Každí z nás asi tuší, jak vypadá suchá kůže. Nedokáže dostatečně udržet vodu, je rozpraskaná, snadno se olupuje, není správně vláčná a jemná. „Lidé na tuto situaci nejčastěji zareagují tak, že si koupí bez rozmyslu něco co nejvíce mastného, třeba vazelínu nebo sádlo, a tím se pořádně natřou. Takový postup je ale naprosto nevhodný," upozorňuje dermatolog MUDr. Radek Litvik, který působí na kožním oddělení Fakultní nemocnice Ostrava.

Tím, že na zarudlou a svědivou kůži naneseme bez rozmyslu co nejtlustší a co nejmastnější vrstvu něčeho, co nám krátkodobě uleví od škrábání, si vlastně nevědomky škodíme. Mastná hmota sice neprodyšně ucpe póry, vůbec ale nejsou ovlivněny důležité systémy, které mají na starosti „hospodaření" s vodou. „Doporučuji používat výhradně taková 'promazávadla', která mají lehkou texturu a obsahují ceramidy. Pouze jejich pravidelným doplňováním ji dostatečně 'utěsníme' a dlouhodobě tak zabráníme úniku vody," říká doktor Litvik.

Pozor na nadměrné sprchování!

Průvodním jevem suché kůže bývá také zbytečně časté a nadměrné sprchování: „Kult čistoty hýbá společností, kůže je ale zbytečným sprchováním nadměrně vysušována," uvádí doktor Litvik.

Zdravá kůže je dynamický systém, buňky neustále normálně přibývají a odlučují se, díky tomu je udržována její neměnná tloušťka. „Po zbytečně častém sprchování se kůže začíná nadměrně olupovat. Takto vzniklá suchá kůže sice ještě není atopickým ekzémem, je ale rizikovým faktorem jeho vzniku," říká doktor Litvik. Zajímavé je, že stejně tak jako nevhodné mýdlo škodí kůži i sprchování bez jakéhokoliv prostředku osobní hygieny.

Od suché kůže k atopickému ekzému

Suchá kůže je sama o sobě jednou z forem ekzému, v tomto případě je nazývána atopickou xerózou. Jakmile dojde na podkladě silného svědění k rozškrábání, olupování a někdy i infikování svrchní vrstvy kůže, rozvíjejí se typické projevy atopického ekzému. Definitivní diagnózu tohoto onemocnění podle doktora Litvika potvrdí, kromě zjevné dědičné souvislosti (ekzém v příbuzenstvu, jiné atopické vlohy – astma, migréna, zánět spojivek), pomocná vyšetření – především odběr vzorku krve.

Život nemocných s atopickým ekzémem (atopiků) není vůbec snadný. Vnější prostředí má na průběh jejich onemocnění zásadní vliv. Jejich choroba má typicky sezónní, cyklický průběh. Zima je pro atopika vůbec nejhorší, jeho kůže je extrémně vysušovaná. Podobně na kůži působí dlouhodobý a opakovaný pobyt v klimatizovaných prostorách.

Kortikoidy ano, ale…

Každá léčba atopického ekzému by měla být zahájena kortikoidy. Nekontrolované, opakované a někdy nadbytečné používání kortikoidních mastí ovšem vede ke ztenčování všech vrstev kůže, ta získává „papírovou" strukturu a ztrácí odolnost. Platí, že pro zvládnutí těžkých, rozsáhlých postižení nebo „uhašení velkého požáru" jsou kortikoidy stále nezastupitelné, pro déletrvající terapii jsou ale nevhodné.

V poslední době je navíc provází zbytečné obavy rodičů, v této souvislosti se hovoří dokonce o „kortikofóbii". Maminky dnes mají pečlivě „nastudovány" informace z médií a na základě často velmi zkreslených informací se kortikoidům někdy vehementně brání. Lékaři proto musí vyvinout velké úsilí, aby vůbec přesvědčili rodiče o správnosti jejich nasazení. Přitom pouze včasné nasazení léku může zabránit nejtěžším projevům choroby. Kortikofóbie je zbytečná – k dispozici už jsou bezpečné přípravky. Přesné minimální dávky nemocným dokážou ulevit, zároveň ale nemají nežádoucí účinky.

Jde to i bez kortikoidů

Pokud kortikoidy ale nejsou účinné, nemocný je odmítá, anebo jsou pro něj z jakýchkoliv důvodů nevhodné, je možné použít tacrolimus. Tato látka dokáže měnit průběh imunitních reakcí v kůži a cílí na zánětlivé procesy pouze v horních vrstvách kůže (na rozdíl od kortikoidů). Nevykazuje pacienty tolik obávané nežádoucí účinky, kůže se po opakovaných aplikacích neztenčuje.

Lékaři vědí, že čím dříve je u ekzému potlačen aktivní zánět, tím déle pak trvá klidové období. Při akutních projevech choroby se může do jejich vymizení tacrolimus nanášet na nemocnou kůži dvakrát denně až šest týdnů. Pak se užívá dlouhodobě a v menších dávkách – po dobu jednoho roku obvykle dvakrát týdně. Díky tomu se zmiňovaný plíživý zánět udržuje na minimální úrovni, výrazně se zvyšují šance na delší klidové období a případná opětovná vzplanutí nejsou tak intenzivní. Lékaři se tedy snaží onemocnění „udržet dlouhodobě na uzdě".

„Takto nastavená léčba bývá úspěšná – akutní projevy onemocnění průměrně opětovně vzplanou až po 140 dnech. Může se také stát, že ekzém se dostane do dlouhé klidové fáze a nemocní nadále už jen přísně dodržují pravidla správné kosmetické péče: používat co nejkvalitnější ´promazávadla´ – na obličej méně mastné, na tělo klidně mastnější," uzavírá R. Litvik.