Jak byste shrnul aktuální situaci v krajských nemocnicích?
Naše nemocnice jsou už od podzimu na hraně svých možností. To, že stále fungují, je možné jen díky velké vynalézavosti týmů, které tam pracují. Za normálních okolností je na jednotkách intenzivní péče jedna sestra na každou postel. To teď není možné. Postele se neustále přidávají a počet jipových lůžek už se kvůli covidu zdvojnásobil, ale sester samozřejmě nepřibývá. Velká část ostatních lůžek se změnila v covidová. S malou přestávkou v létě se přestala dělat elektivní péče.

Příkladem jsou třeba operace kýly a další chirurgické zákroky, které snesou odkladu - endoprotézy, operace mandlí u dětí, veškeré neonkologické operace v dutinách, které bezprostředně nehrozí nějakou komplikací. Někdy už se lékaři pohybují i na hraně v tom smyslu, co vlastně ještě odklad snese. Spoustě lidí se tak úplně změnilo zaměstnání, dělají úplně jinou práci než dřív. Mají toho už plné kecky, opravdu to trvá dlouho.

Vidíte nějaké světlo na konci tunelu?
V posledních dnech vidíme náznak toho, že mám přibývá volných jipových postelí. Zdá se nám, že ty předpokládané přírůstky jsou dané tím velkým testováním v našem kraji možná víc, než nějakým dalším velkým nástupem epidemie. Ta spíš drží určitou lajnu. Třeba ve středu jsme měli v Trutnově tři příjmy. Před dvěma týdny to bylo příjmů 17. V tu chvíli opravdu už nebylo kam ty pacienty dávat.

Dá se říct, že čísla z posledních dnů vám dávají naději?
V několika posledních dnech sledujeme příznivější tendenci v počtu hospitalizovaných.

Říkáte, že je to zřejmě dané tím testováním. Testuje se u nás víc než jinde?
Myslím, že se začalo testovat víc v celé zemi. U nás v kraji se nám podařilo sehnat dneska už tři posádky vojáků, kteří testují. Vyprovokovalo se to tím Trutnovskem, které bylo extrémně zasažené. Za den objedou třeba pět obcí. Testují zájemce antigenními testy a jakmile je někdo pozitivní, zavolají si ho, že musí na PCR a rovnou ho pošlou i pro jeho rodinné příslušníky ze společné domácnosti. Když se takhle podaří nakažené včas izolovat, nebudou už tu nemoc dál šířit. Snažíme se opravdu testovat co nejvíc. Výjezdní tým mají i krajští hasiči, pomáhá nám třeba zdravotní škola nebo červený kříž.

Jak reálná je možnost, že začneme vozit pacienty do Polska?
Zaprvé se to musí vyjednat na mezinárodní úrovni, pan hejtman jedná o tom, aby tam mezivládní dohoda vznikla. Polsko má jiný systém. V každém vojvodství mají tři nemocnice vyčleněné pro covid a zbytek jich je takzvaně čistých. Ta nemocnice je od Náchoda asi 135 kilometrů a je tam připraveno tuším 25 postelí. V současné situaci to úplně nepotřebujeme. Je ale možné, že na to v případě dalšího zhoršení situace opravdu dojde.

Jak velký problém je s převozy pacientů do jiných krajů ve chvíli, kdy i jinde začíná počet pacientů stoupat?
Je to určitě větší problém, než to byl před 14 dny. Pořád jsou ale ještě oblasti, které nám pomáhat dokážou. Třeba Zlínský kraj. Tady je potřeba poděkovat koordinátorům covidové péče.

Byl byste pro to, aby se opět zavedla pracovní povinnost mediků?
Je potřeba říct, že část z nich pracuje dobrovolně i nyní. Pomáhají i studentky středních zdravotnických škol. Teď už ale mají problém s uvolňováním kvůli maturitám. Z praktického pohledu si říkáte, jestli ten test z češtiny je teď tak strašně důležitý. Já osobně jsem liberál a nejsem pro to, aby byly pracovní povinnosti, mělo by to vycházet z těch lidí. Ale pokud by nebylo zbytí, tak proč ne.

Takže je to pro vás možnost pro případ, že by se ta situace v nemocnicích ještě zhoršila?
Ano, zatím pro to úplně nevidím důvod.

Platí, že domovy pro seniory jsou už první dávkou proočkované?
Platí. A to včetně personálu, který projevil zájem. Výjimkou jsou jen domovy, které byly v poslední době výrazně zasažené covidem. Třeba v Třebechovicích se kvůli tomu první dávka bude podávat teprve v nejbližších dnech. Z více než poloviny jsou klienti i personál očkovaní už i druhou dávkou. Do 14 dnů by měli být všichni proočkovaní oběma dávkami.

Přináší očkování v domovech pro seniory už nějaké výsledky?
Rozhodně ano. Díky očkováním se nám už snižuje nemocnost zdravotníků, která byla ve vrcholných fázích přes 10 procent. Teď už jsme asi na čtyřech procentech. Znát je to samozřejmě i v domovech pro seniory.

Jakou očkovací látku pro očkování v domovech pro seniory využíváte?
Naprostá většina domovů se začínala očkovat v době, kdy tady byl pouze Pfizer. Tím je to dané. I přeočkování musí být samozřejmě stejnou látkou.

Jaká je proočkovanost u té kategorii seniorů nad 80 let a u zdravotníků?
U seniorů se blížíme k nějakým 40 procentům u první dávky. U druhé je to přes 15 procent. U zdravotníků je ta situace ještě lepší. Více než polovina už jich je po druhé dávce. Obecně je u zdravotníků větší zájem o očkování než u běžné populace.

Jakým způsobem využíváte vakcínu AstraZeneca?
Když teď přijde AstraZeneca, tak už je primárně určená praktickým lékařům. My už se s ní nezabýváme. Praktici jsou velmi aktivní v tom, že chtějí očkovat a my jsme za to velmi vděční. Veškerá AstraZeneca a Moderna bude podle plánu chodit praktikům a oni už si dělají svoje pořadí a nemusí být závislí na tom centrálním rezervačním systému, který to všechno spíš zhoršil než uspíšil.

Zatím by měla očkovat v kraji asi desítka praktiků, bude se tento počet tedy navyšovat?
Zatím přišly vakcíny několika praktikům v okresech Hradec Králové a Trutnov. Máme na seznamu 205 praktiků, kteří jsou rozhodnutí očkovat. Ve větším množství pro ně ale vakcíny nebudou přicházet dřív než na konci března. Nicméně oni si už teď tvoří svoje pořadníky a oslovují své starší pacienty.

S výjimkou Pfizeru ale tedy už nyní putují všechny dávky praktickým lékařům?
Ano. Pokud nebudou v nemocnicích potřebovat něco málo na přeočkování druhou dávkou, všechna AstraZeneca i Moderna už teď půjde praktikům.

Nemáte obavy z toho, že by mohla být AstraZeneca pro seniory nedostatečně účinná?
Celá ta zlá pověst vakcíny AstraZeneca vznikla z toho, že neměli naočkováno dost seniorů na to, aby z toho mohli vyvodit závěry o účinnosti. Osobně jsem očkoval třeba osmdesátníky ve Dvoře Králové a někteří se mě ptali, zda jim nedáváme AstraZenecu. Ty obavy ale nejsou na místě. Předseda české vakcinologické společnosti Roman Chlíbek se před pár dny jasně vyjádřil, že je ta vakcína naprosto srovnatelná indikačně i výkonově s vakcínou od společností Pfizer/Biontech.

Uklidnil byste tedy seniory, že z této vakcíny nemusí mít obavy?
Rozhodně nemusí. Měl jsem už pár telefonátů od známých, že třeba mamince ve věku 95 let chtějí dát vakcínu AstraZeneca a co mají dělat. Všem říkám, aby neváhali, vzali rodiče a nechali je očkovat.

Liberecký hejtman prozradil, že už nečekali na pokyny od vlády a sami začali už 22. února očkovat učitele. O něčem takovém jste u nás v kraji neuvažovali?
U nás už to běží taky, akorát jsme to neříkali. Ale když se na to ptáte, není důvod to tajit. Nejde jen o učitele, ale i o hasiče, policisty a tak dále. Není tady jenom Andrej Babiš jako šéf veškerého očkování, je tady 14 krajů a je to také odpovědnost hejtmanů.

V původní očkovací strategii kraje se nepočítalo s praktiky, teď jich máte domluvených přes dvě stovky. Změníte nějak tu strategii založenou na velkých očkovacích centrech?
Už dříve se rozhodla fakultní nemocnice, že bude očkovat u sebe v těch deseti ambulancích. Funguje to tam, vědí, že budou stíhat a je to logisticky jednodušší. My jsme v ostatních okresech plánovali očkovací centra v místech jako byly zimní stadiony, školy nebo společenské centra. S největší pravděpodobností nakonec použijeme to společenské centrum v Rychnově nad Kněžnou z toho důvodu, že se tam výrazně přestavuje nemocnice, je přetížená a nejsou tam vhodné prostory pro to, aby se splnily všechny podmínky, které k řádnému očkování patří. Jinak si myslíme, že zůstaneme v těch lokalitách, kde se očkuje teď. Plus přibydou další zdravotnická zařízení v Novém Bydžově, Broumově nebo Jaroměři. S tím, že pokud by došlo k nějakému problému ze strany očkování u praktiků nebo by přišlo výrazně víc dávek než máme přislíbeno, necháme si ta plánovaná centra v záloze předpřipravená tak, aby byla během několika dní schopná provozu.

Chápu to tedy správně, že v Jičíně, Trutnově nebo Náchodě se nakonec nebude očkovat mimo nemocnice?
Počítáme s tím. Například pro náchodský okres jsou velmi dobré prostory v náchodské nemocnici, další očkovací místa budou ve zdravotnických zařízeních v Broumově a Jaroměři. Ten okres by se tím pokryl plus by nám samozřejmě výrazně pomáhali místní praktičtí lékaři. Když se podíváme na okres Trutnov, tak je to trutnovská nemocnice, nemocnice Vrchlabí a nemocnice Dvůr Králové nad Labem. V případě potřeby bude v záloze škola ve Dvoře Králové. Na 90 procent počítáme s tím, že centrum mimo zdravotnická zařízení bude nakonec jen v Rychnově.

Jako bývalý hradecký primátor jste zkušený komunální politik i lékař. Přesto by mě zajímalo, váhal jste nad tím, zda v době koronaviru převzít odpovědnost za krajské zdravotnictví?
Když jsem šel do voleb, tak jsem ani nepočítal s tím, že se dostanu do zastupitelstva. Ale povedlo se a když se domlouvala krajská koalice, žádný ochotný lékař se v ní nenašel. Takže jsem na to panu hejtmanovi nakonec kývl já. Nakonec jsem si řekl, že na závěr politické kariéry to bude zajímavá role.

Velkou mediální pozornost jste na sebe strhl očkovací kauzou s vaší manželkou. Berete to s odstupem času jako chybu?
Určitě to chyba byla, ale nechtěl bych se k tomu už víc vracet.

Nejste jen radním pro covid. Jaké máte hlavní priority ve zdravotnictví mimo pandemii?
Změnili jsme koncepci řízení nemocnic, která v předchozím období směřovala k jednomu společnému ředitelství oblastních nemocnic. Osobně si myslím, a jsem v tom za jedno s panem hejtmanem i ostatními radními, že to nebyl dobrý projekt. Nemocnice by měly mít víc samostatnosti a holding by měl být jen pomocnou a servisní organizací.

Chtěl bych taky, aby se nemocnice více finančně osamostatnily. Aby byly silnější ve svých vlastních příjmech a nemuselo se na ně tolik doplácet. To je můj velký cíl. Zároveň bych chtěl, abychom ještě více dbali na vzdělávání svých lékařů. Přestože medicíny neustále chrlí nové doktory, pořád jich máme málo. Dneska má málo doktorů dokonce i fakultní nemocnice. Chtěl bych stabilizovat zdravotnický systém a dosáhnout společně s řediteli nemocnic toho, aby nemocnice víc vydělávaly.

Jak vypadá situace v trutnovské porodnici, začne se tam znovu rodit?
Trutnovská porodnice byla uzavřena už loni v létě, daleko dřív, než jsem vůbec nastoupil do funkce. Mám dojem, že ne všechno, co se tam předtím dělo, bylo dobře. Tím myslím personální a věkové složení. Pravdou ale je, že jen velmi těžko si dnes můžete někoho vybírat. Pan ředitel Procházka už měl na přelomu roku sehnaného nového doktora, který byl ochoten nastoupit tam jako primář a měl už dokonce vybraný byt. Pak se to ale nějak zkomplikovalo a on odjel. V současné době má pan ředitel vytipovaných několik lidí, kteří projevili ochotu zajímat se o to zaměstnání. Řešil jsem to s ním minulý týden, společně jsme procházeli ty nabídky. Je to složitá věc i vzhledem ke covidové době. Je omezena elektivní péče, takže se na gynekologii ani moc neoperuje. Ti lékaři samozřejmě mají vzdělání nebo licenci, ale těžko můžete úplně odhadnout, co všechno umí, když se většina věcí nedělá. Primariáty by neměly být zajištěné jen jedním člověkem, ale minimálně dvěma. Když investujete nějaké peníze do vybavení nebo personálu a pak se tomu primáři něco přihodí, musíte zase zavřít. Stabilizovat proto neznamená přivést jednoho lékaře.

Takže konkrétní termín znovuotevření v tuto chvíli nevíte?
Doufám, že to bude co nejdříve. Nicméně říct, že se tam bude třeba od 1. května znovu rodit, teď opravdu nemůžu. Máme něco rozjednaného, ale jak to dopadne, to upřímně nevím.