Když před patnácti lety Martin Karásek zamířil ze Severních Čech na kolej do Prahy, v kapse ho hřálo kapesné od rodičů. První týden studentského života mu ale ukázal, že jeho výše tempu společenského života v hlavním městě nestačí. Začal se tedy poohlížet po přivýdělku. Jedním z nich bylo tehdy i komerční dárcovství plazmy. „Za odběr se tenkrát nabízelo čtyři sta korun, podstoupit ho šlo dvakrát do měsíce. Bylo to lepší než nic,“ popisuje.

V Česku každoročně skončí desítky ordinací
Prázdné ordinace? Nová mapa ukázala, kde v Česku lidé zůstali bez lékaře

Na odběry plazmy chodil dva roky. „Nakonec jsem musel skončit kvůli zdraví, objevily se vleklé potíže a už to nešlo,“ vypráví. Kolik stojí plazma dnes? Komerční plazmaferetická centra nabízejí za odběr i jednou tolik.

V zahraničí se v posledních měsících právě komerční odběry plazmy staly jednou z cest, jak lidé čelí nárůstům cen a vysoké inflaci. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu v pozici, kdy budu muset prodávat svou plazmu, abych nakrmila své děti,“ uvedla například učitelka Christina Seal pro Washington Post.

Plazma chybí v celé Evropě

V Česku je situace odlišná. Souběh komerčních a dárcovských středisek v Evropě je povolen v České republice, Německu, Rakousku a Maďarsku. Právě v těchto státech vzniká více než polovina zásoby plazmy pro celý kontinent. Zhruba třetina se dováží z USA. „Počty lidí připravených absolvovat odběry krevní plazmy v posledních dvou letech klesají v celé Evropě. Nyní vidíme mírné zlepšení. Nedostatek plazmy je trvalý a trápí celou Evropu,“ sdělila mluvčí společnosti Sanaplasma Natálie Lorencová.

Obavy, že by kvůli inflaci část nekomerčních dárců začala věnovat plazmu za úplatu a vylidnila se dárcovská centra v nemocnicích, se zatím nenaplnily. „Z našich současných údajů lze předběžně říci, že zatím nedochází k významnějšímu poklesu počtu odběrů krve od dobrovolných dárců,“ poznamenala lékařka z Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze Zdenka Gašová. Definitivní statistiky se ale začnou vyhodnocovat v následujících týdnech.

Postupné ukládání tuku v játrech může způsobit závažnou jaterní chorobu
Ohrožená játra má až 60 procent dospělých. Jen málokdo z nich to ale tuší

Podle Gadašové je možné, že ubylo prvodárců, tedy těch, co přicházejí darovat krev či plazmu úplně poprvé. U nich může případně finanční motivace hrát roli. To, že by kvůli penězům změnili pravidelní dárci odběrová místa z dobrovolnických za komerční, ale odmítá. Jedním z mála hrazených odběrů jsou krevní složky, konkrétně krevní destičky, protože odběry jsou většinou nárazové, špatně plánovatelné a dárcům proto vznikají různé komplikace. Mají nárok například na proplacení cestovních výloh. „Počty dárců, kteří přijímají finanční kompenzace ale meziročně velmi rychle klesají. Peníze pro ně nejsou rozhodující,“ řekla lékařka.

Podle loňského průzkumu, který si nechala zpracovat Sanaplasma, je pro šedesát procent dárců krevní plazmy motivací chuť pomáhat. Okolo 39 procent pak jako hlavní důvod uvedlo finanční přilepšení. „Nepatrně více zajímají peníze muže,“ doplnila Lorencová.