Na vině je především životní styl spojený s nedostatkem pohybu a spánku či špatným stavováním. Dobrou zprávou ale je, že se lidé po covidové pauze zase začínají hýbat. „Lepší se to. Ne všichni ale možnosti více se pohybovat využívají,“ řekla Deníku lékařka Dagmar Bartášková z Diabetologické a endokrinologické ambulance profesora Milana Kvapila v Praze 4.

Nadváha se podle ní vždy řeší složitě a hodně záleží na motivaci konkrétního člověka. „Základem je překlapnout to v mozku. Když chce pacient s tloušťkou něco dělat, je to fajn a výsledek bývá dobrý. Pak ale máme plno diabetiků, kteří s ní nic dělat nechtějí,“ uvedla.
Problém obezity podle ní spočívá v tom, že nebolí, lidé si na ni zvyknou a jsou líní. Zdůraznila ale, že ale ne vždy si lidé za svou obezitu mohou. „Všichni ji nemají vyjedenou, každý jsme jiný,“ dodala Bartášková.

K tloustnutí neblaze přispělo i to, že během covidových lockdownů mnoho lidí přestalo chodit na preventivní prohlídky k praktickým lékařům. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny počet těchto vyšetření klesl na počátku pandemie až o sedmdesát procent.
„V roce 2020 přišlo ke svému praktickému lékaři na prohlídku o 186 002 našich klientů méně než o rok dříve,“ řekla mluvčí VZP Viktorie Plívová. S tím, že nyní se lidé do ordinací praktiků vrací zpět.
Srdce v hlavě
Jak uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace z letošního května, nadváha a obezita v Evropě ročně způsobují více než 1,2 milionu úmrtí. Nadbytečná kila totiž přispívají mimo jiné ke vzniku rakoviny či kardiovaskulárních onemocnění, jejichž důsledkem jsou infarkty nebo mrtvice. Je tedy dobré vysokou váhu nepodceňovat.
Brněnský internista Miroslav Souček, který je garantem osvětového projektu Srdce v hlavě, radí lidem stanovit si při hubnutí reálné cíle. Nikoli se snažit shodit deset kilo za dva měsíce. Obrátit se mají nejen na lékaře, ale i výživového poradce. Vedle každodenního pohybu je dobré, aby si hlídali příjem nezdravých tuků (tučného masa, tučných sýrů a smažených potravin) a bílého cukru.

Trvalé snížení hmotnosti totiž pozitivně ovlivní hodnoty krevního tlaku až u pětapadesáti procent pacientů. „V případě vysokého cholesterolu a rizika ischemické choroby srdeční se projeví u pětatřiceti procent pacientů,“ uvedl Souček.
Pomoci shodit nadbytečná kila mohou i odborníci v lázních. „Díky teplým koupelím v unikátní vodě s nejvyšší koncentrací radonu v Evropě cítí pacienti úlevu od bolesti svalů a kloubů a po rehabilitacích s fyzioterapeuty vyrážejí do okolních Krušných hor,“ popsala například obchodní ředitelka Léčebných lázní Jáchymov Kateřina Drymlová.
Pomohou i chirurgické zákroky
V těžších případech jsou možné i chirurgické zákroky v nemocnicích a na klinikách, takzvané bariatrické operace. Ani ty ale nezaručí trvale štíhlou postavu, proto je i poté záhodno upravit jídelníček a pohybovat se.
Index tělesné hodnoty BMI
(tělesná váha/tělesná výška na druhou)
Normální hodnota – 18,5-25 BMI
Podváha – pod 18,5 BMI
Nadváha – nad 25 BMI
Obezita – nad 30 BMI
Příklady:
Člověk měřící 160 centimetrů a vážící 70 kilogramů má BMI 27,34. Má nadváhu.
Člověk měřící 160 centimetrů a vážící 90 kilogramů má BMI 35,16. Je obézní.
BMI si lze orientačně přepočítat kalkulačkou dostupnou na internetu, přesnější údaje zjistí lékař.