Problémy se srdcem u mě zjistili, když jsem byla malá. Byl mi asi rok, samozřejmě si to nepamatuji, nicméně s vadou už jsem se narodila. Na pravidelné prohlídce u praktického lékaře se moji rodiče dozvěděli, že při poslechu srdce fonendoskopem doktor slyší nějaký šelest. Tehdy jsem musela na speciální vyšetření na kardiologii, kde lékař po echokardiografickém vyšetření upřesnil, že jde o nedomykavost aortální chlopně.

Naštěstí tehdy nebyla nijak závažná, snad jen druhého stupně. Nesměla jsem jen dlouho běhat, plavat nebo třeba cvičit aerobik, což bych stejně neudýchala. To byl asi jediný projev nemoci - někdy jsem měla pocit, že mi dochází dech, ale nic jiného mi nebylo. Věděla jsem, čím to je, a tak jsem se zbytečně neplašila a ráda jsem jezdila třeba na kole nebo bruslích. To mi žádné potíže nečinilo.

Kvůli nedomykavosti chlopně jsem ovšem byla každoročně sledovaná na kardiologii, jestli se to nezhoršuje, což trvalo až do mých 18 let. Teď mám k lékaři jít, jen pokud bych cítila nějaké obtíže, a to se naštěstí neděje. Je mi 29 let a čekám druhé dítě. Trochu jsem se bála, jestli můj srdeční problém nebude mít nějaký vliv na těhotenství, ale naštěstí první proběhlo bez problémů a i teď se cítím dobře. Jen se možná zadýchávám o trochu více než dříve.

NÁZOR LÉKAŘE: doc. MUDr. Josef Kautzner, CSc., (přednosta Kliniky kardiologie IKEM)

„Na většinu významných chlopenních vad lze vyslovit podezření z fyzikálního vyšetření, především z poslechu srdce fonendoskopem. Jak zúžení, tak nedomykavost chlopní totiž způsobují šelesty. Hlavním diagnostickým nástrojem je v současnosti echokardiografie. Ta dovoluje přímé znázornění jednotlivých chlopní a jejich pohyblivosti. Kromě toho umožňuje změřit rychlost proudění přes chlopeň a spočítat plochu chlopenního ústí. U nedomykavosti lze znázornit rozsah zpětného toku krve a jeho významnost. V řadě případů, kdy chlopenní vada není příliš významná, lze zpomalit rozvoj příznaků podáváním různých léků. Některé zpomalují zvětšování levé nebo pravé komory při nedomykavosti chlopní. Jiné brání časnému rozvoji fibrilace síní nebo srážení krve. Významnou chlopenní vadu však léky vyléčit nelze.

Infografika - chlopenní vada

Informace o nedomykavosti aortální chlopně

* Aortální regurgitace je označení pro nedomykavost aortální chlopně, která se vyskytuje podobně často jako zúžení chlopně.
* Nedomykavost chlopní může být vrozená vada, ale i získaná, například v důsledku infekční endokarditidy nebo revmatické horečky.  Velkou roli hraje i věk —chlopně u starších lidí degenerují, ukládá se v nich vápník a dochází k jejich zužování.
* Chlopně mohou být poškozeny i při infarktu, kdy je porušena tkáň, která ovládá otevírání a zavírání chlopně, a kvůli tomu se chlopeň obvykle stane i nedomykavou.  Příznaky nedomykavosti chlopní se objevují postupně a pomalu, navíc jsou často neurčité. Patří mezi ně únava, zejména při námaze, dušnost, bolest na hrudi, poruchy vědomí, otoky kotníků a rychlý nebo nepravidelný puls. Nedomykavost aortální chlopně je důležité odhalit včas, protože se může postupně zhoršovat a vést až k selhání srdce.

Recept pro zdraví


Mátový sirupMátový sirup

Máta peprná je jednou z nejčastějších bylinek na českých zahrádkách, která blahodárně působí na celý organismus, v létě navíc krásně ochladí, a tak ji pořádně využijte.

Ingredience

  • 500 g třtinového cukru
  • 1 litr vody
  • 5 hrstí máty
  • 1 velký citron
  • 1 lžička kyseliny citronové
  • sklenice s uzavíratelnými víčky

Postup

Listy máty ponořte do hrnce s vodou a přiveďte k varu. Celou směs zhruba 10 minut povařte a nechte 3 hodiny odstát.
Následně výluh sceďte přes plátýnko do hrnce, přidejte citronovou šťávu z celého citronu, cukr a kyselinu citronovou. Důkladně promíchejte a celou směs znovu povařte za stálého míchání, dokud se cukr nerozpustí.
Sirup nechte zchladnout, přelijte přes trychtýř do připravených sklenic, uzavřete a skladujte na temném a chladném místě.


Tipy pro zdravé srdce

Plánujete leteckou dovolenou, ale nevíte, zda je to pro vás bezpečné, pokud máte nějaké srdeční onemocnění? Obecně platí, že létání není pro kardiaky nijak zvlášť rizikové. Nicméně byste létat neměli, pokud jste dostali v posledních týdnech infarkt nebo vám byl voperován srdeční stent. Rovněž po operaci koronárního by-passu si dejte chvilku pauzu, a jestli se u vás vyskytují arytmie nereagující na léčbu, let taky odložte. Určitě je vhodné během letu použít kompresivní punčochy a vynechat alkohol, který může přispět ke vzniku krevních sraženin v cévách. Naopak se doporučuje hodně pít vodu či jiné nealkoholické nápoje.