Šéfem transplantačního týmu byl tehdy Vladimír Kořístek. Lékaři se na zákrok připravovali přes deset let. Operaci předcházely roky vědecké práce a pokusů na zvířatech. „Nejdřív jsem zkoušel operovat vepře. Teprve po roce první z nich přežil," uvedl pro Brněnský deník Rovnost Kořístek.

Lékaři se museli poučit z vlastních chyb. Třeba játra proplachovali a zbavili je tak cukru. Prasata pak trpěla glykémií. „Dlouho nám trvalo než jsme na to přišli," zavzpomínal Kořístek.

I přes další úspěchy se zvířaty, mu ministr nechtěl dál povolení k operaci člověka. „Ten mi řekl ať na to zapomenu, že první transplantace bude v Praze," řekl Kořístek a dodal, že byl tehdy pořádně naštvaný.

Pokusy na psech

Pražská nemocnice v Krči dělala transplantační pokusy na psech. Bez většího úspěchu. Proto nakonec chirurg z Brna povolení dostal s podmínkou, že zákrok bude označen jako experiment na člověku. „Průběh transplantace mám dodnes v paměti a vzpomínám na ni s velkým zadostiučiněním," prohlásil před pěti lety Kořístek.

Operaci tehdy podstoupil šestatřicetiletý Josef Mynář z Tišnova na Brněnsku, který trpěl neléčitelnou jaterní chorobou. „V prvním momentu jsem trochu zaváhal, ale když jsem se zeptal, jak dlouho budu žít, když transplantaci odmítnu, tak jsem se rozhodl hned, protože mi zbývalo pár týdnů," vzpomínal již dříve Mynář.

Kromě Kořístka u zákroku asistoval například i pozdější ředitel transplantačního centra Jan Černý. „Ten odebíral játra dárci. Kořístek je pak přišil do těla pacienta," poznamenal náměstek pro léčebně preventivní péči Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Jiří Ondrášek.

Zatímco v osmdesátých a začátkem devadesátých let se v celém Československu dělala jen jedna nebo dvě operace ročně, dnes je lékaři počítají na několik desítek. „Navíc tehdy pacient brzy po transplantaci zemřel. O úspěšných operacích můžeme mluvit zhruba od konce devadesátých let minulého století. V současné době sedmadevadesát procent pacientů žije ještě rok a déle po operaci," upozornil Ondrášek.

Zpět do práce

Mynář se po transplantaci vrátil k práci u železnice, kde jako staniční dělník zůstal ještě dalších deset let. Pak musel odejít do invalidního důchodu. Vypomáhal však alespoň jako domovník a topič. Otec čtyř dětí je v současné době stále aktivní v mysliveckém sdružení.

První transplantaci jater na světě uskutečnil tým Thomase Starzla v americkém Denveru před padesáti lety. Příjemcem bylo malé dítě s rozsáhlým nádorem jater. Operace ale skončila masivním krvácením a smrtí nemocného. Úspěšný byl tedy až druhý pokus v roce 1967. Po zákroku žil pacient zhruba rok. Zemřel, protože se u něj znovu projevilo nádorové onemocnění. První transplantace jater v Evropě se konala v roce 1968 v Cambridgi. Čechoslováci si na ni počkali ještě dalších patnáct let.

V současné době existují v České republice dvě pracoviště, která se zaměřují na transplantaci jater. Kromě brněnského Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie, které se jim věnuje třicet let, je to ještě pražský Institut klinické a experimentální medicíny. Ten začal v roce 1995.

Brněnští lékaři mají na kontě přes čtyři sta zákroků, pražští zhruba o tři stovky více. „Ročně jich nyní zvládneme průměrně třicet, pražští kolegové dalších čtyřicet nebo padesát," upozornil Ondrášek. Počet provedených transplantací stále roste.