Na čísle 69 se v současné době zastavil v Královéhradeckém kraji počet lidí nemocných spalničkami. Největším ohniskem se stal okres Trutnov, kde jich registrují čtyřicet. Je to výjimečná situace?
Ano. Je to největší epidemie za poslední roky. Na oddělení jsem 21 let a s něčím takovým jsme se nesetkali. Jen do poloviny března bylo v celé republice evidováno víc nemocných spalničkami než za celý předchozí rok.

Kolik jste odebrali krevních vzorků?
Od 28. února jsme zpracovali v nemocnici 5600 vzorků. Bylo to náročné, v sérologické laboratoři se pracovalo mnoho hodin přesčas. Situace odstartovala v trutnovském Siemensu, kam se zanesly spalničky z neznámého zdroje. Bylo nutné rychle zareagovat a zjistit, jestli zaměstnanci mají dostatek protilátek a nejsou infekční. Navíc v továrně, kde pracuje pohromadě velké množství lidí, je riziko nákazy mnohem vyšší. Vyšetřovali jsme i další firmy a organizace, například i domov důchodců, kde spalničkami onemocněl jeden zaměstnanec. Hodně lidí také přicházelo na odběry krve k nám, bylo jich tak 60 - 100 denně. Epidemie se podchytila a v současné době zvolna ustupuje.

Jak vypadá proces analýzy krevních vzorků?
Probíhá ve specializovaných přístrojích. Nejprve z krve separujeme sérum, ze kterého následně na analyzátoru vyšetřujeme protilátky. Zpracování výsledků v analyzátoru trvá 3 hodiny a 10 minut.

Kolik vůbec lidé platí?
Za zpracování výsledků 300 Kč, i s odběrem krve 400 Kč. Očkování stojí 800 Kč.

Považujete obavy, které se mezi lidmi rozšířily v souvislosti s epidemií spalniček, za opodstatněné?
Určitě. A to především ve velkých továrnách, tedy v místech, kde se najednou vyskytuje pohromadě velké množství lidí. Spalničky jsou vysoce nakažlivým infekčním onemocněním, riziko jejich přenosu je velmi vysoké.

Co je nejlepší prevencí proti spalničkám?
Bezpochyby očkování. I statistiky uvádějí, že v případě proočkovanosti v kolektivu více než z 95 procent k šíření spalniček nedochází. Bohužel, očkování u nás kleslo pod 90 procent, v Praze dokonce až na 82 procent. To už napomáhá šíření epidemie. Například člověk s chřipkou může nakazit přibližně 4 lidí, nemocný se spalničkami až 10 lidí.

Přesto existuje skupina lidí, která se záměrně nenechává očkovat. Je to správný přístup?
Mně to přijde jako velká nezodpovědnost. Dříve existovalo deset základních typů očkování, které byly povinné. Nikdo o tom nediskutoval, všichni nastoupili do řady a byli očkováni. Těžko se rodiče můžou divit, když mateřská školka nepřijme jejich dítě, pokud není očkované. Znamenalo by to riziko pro ostatní. Je to jejich rozhodnutí, vzít na sebe zodpovědnost za dítě a nenechat je očkovat. Může těžce onemocnět infekcí, která může vést k úmrtí. Zároveň také ohrožují ostatní.

Způsobuje očkování proti spalničkám komplikace?
Nemám žádné zprávy o tom, že by samotné očkování vyvolávalo závažné onemocnění. Statisticky je to zhruba jedna k milionu. Světem se šířila zcela nesmyslná zpráva bývalého britského lékaře Andrewa Wakefielda, že očkování může způsobit autismus.

Takže to byl typický příklad fake news?
Přesně. Přitom závažné komplikace u spalniček se vyskytnou v jednom až dvou případech z tisíce. To už není malé číslo. Zvlášť u malých dětí, které na spalničky i umírají. Jinými slovy, riziko závažných komplikací po očkování je řádově 1000krát nižší než závažné komplikace u samotné nemoci. V roce 2018 v zemích EU zemřelo 35 osob na spalničky. Na Ukrajině loni osm a letos stejný počet. Tam bylo očkovaných pouze 35 procent lidí. U nejmenších dětí je největším nebezpečím zápal plic a zánět mozku.

Nevyšetřujete ale pouze spalničky. Co dalšího?
V naší laboratoři provádíme spektrum vyšetření srovnatelné s laboratoří ve fakultní nemocnici. Vyšetřujeme například žloutenky typů A, B, C, E, dále vyšetřujeme HIV, syfilis, černý kašel, borélie nebo herpetické viry, způsobující například mononukléozu. Vyšetřujeme samozřejmě i chřipku. V zimním období byl výskyt chřipky znovu velký, tak jako každý rok. Vyšetřujeme ji pomocí molekulárně genetické metody PCR. Ta trvá 45 minut a do hodiny voláme výsledky. S létem přichází také grilování a průjmová onemocnění způsobená salmonelózou nebo kampylobakteriózou.

V jakém období bývají chřipkové epidemie nejčastější?
Standardně od konce podzimu do února. Loni byla dlouhá, čtyřměsíční epidemie. Začala už v listopadu. Vyskytlo se hodně chřipek typu B a následně i typu A v další vlně.

Proč je nejvíc chřipkových epidemií v zimě?
Má na to vliv nedostatek slunečního svitu a vitamínu C. Málo se větrá, více se topí v místnostech, kde se shromažďuje množství lidí. Chřipka je kapénková infekce, která se lehce přenáší. Důvodů je celá řada.

Patří mezi i ně i to, že jsou lidé méně odolní?
Ano, tak to je.

Kolik jste zaznamenali případů HIV?
Za dvacet let, co jsem na oddělení, jsme měli dvě prokázaná onemocnění HIV. V jednom případě měla podezření obvodní lékařka, ve druhém případě jsme to zjistili náhodně u člověka hospitalizovaného s otřesem mozku. Nemoc se podařilo odhalit v začátcích.

Blíží se letní sezona a typická hrozba klíšťat a boreliózy. Kdy je největší riziko?
Vzhledem k tomu, že jsou v poslední době teplejší a sušší roky, klíšťata se vyskytují už od března. Už jejich nymfy mohou být infekční. Onemocnění boreliózou není jen záležitostí léta, ale objevuje se prakticky tři čtvrtě roku. Klíšťata se nejvíce vyskytují v křoví, travinách, nižších porostech. Mohou přenášet několik onemocnění, jako je například klíšťová encefalitida nebo borelióza, která se vyskytuje celorepublikově.

Jak se nejlépe ochránit před klíšťaty?
Pamatovat na používání repelentů a prevenci po návratu domů, kdy je možnost odhalit zakousnuté klíště. Ideálně dříve, než začne vylučovat sliny obsahujíci potencionální mikroorganismy. Když dojde k zákusu klíštěte, je potřeba ho správně odstranit, vydezinfikovat kůži a sledovat vývoj. Případné onemocnění lymskou boreliózou lze léčit antibiotiky. Někdy mi přijde, že se lidé bojí boreliózy přespříliš.

Neznamená to tedy radši přestat chodit ven?
To v žádném případě! To by bylo špatné.

Jak se posunul obor lékařské mikrobiologie a imunologie?
Výrazně. Dříve se používaly cukerné řady na zkoumání bakterií, což trvalo 2-3 dny. Nyní máme díky pokrokům ve vědě hmotnostní spektrometr. Ten určuje mikroby pomocí laserem vystřelené částice, která doletí určitou vzdálenost podle své hmotnosti. O kterou bakterii se jedná, zjistí během pěti minut podle databáze. To je úžasné urychlení a znamená to i skvělou možnost komunikovat s ošetřujícím lékařem o onemocnění a správné antibiotické léčbě. Nemusí se čekat jako dříve 2-3 dny, o které bakterie se jedná. Spektrometr neslouží jen pro určování mikroorganismů, ale také bílkovin, využívá se ve všech možných oborech. Jen pro zajímavost, hmotnostní spektrometr se nejprve začal používal v kosmonautice. Poté se přišlo s tím, že by se mohl využívat i v lékařství. My ho máme osm let a byli jsme jedni z prvních v republice, kteří ho používali. Teď se tato metoda hodně rozšířila. Nedovedeme si představit, že bychom fungovali bez něj.