Nejnověji na to upozornil úřad ombudsmanky Anny Šabatové, který provedl průzkum v jednotlivých krajích. Oslovil při něm 242 zařízení, které nabízejí sociální služby.

A výsledky? Žalostné. Dlouhodobý nebo denní pobyt by dospělému s autistickou poruchou nabídlo jen sedm ze 126 dotazovaných domovů. „Dětskému klientovi by sociální službu poskytlo šest ze 42 zařízení,“ uvedla ombudsmanka.

Příliš nízký věk

Jako důvod u dospělých autistů zařízení uváděla, že by jejich chování narušovalo kolektivní soužití, že nespadají do cílové skupiny s ohledem na typ zdravotního postižení a že by jim nebyla schopna zajistit požadovanou péči. U dětí bylo důvodem, že nespadají do cílové skupiny zařízení kvůli svému věku.

„Jestliže rodiče popisují, jak objíždějí zařízení po celé zemi a hledají sociální službu, protože už nejsou schopni zvládat náročnou péči, ale nikde se jim nedostane pomoci, vede to k závěru, že stát při plnění svých závazků selhává,“ uvedla k tomu Anna Šabatová.

Není samotná, kdo podobný průzkum provedl. Pustil se do něj i spolek Naděje pro děti úplňku, sdružující rodinné příslušníky dětí s autismem. A závěry byly stejné. Na pobyt v domovech čekají podle něj stovky lidí. Je mezi nimi i nyní devatenáctiletá Markéta, jejíž matka pro ni bezvýsledně hledá místo už šest let. „Jediným řešením tak zřejmě je stáhnout se domů a brát sociální dávky,“ konstatovala matka mladé dívky.

Podle předsedy spolku Petra Třešňáka je příčinou stavu i to, že chybějí zařízením peníze. „Měl by existovat personální standard, jenž určuje, jak má asistence pro tyto klienty vypadat,“ říká. Zařízení by tak podle něj získala více peněz.