Pacientům by sice mohly zachránit život, ale do českých lékáren a nemocnice se nedostanou. Řeč je o moderních lécích na cukrovku, srdce nebo Alzheimerovu chorobu. Od příštího roku se budou dostávat na český trh mnohem hůř než doposud. Důvod? Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh vyhlášky, která mění podmínky, za jakých se mohou tyto léky v Česku objevit.
Konkrétně: výrobcům už nebude stačit, že doloží, jakému procentu pacientů jejich pilulky zachrání život. Budou muset vyčíslit, o kolik měsíců či let budou lidé žít déle. Takové studie ale výrobci nemají. Nebyli zvyklí je doposud předkládat – nejenom v Česku, ale ani kdekoliv jinde v Evropě.
„Vyhláška skutečně zavádí novou definici vysoce inovativních léků, která zapříčiní, že se do Česka řada přípravků nedostane. Výrobci totiž vždy předkládali pouze studie, nakolik jejich léky zabrání v úmrtnosti. Studie na prodloužení života by trvala dlouhá léta,“ potvrdil expert na lékovou politiku Josef Suchopár ze společnosti Infopharm.
Zatímco tedy jinde v Evropě už budou léky lidem zachraňovat život, u nás si budou muset počkat. Podle Suchopára se to bude týkat prakticky všech přípravků vyjma medikamentů na rakovinu. „Tam se takové studie dělají – u onkologických chorob jde často o měsíce života navíc, nikoliv o záchranu života,“ řekl.
Už nyní se přitom Češi dostávají k nové, moderní léčbě jako jedni z posledních – téměř dva roky po ostatních Evropanech. Třeba zatímco v sousedním Německu stačí úřadům na schválení nového léku zhruba tři měsíce, u nás se čeká 18.
Podle Tomáše Doležala z Institutu pro zdravotní ekonomiku to má jednoznačný dopad na zdraví lidí. Doležal dokonce spočítal, kolik by mohly nové léky, které už dnes marně čekají na povolení českých úřadů, zachránit životů. „Byl by jich 1040 ročně,“ vyčíslil.
Proč se vedení resortu rozhodlo vyhlášku změnit, mluvčí Štěpánka Čechová nevysvětlila. Dokument je teprve v připomínkovém řízení. Podle důvodové zprávy, která návrh doprovází, chce ale ministerstvo jediné: ušetřit. „Strmý nárůst výdajů zdravotních pojišťoven na úhradu vysoce inovativních léků vede k tomu, že se limity veřejného zdravotního pojištění zužují,“ uvádí zpráva. Pokud se definice neupraví, může to podle úřadu ohrozit stabilitu pojišťoven.
Podle právníka Ondřeje Dostála by ale ministerstvo takové kroky vůbec dělat nemělo. „Ústavní soud už nejméně dvakrát rozhodl o tom, že jakákoliv změna, která zasahuje do práv pacientů, musí být učiněna v zákoně, nikoliv ve vyhlášce. Musí ji tedy schválit parlament, nikoliv úředník na ministerstvu – navíc pár dní před volbami,“ namítá.