„Na vzniku se však významně mohou podílet i genetické předpoklady nebo důsledky jiného onemocnění, které vedlo ke změnám stravovacích návyků či fyzické aktivity. V naší populaci převažují lidé s nadváhou a obezitou,

Jsme pátí největší tlouštíci v Evropě. Není to alarmující?
Nejde o statistiku, ale nadváha a obezita hrají v našich životech negativní roli. Životní styl, způsob stravování, potraviny a nápoje plné kalorií, které nás nezasytí, ale dodají obrovské množství energie, spolu s možností nakupovat prakticky nonstop, významně přispívají k obezitě. A k tomu sedavý způsob zaměstnání, málo pohybu. To vše není dobré a vede ke vzniku obezity jak v dospělosti, tak i u dětí.

Samá negativa.
Není tak hrozné, že jsme větší než kdysi. Hlavní problém je, že s obezitou souvisí nebo je jí přímo vyvolána řada dalších onemocnění – především cukrovka druhého typu, kde je spojitost s obezitou neoddiskutovatelná. Dále vysoký krevní tlak, srdeční a dýchací problémy, žilní onemocnění a u žen i snížení možnosti otěhotnění. Obézní pacienti jsou častěji v pracovní neschopnosti, což ještě více zatěžuje náš zdravotní a sociální systém. A obézní lidé mají v průměru o deset let kratší život.

Pomůže mi dieta, cvičení, nutriční poradce?
Pokud mluvíme o takzvaném konzervativním způsobu redukce váhy, tak ano. Zejména u kategorie nadváhy. U obézních nemocných nejsou dlouhodobé výsledky tak přesvědčivé. Navíc je tu relativně vysoké riziko jojo efektu, kdy dotyčný zhubne a za čas se nejen vrátí na původní váhu, ale většinou ještě přibere. A to se opakuje.

Je i jiná možnost redukce váhy?
Ano, chirurgické řešení. Pacientovi se provede operační zásah na žaludku nebo na střevech či na zažívacím traktu. Lze tak zmenšit například kapacitu žaludku nebo vyřadit část zažívacího traktu z trávení, a tudíž se dostaví rychlejší pocit nasycení a další pozitivní změny v metabolismu organismu, jako zlepšení cukrovky druhého typu a podobně.

Jaké operace u vás na klinice provádíte?
Máme desetileté zkušenosti s plikací žaludku, což je jednoduše řečeno zahnutí jedné strany žaludku dovnitř. Tím se do něho vejde méně jídla. Dále provádíme bandáže žaludku, operace na střevech i odstraňování části žaludku.

Kdo může podstoupit chirurgickou léčbu?
Základním indikačním kritériem je BMI 35, pokud je doprovázen dalšími onemocněními, nebo BMI 40 a výše, a to i bez nich.

Jak složité je dostat se do centra?
Není třeba zvláštní doporučení. Stačí přijít a požádat o vyšetření nebo se objednat telefonicky. Odborníci v centru zjistí prvopříčiny obezity, rozeberou možnosti a spolu s nemocným rozhodnou o nejvhodnějším způsobu léčby, zda se přiklonit ke konzervativnímu způsobu, či se soustředit na chirurgický zákrok.

Kolik mě bude chirurgický proces stát peněz?
Nic. Obezita je onemocnění, nikoliv selhání jedince. I proto je léčba hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ale musíte počítat s výdaji na změnu šatníku. To je ale výdaj jistě pozitivní.

Prof. MUDr. Martin Fried, CSc. (1956)

– Je přední český chirurg a přednosta pražské OB Kliniky, špičkového pracoviště pro léčbu obezity a s ní spojených chorob.

– Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze.

– Působil na I. chirurgické klinice 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze, v letech 1994 až 2001 byl jejím primářem.

– Ve Velké Británii působil v letech 2001 a 2002 jako vedoucí chirurgického oddělení v St. John's Hospital.

– Od počátku 90. let 20. století se věnuje bariatrické chirurgii v léčbě obezity.

– V roce 1993 provedl jako první na světě laparoskopickou operaci – neadjustabilní gastrickou bandáž u obézních nemocných.

– V letech 2000–2003 byl prezidentem IFSO (Mezinárodní federace bariatrických chirurgů).

- Je místopředsedou České obezitologické společnosti a členem dalších lokálních i světových odborných společností.