Právě na těch spočívá největší psychická a fyzická zátěž. „Pečující se těžko smiřují se stavem svého blízkého, u kterého  se mění se chování, jednání i způsob komunikace. Při konzultaci můžeme pomoci pečujícímu zorientovat se v nové situaci, poradíme v otázkách sociálních dávek nebo při využití sítě pomáhajících sociálních služeb. Vysvětlujeme také podstatu nemoci, aby blízcí pochopili, proč je některý den nemocný schopný lépe spolupracovat a druhý den nikoli,“ uvedla odborná pracovnice Alzheimer poradny Vysočina Rýpalová.

Jaké jsou první příznaky Alzheimerovy choroby a hrozící následné demence a jak se dají rozpoznat?
Choroba začíná nenápadně, plíživě. Jsou to různé výpadky paměti, to známe všichni, ale skutečně varovným příznakem je například situace, kdy dáma, která je zvyklá mít perfektně uklizený byt, si najednou začíná rovnat všechny věci tak, aby je měla stále na očích. Není to tím, že by začala být nepořádná, jenže když věci je dá do skříně, nemá o nich přehled. Varující je také skladování věcí, které by se ještě někdy mohly hodit, případně obviňování blízkých z nadměrného uklízení, díky čemuž onen člověk nemůže nic najít. Pokud to tak ale dříve nedělal, příbuzní by měli zbystřit…

Bartoloměj Pešta se ženou Dagmar
Dávali mu půl roku. Za život vděčí unikátní transplantaci pěti orgánů

V jakém věku by se už mohlo jednat o Alzheimerovu chorobu?
Nedá se to paušalizovat, ale je pravda, že věk, kdy se toto onemocnění u lidí objeví, se stále snižuje. Nejmladší klienty máme už tak kolem padesátky, a to je dnes ještě v plně produktivním věku.

Kdy tedy začít něco konkrétního dělat?
Co nejdříve. Ten začátek onemocnění se však často propásne, protože rodiny často nežijí spolu, vídají se jednou za čas a při běžných návštěvách nějaká změna v chování babičky nebo dědečka nemusí být tak zřejmá.

Ale co se vůbec dá dělat? Alzheimerova choroba se přece vyléčit nedá…
Při práci s lidmi, kteří deklarují kognitivní problém, v první řadě otestujeme jejich paměť – nemusí se vždy jednat o propukající Alzheimerovu chorobu. Příčinou změny může být i odchod do důchodu, kdy některý člověk „vypne“ a přestane aktivně používat mozek, jak byl dosud zvyklý. A co se netrénuje, logicky zakrní. Anebo může jít o nějaký jiný zdravotní problém, kupříkladu poruchu štítné žlázy, anebo i psychické trauma po ztrátě partnera a podobně. Poradna má i spolupracující psychiatričky, takže člověka v tomto případě nasměrujeme dál. Pomáháme také nemocným, kterým už Alzmeimerova choroba byla diagnostikována. V počáteční fázi třeba jak vhodně upravit byt, nastavit si diář, brát pravidelně léky, nezapomínat pravidelně pít a řadu dalších věcí. Postupem času tato kontrola přejde na pečující osoby, protože i z lékařského hlediska je možné pouze brzdit příznaky onemocnění.

Pokud se však nemoc zachytí co nejdříve, jaká je šance na její „přibrzdění“?
Průběh onemocnění demencí je naprosto individuální. Má mnoho kombinací – není to jenom Alzheimerova choroba, existují i demence vyvolané vlivem drobných mozkových příhod. Ty život akutně ohrozit nemusí, mohou však postihnout motorické, anebo třeba řečové centrum, takže to jsou pak ty případy, že si člověk nemůže vzpomenout na názvy základních věcí. Tyto vaskulární poruchy se ale pomocí léků ke zvýšení prokrvení dají úspěšně korigovat. Někdy se tyto problémy mohou navíc zkombinovat s depresí, případně řečovou nebo sluchovou vadou seniora. Vždycky ale platí, že čím dříve klient nebo jeho blízcí přijdou, tím lépe.

Ilustrační foto
Nástroj v boji s rakovinou? Genetické nůžky zkouší vědci poprvé na pacientech

Kdo podle vás pomoc poradny potřebuje nejvíce?
Asi manželé nebo manželky nemocných seniorů, kteří o ně pečují. Žijí třeba osamoceně, rodinní příslušníci je navštěvují jen občas, s internetem si moc „netykají“, neorientují se v síti sociálních služeb a je tak pro ně často problém získat potřebné informace. Těm pomáháme i s podáním žádosti o finanční podporu – příspěvek na péči, případně jim poradíme, o co všechno mohou požádat a kde.

Co když pečující osoba už dál náročnou péči o nemocného fyzicky nebo psychicky nezvládá, nicméně ten i ve svých „lepších“ chvilkách odmítá být umístěn do ústavu?
Za předpokladu, že to už pečující nezvládají a nemají jinou možnost, protože sami mají třeba problémy se zdravím, pobytové zařízení je ta lepší varianta pro všechny. Jak pro nemocného, který potřebuje čas, trpělivost a lásku, nikoliv stres a napětí, tak i pro pečující, aby se domů nevraceli s hrůzou, jestli nevyhořeli a babička nebo dědeček jsou v pořádku. Výjimečně, když nemocný s rozvinutou Alzheimerovou chorobou odmítá pobytovou péči, je nedobrovolné přijetí do psychiatrické nemocnice k zaléčení, a pak se již přijetí do pobytového zařízení řeší na jiné úrovni. To se ale děje jenom v situaci, kdy nemocný v domácím prostředí prokazatelně ohrožuje svoje okolí i sebe.

Poradnou za dobu její existence prošly stovky klientů, ať už osobně, anebo prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Máte nějakou zpětnou vazbu? Ocení někdo vaši práci?
Stává se to. Vzpomínám si, že například jedna rodina měla potřebu nám poděkovat za pomoc a spolupráci, nejenom když se jejich nemocnou babičku podařilo umístit do pobytového zařízení, ale i ještě i později, když paní zemřela. Je to samozřejmě vždycky fajn, když někdo ocení naši práci.

Alzheimer poradna Vysočina poskytuje poradenské služby v prostorách Senior Pointu ve Žďáře nad Sázavou každou první středu v měsíci od 8 do 15 hodin. V případě potřeby také každé třetí úterý v měsíci v době od 9 do 17 hodin v Domově pro seniory Mitrov na Bystřicku a v dalších konzultačních místech po celé Vysočině – více na www.alzheimerporadnavysocina.cz. Dotazy lze řešit telefonicky i emailem, na osobní konzultaci je nutné se předem objednat na telefonních číslech 733 629 018 nebo 561 111 323, popřípadě pomocí e-mailu rypalova.m@alzheimerporadnavysocina.cz. Poradenství může být anonymní a je poskytováno zdarma.

Umírání. Ilustrační foto.
Žijeme stále déle. Ve zdraví ale strávíme mnohem méně let než severské národy