Až několik tisíc korun navíc najdou v červenci na výplatní pásce lidé, kteří onemocní. Důvod je jednoduchý. Ze zákona totiž zmizí karenční lhůta, během níž byli až doposud doma první tři dny bez nemocenské i náhrady mzdy od zaměstnavatele. Tedy zadarmo.

Nově budou po tuto dobu pobírat náhradu ve výši šedesáti procent mzdy. Pro představu: lidé s průměrnou mzdou 32 466 korun tak dostanou přibližně 2580 korun.

Infografika

Topolánkův odkaz

„Karenční doba dnes neplní funkci, se kterou byla zavedena,“ obhajuje nové opatření Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Zrušení karenční doby se totiž neobešlo bez velkých protestů zaměstnavatelů a pravicové opozice. Spory o její opodstatnění v podstatě provázely celou dobu její existence. V roce 2008 ji zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS) s tím, že to učiní přítrž fingovaným nemocem.

Tedy tomu, kdy se někdo hodil na dva dny marod, protože si potřeboval doma vymalovat. Kabinet argumentoval tím, že karenční lhůtu mají i v řadě západních zemí.

Téměř okamžitě ji ale zrušil Ústavní soud s tím, že odporuje Listině základních práv a svobod. Topolánkův kabinet nelenil, upravil zákon a karenční dobu znovu zavedl od ledna dalšího roku.

A opatření tehdejší vlády vyšlo. Zatímco v roce 2007 bylo na nemocenské přes 2,865 milionu lidí, o dva roky později už Česká správa sociálního zabezpečení evidovala pouze 1,562 milionu dočasných pracovních neschopností.

Kritici včetně odborů ale tvrdili, že lidé jsou nemocní stejně, pouze nemoc „přecházejí“ na pracovišti, což se dříve nebo později odrazí na jejich zdravotním stavu.

Miliardy ročně

Podle zaměstnavatelů se počet pracovních neschopností vrátí do starých čísel. Jejich počet prý poroste o několik procent ročně. „Celkové náklady se kvůli tomu firmám zvýší odhadem o osm miliard korun. Jedná se o dodatečné náklady za přesčasy nebo brigádníky, které nahradí chybějící zaměstnance,“ řekla mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Eva Veličková.

To prý může vést až k tomu, že některé firmy budou pomaleji zvyšovat mzdy. Zamezit zneužívání krátkodobé pracovní neschopnosti by podle zaměstnavatelů pomohlo plošné zavedení funkční elektronické neschopenky. Firmy by tak okamžitě věděly, že je jejich pracovník nemocný. Ta však začne fungovat až za půl roku.

Podle ministerstva práce však jsou námitky zaměstnavatelů liché. „Krátkodobá nemocnost je dnes na stejné úrovni jako před zavedením karenční doby. Dlouhodobá nemocnost se dokonce o polovinu zvýšila,“ uvedlo tiskové oddělení úřadu.

Aby zaměstnavatelé nenesli veškeré náklady, uleví jim stát v odvodech. „Od 1. července dochází ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a u zahraničních zaměstnanců o 0,2 procenta,“ říká Jana Buraňová z České správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatelé ovšem namítají, že jim to ušetří jen tři miliardy ročně z osmi.