Další lidé si ze špitálu odnesou proleženinu. Třeba podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky z roku 2015 postihly proleženiny celých 1548 pacientů. Nejčastěji šlo o nemocné z jednotek intenzivní péče a lůžek následné péče.

Jenomže jak ukázal čerstvý průzkum mezi zdravotníky, nahlášené případy jsou jen vrcholkem ledovce. „Ve skutečnosti je v systému hlášení nežádoucích událostí jen asi deset procent toho, co se v nemocnicích skutečně děje,“ uvedl David Marx – šéf Spojené akreditační komise, která se zabývá právě bezpečností zdravotnických zařízení.

Zamlčené proleženiny 

Ostatní „nepříjemnosti“ podle něj lékaři a sestry raději zamlčí. „A to buď v obavě  z případného postihu, nebo kvůli dojmu, že to beztak k ničemu není,“ přibližuje výsledky průzkumu Marx. Nechuť nahlásit jakoukoliv nežádoucí příhodu podle něj projevilo dokonce 40 procent oslovených zdravotníků.

Podle experta Pavla Vepřeka ale takové zatajování jen zbytečně prodražuje péči. „Je to jednoduché: když se problém nenahlásí, tak se ani ne-řeší. Komplikace by se přitom měly hlásit právě proto, aby se jim napříště předešlo,“ řekl Vepřek, který dnes působí jako člen představenstva společnosti Nemocnice Plzeňského kraje.

Každá nežádoucí příhoda totiž znamená nejenom další utrpení pro pacienta, ale také peníze navíc – pobyt pacienta na lůžku se kvůli přidružené infekci či proleženině protahuje a prodražuje. Lidé spotřebují víc léků a materiálu.

Třeba pražská Homolka před pár lety spočítala, že infekci chytila asi desetina jejích pacientů. Ti pak spolykali polovinu všech nákladů na léčení. Největší kus rozpočtu ukrojili lidé, kteří museli být kvůli nákaze ve špitále déle než 50 dní. Takových měla nemocnice jen asi procento, vydala za ně ale pětinu všech peněz. A to jsou jen hlášené případy.

Špitály čeká změna

„Pokud by se čísla z Homolky přepočetla na celé Česko, zjistili bychom, že naše zdravotnictví utratí jen za péči spojenou s komplikujícími infekcemi kolem deseti miliard ročně,“ upozornil Vepřek. Řešení je přitom podle něj jednoduché: pojišťovny by neměly komplikace, se kterými pacient do špitálu už nepřicházel, proplácet.

Podobný režim už prý zavedli v USA a výsledek se dostavil okamžitě. „Počet nežádoucích příhod rázem poklesl. Špitály si to začaly hlídat,“ řekl.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha počítá s podobným opatřením změna nemocničních úhrad, kterou chce resort spustit příští rok.