Celiakie je onemocnění, které se projevuje nesnášenlivostí lepku, tedy bílkoviny obsažené v obilných zrnech. „Lepek u těchto lidí narušuje sliznici tenkého střeva. Vyhlazuje klky a tělo pak špatně vstřebává minerály a vitaminy. Tím se spouští řada potíží, u kterých ale lékaři často nedokážou určit skutečnou příčinu. Pacient se tak léčí třeba s chudokrevností, ale střevo se poškozuje dál," vysvětlila lékařka Jitka Prokešová z Fakultní nemocnice Brno, kam se lidé s celiakií mohou obracet. Nemocí trpí až dvě procenta lidí. Z nich asi jen desetina o tom ví.

Neodhalené onemocnění přitom může vést k nádorovému onemocnění tenkého střeva. Celiakie se přitom nedá léčit. „Jedinou pomocí, jak předejít komplikacím, je bezlepková dieta. Pokud ji lidé dodržují, problémy zmizí," popsala Prokešová.

Dodržovat dietu však znamená sáhnout hluboko do kapsy. „Člověk zaplatí za měsíc asi tři tisíce korun jen za základní suroviny, když si nekoupí nic na přilepšenou," upozornil předseda Klubu celiakie Brno Dalibor Ježorek. On celiakii nemá, lékaři ji ale diagnostikovali jeho dceři. „Je velký rozdíl, když dáte dítěti ke svačině tatranku za deset korun, nebo oplatek za pětatřicet," dodal.

Pojišťovny přitom celiaky rády přehlížejí. „Protože neexistuje léčba, nemají za co zaplatit. Dieta je vlastně pouze prevence. Naštěstí už začínají chápat, že když budou dbát na prevenci, bude je to stát méně peněz," tvrdí Ježorek.

Příčinu onemocnění lékaři objevili díky druhé světové válce.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Například Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá na dietu alespoň lidem ve věku do šestadvaceti let, pokud nevydělávají. Mohou dostat až šest tisíc korun za rok. „Do loňska byla tato částka nižší a poskytovali jsme ji jen mladým do devatenácti let. Letos se to změnilo," dodal mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Zatímco dřív byl problém sehnat bezlepkové potraviny, v současné době je nabídka poměrně široká. „Kromě obchodů se zdravou výživou je už často najdu i v supermarketu. Jsou označené přeškrtnutým klasem. Samozřejmě jím také klasické potraviny, musím si ale pozorně číst složení. Lepek je třeba i v hranolcích nebo jogurtu. Uzeniny se také často nastavují moukou," popsala své zkušenosti Brňanka Dagmar Tretterová. Nákup jí zabere i několik hodin.

Bezlepkové potraviny nabízí například společnost Billa. „Nacházejí se ve speciálně označeném regálu. Sortiment zahrnuje řadu produktů, například pečivo, pečicí směsi, mouky, sójové nápoje, nemléčné kaše, tyčinky, piškoty či těstoviny," sdělila mluvčí společnosti Gabriela Bechynská.

Ježorek upozornil také na problém se stravováním dětí ve školách. „Pomalu se to sice lepší, přesto rodiče občas bojují s vedením škol či jídelnami, které odmítají vařit dětem bezlepkové jídlo nebo alespoň ohřát to, co si děti donesou z domu," postěžoval si.

Štěstí mají například děti, které navštěvují základní školu v brněnské Husově ulici. „Několik celiaků k nám chodí. Nemáme sice vlastní jídelnu, ale ta, ze které obědy vozíme, jim bezlepkové obědy připravuje," uvedl ředitel Roman Tlustoš.

Chleba si žena raději peče doma sama

Brno - Když jede Brňanka Dagmar Tretterová na dovolenou, veze s sebou v kufru několik kilogramů jídla. „Mám celiakii a sehnat bezlepkové výrobky například v Řecku je téměř nemožné. Vůbec to tam neznají," vysvětluje žena.

Onemocnění u ní lékaři zjistili před několika lety. „Trpěla jsem na průjmy, často jsem byla unavená a hodně jsem zhubla. Jen jsem tomu ze začátku nepřikládala význam, protože mám také problémy se štítnou žlázou," vzpomíná.

Dieta jí ale pomohla cítit se lépe. „Myslím, že díky ní jím hodně kvalitní potraviny. Jenom nejsou zrovna levné," upozorňuje.

Výběr potravin je prý čím dál pestřejší. „Ale dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, jaké jídlo je dobré. Třeba chleba mi vůbec nechutná," popisuje žena, která si koupila malou domácí pekárnu, aby si mohla vyrobit chleba vlastní. Kilogram mouky však stojí zhruba osmdesát korun.

S největšími problémy se setkává v restauracích. „Ani kuchař často neví, zda je v surovinách, ze kterých jídlo připravuje, lepek. To člověka trochu vyřazuje ze společnosti," vysvětluje nadšená cestovatelka.

Stejně tak ji trápí velký kufr, který si s sebou musí brát na každou dovolenou do zahraničí. „V některých zemích totiž nemají ponětí, že nějaká celiakie existuje. Proto si předem nakoupím a navařím. Ale musím se trochu uskromnit, abych nemusela připlácet za další zavazadlo," říká s úsměvem Brňanka.