Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nutriční terapeutka: Nastávající matky už ví, že v těhotenství nejí za dva lidi

Thomayerova nemocnice v Praze se stala řešitelem jedinečného grantového projektu nazvaného Společně zaměřeného na zdravou výživu a životní styl těhotných a kojících maminek zadaného Evropskou komisí, který probíhá i v dalších státech Evropské unie Velké Británii, Dánsku, Bulharsku a Španělsku. Projektu se účastní také Jitka Tomešová z Thomayerovy nemocnice.

11.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

O čem je projekt?

Grant je zaměřený na vzdělávání ve výživě a životním stylu těhotných a kojících maminek. V každém státě jsou v týmu porodní asistentky, sestřičky, lékaři, nutriční terapeuti, sociální pracovníci, lektoři pohybových aktivit a další odborníci. Grant bude maminkám představovat zdravou výživu. Mohou jít třeba na moderované nakupování s nutriční terapeutkou, chystáme lekce vaření a máme k dispozici poradnu. Některé dotazy mohou maminky řešit online.

Jak se zaměřujete na životní styl?

Co se týká životního stylu, máme pro maminky připravené různé typy cvičení. Hodně populární jsou například břišní tance nebo klasické cvičení v rámci předporodních a poporodních kurzů. Potom je to metoda hipopresivo, která je zaměřená na zpevnění vnitřních břišních svalů u maminek po porodu.

Jak dlouho tento projekt běží?

Slavnostní zahájení bylo 19. listopadu. Maminky mohly v tento den přijít a vyzkoušet některé aktivity různě po Praze. Nyní pokračujeme až do června. Během půl roku se budou na webových stránkách a facebookovém profilu projektu objevovat pozvánky na různé akce, kterých se mohou maminky zúčastnit. Pak se uskuteční vyhodnocení celého projektu a je snaha, aby se i po skončení pilotní fáze projekt dále rozšiřoval. Nejenom v Praze, ale také ve středních Čechách a v dalších městech po celé republice.

Na koho je projekt zaměřený?

Zvláštní pozornost zadavatel klade na maminky ze sociálně znevýhodněných skupin. Jsou to jednak hodně mladé maminky nebo naopak starší maminky nad čtyřicet let, protože u nich je vyšší riziko možných zdravotních komplikací. Tato skupina je v České republice hodně zastoupená. Jsou to pochopitelně také maminky z nízkopříjmových skupin včetně vysokoškolaček. Žena s vysokou školou není často brána jako sociálně znevýhodněná, přitom i se svým vzděláním a zaměstnáním ve své profesi může mít i třeba jen poloviční příjmy než je současný republikový průměr.

A co ženy z různých národnostních menšin?

Je tu pochopitelně silná romská skupina a další cizinky, jako Vietnamky, Ukrajinky a Rusky. U nich je problém, že se k nim moc nedostaneme. Vietnamky v některých situacích přestávají mluvit i se svým vlastním překladatelem. Pokud jde o Rusky, tak jestli si mohou dovolit být v České republice a mít tu dítě, nejde vždy o chudou rodinu. Rusové a Ukrajinci, kteří tu pracují, mají své rodiny v domovských státech.

Která skupina matek by se k vám mohla ještě hlásit?

Kromě výše uvedených skupin se mohou zapojit také maminky, které užívaly návykové látky. Už nyní máme dobrou spolupráci se skupinou maminek na Praze 5. Jsou to romské maminky, které jsou hodně aktivní, pravidelně se scházejí a mají o aktivity zájem. Od ledna pro ně budeme pořádat pravidelné hodiny cvičení a besedy.

Kolik to bude maminky stát?

Všechny aktivity jsou pro maminky zadarmo. Ať se přijdou soukromě poradit na individuální konzultaci do ambulance, na lekci vaření, zacvičit si, vše budou mít placené z grantu. Pouze samotný nákup u komentovaného nakupování si zaplatí samy. Samotná vzdělávací aktivita je pro ně vždy zdarma.

Co byste doporučila nastávajícím maminkám ohledně jídelníčku?

Jídelníček by neměl být jednostranný a je potřeba si uvědomit, pokud je žena těhotná, nerozhoduje jenom sama za sebe. Před spuštěním našich aktivit probíhalo dotazníkové šetření ve všech pěti státech. Byla tam uvedená i tvrzení o mýtech. Pozitivní bylo například zjištění, už si maminky nemyslí, že když žena otěhotní, musí jíst za dva.

Jejich uvědomělost se vlastně zlepšila?

Například v případě kouření v těhotenství se zdá, že maminky chápou, že děti v podstatě „kouří" s nimi. Proto v těhotenství kouřit přestávají, nebo ho alespoň výrazně omezují. Zatím si neuvědomují, že s jídlem je to vlastně stejné. To, jak se maminka stravuje v těhotenství, jestli má diabetes, jestli přibere nebo naopak zhubne, se může odrazit na zdraví dítěte, a to včetně strašáku v podobě obezity.

Co doporučujete, jakou mají zvolit taktiku?

Pokud maminka nebyla například zvyklá jíst ovoce a zeleninu a pila převážně cukrem slazené nápoje, měla by se změnou začít včas, aby prospěla i dítěti. Potřebuje dostatek minerálních látek, vitamínů a dalších látek, jako jsou například nenasycené mastné kyseliny omega 3 pro vývoj mozku dítěte. Pro vývoj budoucího dítěte je důležitá také kyselina listová a vitamín B12. V době těhotenství je důležité se na vhodnou stravu opravdu zaměřit, protože zjednodušeně řečeno dítě si z maminky vezme, co potřebuje. Proto se také dříve říkalo, že každé dítě stojí maminku jeden zub. Když žena nemá dostatečný přísun dobře vstřebatelného vápníku, tak se jí mohou zuby opravdu kazit snadněji. Ženy v těhotenství také více trpí zácpou. Proto je důležité dostatečně pít a jíst dostatečné množství vlákniny z ovoce, zeleniny a celozrnných potravin.

Ve kterých potravinách se vyskytuje kyselina listová?

Jitka Tomešová. Ve velkém množství je hlavně v listové zelené zelenině, jako kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát a další. Problém je v tom, že se rychle ničí, zejména tepelnou úpravou. Preparáty s kyselinou listovou proto mají v době těhotenství své opodstatnění. Jinak by žena musela být s úpravou zeleniny hodně opatrná a jíst i půl kila zelených listů denně.

Dušený špenát tedy nefunguje?

Listy by se měly prohřát opravdu jen na malinkou chvilku, aby byly ztráty vitamínu teplem co nejmenší. Potřebné množství by navíc muselo být opravdu veliké, což každý nezvládne. Ale začít konzumovat automaticky multivitamínový a multiminerálový preparát s kompletní abecedou látek jen proto, že žena otěhotněla, nemusí mít vždycky smysl. Ne všechny látky mamince v těle a v jídelníčku chybí a navíc některé mohou být ve vysokých dávkách škodlivé, jako například vitamín A, který poškozuje miminko.

Jak je to se sportem v těhotenství?

U profesionálních sportovkyň záleží na tom, jakému druhu sportu se věnují. V těhotenství by neměly pokračovat ve cvičení s dopady, doskoky, bojovými cvičeními, jízdě na koni nebo na lyžích, kde hrozí pády či nárazy na břicho. Ale jednodušší formy aerobních cvičení, běh i chůze, třeba i aerobik jsou vhodné k tomu, aby v nich budoucí maminky pokračovaly.

A co ženy, které předtím moc nesportovaly?

Pokud není žena na fyzickou aktivitu zvyklá, proč nezačít s nějakým vhodným druhem cvičení právě v těhotenství? Miminko v bříšku i v kočárku bude na pohyb zvyklé. Když se s pohybem nepřestane a děti se berou na výlety, fyzickou aktivitu potom doslova vyžadují. Dítě si tak vytváří zdravý návyk a snižuje se riziko, že bude sedět doma a zakládat na problém s obezitou.

Je obezita v Česku velký problém?

Dětská obezita není primární problém samotného dítěte. Zdravé děti se rodí přibližně stejně velké a těžké a s přibližně stejnými předpoklady k dalšímu životu. Ve studiích na dvojčatech, která mají v podstatě stejné genetické vybavení, ale která vyrůstala odděleně v rozdílných rodinách, bylo zjištěno, že jedno dvojče může být obézní a druhé ne. Dva obézní rodiče mohou mít štíhlé dítě, protože se rodina jako celek stravuje zdravě, věnuje se pohybu, jezdí na výlety. Rodiče už ale nadbytečná kila třeba neshodí. Naopak sportovci mohou mít obézní dítě. Záleží totiž do značné míry na vlivu prostředí a na podmínkách, ve kterých dítě vyrůstá.

Máte sama konkrétní zkušenost?

Například štíhlá maminka s taškou do fitka vzala dítě do fast foodu. Sama si na salát nenalila ani olej ani dresink z octa, ale dítěti koupí dvě dětská menu, nejen aby dostalo hračku, ale protože jedno menu je prý „moc malé". Často mi rodiče a prarodiče oponovali tím, že nechtějí dítě týrat zdravou výživou, když je to přece ještě dítě. Je důležité uvědomit si, čím se dítě týrá. Zda tím, že váží 50 kilogramů v osmi letech, nebo že dostává na talíř i zeleninu.

Opravdu se tohle stává?

Zažila jsem i takové smutné chvíle, kdy rodiče přivedli dítě s tím, abych jim ho zhubla, protože už nevědí, co dělat. Vlastně nedělali nic a předchozí pokusy v podstatě nebyly žádné. Někteří byli schopní v přítomnosti dítěte dokonce i říct, jen se na něj podívejte, copak s ním můžu jít takhle po ulici? To je opravdu „velká podpora" od rodiny! Bez podpory rodiny dítě třeba v jedenácti letech samo moc nezmůže. Pro mě jako pro terapeuta je to „pouze" marná práce a když nebudou ochotní spolupracovat a dodržovat domluvená pravidla, tak se s nimi rozloučíme. Ale dítě takto poškodí do budoucna.

Hlavně psychicky, že?

Určitě. Třeba se mu podaří zhubnout, ale někdo v okolí zareaguje hanlivě a celý problém se může vrátit zpátky. Anebo na opačnou stranu a najednou mají rodiče doma anorektičku nebo anorektika.

Existuje i trend, že maminky praktikují ultra zdravou výživu?

Ano a mají pro mi různé důvody. Tělo některé důležité látky nedokáže využít, protože jsme přirozeně všežravci. Jenže nejsme například v jihovýchodní Asii nebo v Japonsku, kde si tělo dokáže poradit například s minerálními látkami z mořských řas.

Co je optimální?

Pravda je někde uprostřed. Extrémy v přírodě zahynou a stejně je to i s výživou. Není dobré jíst pouze bílé pečivo, maso a smažené potraviny, ale ani jíst zcela výlučně rostlinnou stravu. Jestliže existují národy, které netráví mléko, neznamená to, že člověk jako celek netráví mléko a že do takové populace patříme i my. Pokud bude těhotná veganka ochotná konzumovat odpovídající potravinové doplňky, nemusí vzniknout žádný problém ani u ní, ani u dítěte. Jde to a znám případy, že jsou vegani dlouhodobě zcela zdraví. Ale na druhou stranu, pokud žijí „extrémně přírodně", kolik z nich je ochotných konzumovat doplňky, protože jsou podle nich syntetické? Pokud nebudou mít maminky dostatek potřebných látek ve stravě, dítě si je stejně vezme z matčiných zásob v těle.

Když jde člověk běžně nakupovat, jak moc těžké je nakupovat zdravě?

Prvním argumentem bývá vždy vyšší cena zdravějších potravin. Ke svačině často lidé mají bílé rohlíky s máslem, paštikou, vlašským salátem nebo tvrdým salámem. Dohromady asi dvacetikorunu. Jogurt stojí kolem deseti korun a jablko osm korun. Tudíž dohromady také kolem dvaceti korun. Je důležité si přepočíst na jednu porci, než na cenu například za jeden kilogram. Zdravá výživa tak vychází cenově stejně, někdy i levněji. Nikoho nenutíme jíst granátová jablka, baklažány nebo chřest. Úplně stačí jíst jablka, hrušky, jahody v české sezoně a tak podobně.

A co sledovat na obalech?

Je dobré sledovat původ a složení potraviny. Je možné vyrobit jogurt, kde je mléko, ovocná složka z ovoce a cukru a jogurtové kultury. Pak ale můžete najít kelímek, kde jsou přes celý obal napsané ingredience, ale už v názvu pravděpodobně není jogurt, ale například jogurtový krém nebo jogurtový dezert. Podobný příklad je také čokoláda a čokoládová pochoutka. To už je něco jiného, proto pozor na názvy. Důležité je také zbytečně se nebát veškerých éček, protože mezi nimi jsou i vitamíny.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

11.1.2016
SDÍLEJ:
Tomio Okamura.
18 6

Okamura: Český rozhlas mě zesměšnil. Zestátním ho, pokud budu ve vládě

Protivládní protesty v Polsku
1 6

V Polsku přituhuje, až osm set lidí je stíháno za protesty proti vládě

Nepozvaný Cimrman a nejhlasitější skladba světa: zhlédněte nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku od něděle 22. do pondělí 23. října 2017.

Výsledek voleb je oficiální. Babiš a Faltýnek mají novou imunitu

Výsledky víkendových voleb do Poslanecké sněmovny byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Od středy do příštího pátku bude možné regulérnost voleb zpochybnit u Nejvyššího správního soudu. Oficiálním vyhlášením výsledků bude zároveň přerušeno trestní stíhání některých poslanců včetně Andreje Babiše či Jaroslava Faltýnka z ANO, kteří získali zvolením znovu imunitu. Policie tak o vydání k trestnímu stíhání bude muset požádat znovu.

Zapečený brouk nebo myší trus: zajít v Praze do restaurace je stále risk

/INFOGRAFIKA/ Restaurace a obchody s potravinami si stále nevedou příliš dobře, v celé republice jich Státní zemědělská a potravinářská inspekce od počátku roku uzavřela přes 120. K nejčastějším příčinám problémů patří výskyt škůdců a zanedbaný úklid.

Vznikne dálniční obchvat Česka? Rodí se již v hlavách úředníků

Paprsky dálnic od Prahy směrem do regionů nebudou do budoucna stačit. Už nyní je třeba přemýšlet o rychlých spojkách mezi krajskými městy, které by postupně dotvořily okruh kolem České republiky. Na silniční konferenci v Brně to řekl šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT