Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nemáte čas? Je jen na vás, jak ho využíváte

Věta: „Nemám čas" patří k velmi často používaným. Ale nakolik se zakládá na pravdě? O času se hovoří jako o jediné spravedlnosti na světě. Času máme všichni stejně, pro každého má rok 365 dní, každému plyne 24 hodin denně.

28.1.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Redakce

Jak s tím naložíme, už je jen na nás, samotný čas je „z obliga".

Zvláštní je, že nedostatek času se promítá hlavně v našem soukromí. Náš nedostatek času tedy zasahuje naše nejbližší, rodinu a přátele. Když se zamyslíme, uvědomíme si, že šéfovi v práci zřejmě jen málokdy (pokud vůbec) řekneme, že nemáme čas.

Nad touto větou už ani moc nepřemýšlíme, máme ji vždy po ruce a zpravidla se nad ní, alespoň zpočátku, nikdo moc nepozastavuje. Někdy dokonce u toho, komu jsme ji řekli, vzbudí lítost, smutek. Dotyčný to vezme na vědomí a k ničemu nás nepřemlouvá, netlačí.

Proč nemáme čas

Ano, doba je velmi rychlá a my s ní musíme držet krok. Je ale zapotřebí ukusovat si větší sousta, než dokážeme pozřít? Musíme skutečně neustále sobě či jiným dokazovat, že jsme ti nejskvělejší a nejvýkonnější? Copak nevíme, že čas se nikdy nedá vrátit?

Jako bychom podléhali nějakému mámení, že musíme denně pracovat deset, dvanáct, čtrnáct i více hodin. Jakoby se bez nás všechno zhroutilo. Tak to ale přece není. Jediný, kdo se při takovém zápřahu dříve či později může zhroutit, jsme my sami.

Napětí, stres, nervozita, málo spánku a odpočinku vůbec jsou „cestou do pekel". Nejde o to, abychom práci šidili a utíkali z ní co nejdříve, ale o to, abychom do ní chodili rádi, odpočinutí, svěží a plní sil. Vždyť když si přivodíme žaludeční vředy, infarkt, mozkovou příhodu nebo „jen" syndrom vyhoření, přestáváme být pro firmu užiteční, o práci stejně přijdeme a uvolníme místo někomu jinému, kdo si možná svůj čas ohlídá lépe.

Vše souvisí se vším

Velmi často se zabýváme otázkou vzhledu.

Čím je atraktivnější, tím více máme možností a „otevřených dveří". Ale jak atraktivně vypadá člověk, který má nevzhledné „pytle" pod očima, nateklá víčka, popelavou pleť, strhaný výraz v obličeji a sotva se drží na nohou?

Proč tolik lidí přibírá na váze a stále bojuje s nadbytečnými kilogramy? Dost možná je to i proto, že celý den „nemají čas" na jídlo a po návratu domů v nočních hodinách spořádají půl obsahu ledničky. Anebo obráceně, stále celý den něco ujídají, bez ohledu na složení a kvalitu pokrmu.

Když k tomu střídají sezení u počítače se sezením v autě (protože na návštěvu fitka také není čas), asi se není čemu divit.

Příčiny nevnímáme, důsledkům se divíme. Pokud jsme čerství absolventi škol, máme šanci šílené tempo relativně dlouho vydržet. Ale pokud jsme překročili čtyřicítku, padesátku, jde to už o něco hůř a potíže se hlásí dříve.

Přirozená kompenzace

Ať si to chceme nebo nechceme přiznat, primární oporu nám poskytuje rodina. Neodmítejme dětem čas, který jim právem náleží, když si s námi chtějí hrát. Neodbývejme partnera/partnerku tím, že jsme unavení a nic a nikam se nám nechce. Vezměme ho/ji občas do kina, do divadla, na večeři, na návštěvu k přátelům, překvapme drobným dárkem nebo pozorností.

Vezměme rodinu na výlet, do zoo, na hory, k vodě. Tato časová investice se nám přece bohatě vrátí. Děti nebudou přejímat nesprávné vzorce chování a my se v jejich dospělosti můžeme radovat z jejich úspěchu, protože jsme je s láskou vychovali. Partner/partnerka se nebude cítit odstrčený/odstrčená kdesi na zapomenuté koleji, nebude citově strádat a hledat naplnění vztahu jinde.

Všechno má své meze

Položme si také bolestivou otázku, jak dlouho jsme se neviděli se skutečně dobrými přáteli. Pokud jsou nám hodně blízcí, zpravidla s námi mají dlouho trpělivost, dokonce se nám snaží pomoci, jakkoli ulehčit. Ale nelze spoléhat na to, že tak to bude věčně.

Jestli k tomu, aby si vybavili, jak vlastně vypadáme, potřebují naši fotografii, může se jednoho dne stát, že i oni smažou náš kontakt ze svého mailového adresáře a z telefonu. A proč by ne, když nám nestáli za to, abychom s nimi sdíleli příjemné zážitky a chvíle? Když se ukazuje, že je vlastně nepotřebujeme, protože si vystačíme s kolegy v práci. Najdou si pak někoho, kdo si na ně čas udělá.

Vztahy jsou jako vzácné rostliny. Musejí se pěstovat a hýčkat, aby mohly košatět a růst. Jinak dlouho strádají, až nakonec zaniknou. Je tohle všechno opravdu to, co jsme chtěli, když jsme blízkým neustále říkali, že nemáme čas?

RENATA MALÁ

Autor: Redakce

28.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Miloš Zeman a Andrej Babiš
2 9

Skeptické Česko a proevropské Slovensko, píší o nás ve světě

Nový adrenalinový rekord: 245 odvážlivců skočilo z mostu

/VIDEO/ Nový světový rekord v kategorii "hromadné skákání z mostu" dnes pokořili odvážlivci v brazilském Sao Paulu. V jeden okamžik seskočilo z mostu metodou bungee jumping 245 vyznavačů adrenalinu.

Politolog Zdeněk Zbořil předpokládá rozpad okamurovců

Co voliči volbami v Ústeckém kraji vzkázali politikům? Politolog Zdeněk Zbořil k drtivému vítězství hnutí ANO uvedl, že z výsledků voleb z Ústeckého kraje, podobně jako v celé ČR, cítí touhu občanů po zázraku.

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

V minulosti chodíval někdejší středočeský hejtman David Rath do jednací síně oholen, v pondělí se v budově Krajského soudu v Praze objevil s vousatou tváří – jinak se ale příliš mnoho nezměnilo.

Psi na politických jednáních? Macronův mazlíček se vymočil v Elysejském paláci

/VIDEO/ Pokud na politická jednání s sebou berete své mazlíčky, může dojít k trapným okamžikům. Vyprávět by o tom mohl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho labrador Nemo se vymočil u krbu právě během politického jednání. Prezident se snažil působit profesionálně a záležitost přejít s úsměvem.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT