„Pan Rudolf Sekava je pravděpodobně nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě. Nové srdce dostal na podzim v roce 1984 a od té doby u něj nebyla nutná ani retransplantace, což je naprostý světový unikát,“ uvedl profesor Jan Pirk.

Známý kardiochirurg dodal, že pacienti po transplantaci musejí pravidelně brát imunosupresiva. „Tyto léky občas mají vedlejší nežádoucí účinky a mnohdy komplikují následnou péči. Ale pan Sekava je stále v naprosto výborné kondici, daří se mu velmi dobře a je skvělým motivátorem pacientů na čekací listě na transplantaci,“ řekl Pirk na tiskové konferenci.

Jsem č. 1009 a jsem v pohodě

Bývalý středoškolský pedagog z Jihlavy se v nemocnici potkal také s tehdy 44letým Josefem Divinou, který žil s novým srdcem dalších třináct let. Právě on byl první pacientem. Na transplantaci se připravoval dvacetičlenný tým odborníků několik měsíců dopředu.

První pacient žil 18 dní
Vůbec první úspěšnou transplantaci srdce provedl v prosinci 1967 jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě. Pacient ale po osmnácti dnech zemřel na zápal plic.

„Příprava zahrnovala jak teoretickou část, tak i praktickou a experimentální při testovacích operacích na zvířatech. Teoretická část byla také velmi náročná, neboť zahrnovala multidisciplinární přístup z pohledu nejen kardiochirurgie, ale také kardiologie, imunologie nebo pooperační péče,“ vysvětlil v příspěvku facebookový profil IKEM.

Za 35 let pomohli tamní lékaři už 1162 pacientům. Ti všichni slaví výročí také. „Jsem č. 1009 a jsem v pohodě. Děkuji,“ napsal jeden z nich. Jiní si pochvalují, že se jim po zákroku naprosto změnil život a začala jejich nová éra.

Michal Stiborek, ředitel IKEM, nezapomněl poděkovat za spolupráci dárcovským nemocnicím i zdravotních pojišťovnám, bez nichž by transplantační aktivita na pražském pracovišti zdaleka nebyla tak úspěšná.

Teď pomáhá i srdeční pumpa

Podle IKEM je průměrná čekací doba na nové srdce je přibližně rok. U těchto pacientů lékaři permanentně monitorují jejich zdravotní stav. Pokud se jejich zdraví zhorší, jsou předřazeni v urgentním pořadníku nebo jim specialisté zavedou srdeční pumpu - tedy jakési umělé srdce. Nyní se i díky tomu nedožije transplantace jen pět procent čekatelů.

„Mechanické srdeční podpory implantujeme pacientům, které ohrožuje na životě selhání srdce a aktuálně pro ně není jiné řešení jejich zdravotního stavu. Bez akutního lékařského zásahu by byl jejich život v akutním ohrožení. Od začátku programu dlouhodobých mechanických srdečních podpor v roce 2003 jsme v Institutu klinické a experimentální medicíny pomohli již 367 pacientům. Umělé srdeční pumpy v tomto případě plní funkci tzv. mostu k transplantaci,“ podotkl Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.