jiných biomolekul ze složitých směsí pomocí magnetického pole. Pomocí těchto magnetických mikročástic, na které lze navázat vhodné protilátky, je možné vychytávat a posléze analyzovat cirkulující rakovinné buňky z krve onkologických pacientů, uvedl Horák.

Vědci zároveň vyvíjejí novou mikročipovou technologii využívající tyto magnetické mikročástice, která v budoucnu umožní plně automaticky charakterizovat morfologii zhoubných buněk s vysokým rozlišením. Stačit tak budou desetkrát menší objemy vzorků než v současnosti a přitom se výrazně sníží doba analýzy vzorků i její cena. Nové metody umožní zrychlit diagnózu metastáz a zvýšit pohodlí pacientů.

Inženýr Horák se bude podílet na jednom z pěti klíčových výzkumných programů projektu BIOCEV "Biomateriály a tkáňové inženýrství". Publikoval více než 200 vědeckých prací, napsal řadu kapitol do odborných knih a je autorem sedmi patentů.