Po boku kolegů z Belgie, Německa, Spojených států amerických a Austrálie hrály dva české výzkumné týmy významnou roli. Pracovníci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd se ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky starali o přípravu nanodiamantu. Česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH se zase zabývala aktivací jeho povrchu, navazováním specifických biomolekul a výslednými aplikacemi.

Nanodiamantové částice mohou díky svým miniaturním rozměrům lehce proniknout do buňky, v níž ani při delším působení nenarušují její vnitřní prostředí. Vědci navíc dokážou úpravami poskytnout diamantům speciální parametry. „Luminiscenční a magnetické vlastnosti se mění v závislosti na interakci nanodiamantových částic a buněčného prostředí. Díky tomu můžeme získat informace o procesech v jednotlivých buňkách," uvedl Nesládek.