Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se snažili experimentálně odpovědět na otázku, zda používání chytrých brýlí s vestavěnou GPS navigací mění strukturu a funkci mozku. Magnetickou rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků a polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí.

 „V tomto projektu nás především zajímalo, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností tzv. externalizujeme. To znamená, že tuto funkci místo toho, abychom ji i nadále vykonávali vlastním mozkem, prostě přemístíme do technického zařízení,“ upřesnil spoluautor studie Jiří Horáček.

Zakrnění rychleji, než vědci čekali

Když vědci porovnali výsledky, překvapivě zjistili, že u lidí, kteří v běžném životě používali navigaci v brýlích, došlo k funkčním změnám v jedné z klíčových struktur mozku. „U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti jejich hipokampů s jinými částmi mozku,“ popsala zjištění hlavní autorka studie Iveta Fajnerová.

Hipokampus je přitom struktura, která pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí zásadní. Výzkumníci z NUDZ ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity v Plzni navíc zjistili, změny byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

„Náš mozek je mimořádně plastický, tedy v neustálé přestavbě. Pro různé oblasti mozku totiž platí, že když jsou používány, vznikají v nich nové spoje a naopak, nejsou-li používány, synapse v nich zanikají,“ vysvětlil Horáček. I jeho ovšem překvapila rychlost změn.

Léky regulujeme, technologie nikoli

Český výzkum je v souladu se starší studií provedené u londýnských taxikářů, kteří ve svých vozech navigaci naopak nepoužívali. Čím déle taxikář jezdil po městě a trénoval si tak prostorovou paměť, tím větší měl hipokampy a vůbec lepší prostorovou paměť. „Je to podobné jako se svaly: zvětšují se, když cvičíme, a naopak se zmenšují, když cvičit přestaneme,“ přiblížila činnost mozku Fajnerová.

Čeští vědci poukázali na skutečnost, že na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je zavádění nových technologií regulováno mnohem méně nebo vůbec. Řada z těchto bouřlivě zaváděných technologií však může lidské zdraví rovněž ovlivnit.

„Zvláště to pak platí pro technologie, které mají za cíl zlepšit nebo zvýšit kapacitu lidského myšlení,“ varovala Fajnerová. „Vzpomeňme, kolik telefonních čísel jsme si byli schopni zapamatovat v dobách, kdy jsme se ještě nespoléhali na adresáře v našich mobilních telefonech,“ uzavřel Horáček.