„Problém je v tom, že mladé lékaře mohou vzdělávat jen takové nemocnice, které mají akreditaci. Pokud ji nemají, tak mladého lékaře přijmout nemohou. Tím pádem si ale ani žádného zdravotníka do budoucna nevychovají. Nedostatek personálu se tím jen prohlubuje,“ vysvětluje šéf Rady Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.
Počet špitálů, které na akreditaci nedosáhnou, přitom není malý. Jde o téměř desetinu českých a moravských nemocnic. Na jednom z posledních jednání sněmovního zdravotního výboru to přiznal ministr Adam Vojtěch. „Problémy získat akreditaci má zhruba osmnáct nemocnic. Chybí jim k tomu například internista,“ řekl. Celkem přitom v Česku působí 193 nemocnic.
Potíže prý mají většinou menší zdravotnická zařízení, jako jsou třeba okresní špitály. „Pokud se mezi dotčenými zařízeními objevily i nějaké specializované ústavy, tak tam debata stále probíhá a věřím, že najdeme řešení,“ dodal ministr zdravotnictví.
Velké špitály nestíhají
Jenomže stížnosti zaznívají i z těch špitálů, které potřebné razítko získaly. Vadí jim, že k nim míří příliš mnoho absolventů medicíny. Všech-ny prý rozhodně vzdělat nezvládnou. „Mnoho nemocnic se potýká s tím, že nezískaly akreditaci ke vzdělávání lékařů. Ovšem ty, které ji mají, zase nezvládají vzdělávat to obrovské množství absolventů, které k nim kvůli tomu chodí,“ řekl bývalý ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Část nemocnic skončí
Jako příklad uvedl svou nemocnici, která má na starosti vzdělávání všech absolventů chirurgie v regionu. To je po-dle něj neúnosný stav. „Není přece možné, aby v jednu chvíli nastoupilo do jedné nemocnice šedesát chirurgů. V tak velké skupině se rozhodně nemohou kvalitně vyškolit,“ doplnil Kraus.
Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarváše povede současný stav jen k tomu, že se začnou zavírat některé nemocnice. Jako první podle něj skončí ty, které poskytují následnou péči. Potom budou následovat jednooborové špitály a nakonec ta zařízení, která neudrží čtyři základní obory zdravotní péče.