Spouštěče Parkinsonovy nemoci neznáme. Příčina vzniku navíc tkví ve spojení genetických předpokladů a prostředí, v němž žijeme. Víme ale, že riziko vzniku onemocnění stoupá po padesátém roku života, ale u zhruba patnácti procent pacientů se může vyskytnout již před čtyřicátými narozeninami a výjimečně ještě dříve. Nemoc tak může člověku v produktivním věku vymezit limity jeho života jednou provždy.

Cupitat nejistým světem 

Lidé si s parkinsonským onemocněním spojuje především třes horních a dolních končetin. Mezi hlavní symptomy ale patří rovněž celková ztuhlost, špatná rovnováha a koordinace pohybů. „Typickým úkazem špatné koordinace a rovnováhy jsou ‚cupitavé‘ krůčky na několika metrech chůze, než se pacient rozejde běžnými kroky.

Mezi další klasické symptomy patří špatný rukopis, může se vyskytnout ztráta čichu, problémy se spánkem, potíže s přesouváním věcí, tichý hlas typický pro parkinsoniky a voskový až nepřítomný výraz ve tváři. Připojují se poruchy emocí i rozhodování,“ uvádí příznaky nemoci Tomáš Hlaváček, všeobecný praktický lékař a vedoucí lékař Alzheimer home.

Výsledky studií a výzkumů dokládají, že u pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou chorobou v nižším věku převládají faktory genetické, zatímco u starších jsou v popředí spíše vlivy prostředí. Lidem s onemocněním odumírají buňky ve středním mozku, kde se tvoří dopamin.

„Je to látka nutná ke správnému přenosu vzruchu. Pokud se buňky v jádře vyčerpávají, látky je produkováno méně, což je dříve nebo později spouštěčem Parkinsonova onemocnění,“ uvádí Hlaváček.

Vyššímu riziku vzniku nemoci podléhají uživatelé heroinu i lidé vystavení chemikáliím. Data ukazují, že sourozenci pacientů s parkinsonem jsou sedmkrát náchylnější ke vzniku nemoci a že lidé, u nichž má nemoc minimálně jeden z rodičů, mají třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku, že budou mít stejný osud.

Vyhýbat se svému životu

Ve svých jednatřiceti letech měla rodinu a před sebou spoustu životních plánů. Náhlé zdravotní potíže ale všechno změnily. „Strašně se mi třásly ruce a při chůzi jsem tahala nohu za sebou. Když jsem psala, moje písmo začalo být nečitelné. A pak se mi při vystupování z autobusu stalo, že jsem naprosto ztuhla a nemohla udělat ani krok,“ vzpomíná Romana Skála-Rosenbaum na období, kdy s ní začalo být něco v nepořádku.

„Rozhodně bych doporučil každému, pokud na sobě pozoruje některé z klasických symptomů, navštívit svého praktického lékaře a osobně s ním problémy probrat,“ dokládá důležitost včasného zachycení nemoci Hlaváček. Praktik by tak měl být první štací a měl by v případě podezření na Parkinsonovu nemoc odeslat pacienta k neurologovi.

Pokud je pacient v produktivním věku, měl by vědět, že může požádat o invalidní důchod, protože nemoc ho může zcela společensky i pracovně paralyzovat. „Vadí mi, že jsem přišla o soběstačnost, a snažím se alespoň, abych se postarala o sebe, když už to nedokážu u někoho jiného. Celý život jsem se vlastně starala o druhé, nejdříve o sourozence a potom o děti v nemocnici,“ říká paní Ludmila, bývalá zdravotní sestra.

Život s nemocí ji odnaučil chodit do kaváren, které milovala, protože třesoucí se rukou vylévala kávu a nechtěla na sebe upozorňovat lidi a okolí, i vzdát se oblíbeného vyšívání. „Je mi líto, že nemůžu udělat ještě tu spoustu věcí, které bych v životě ještě chtěla. Začala jsem se vyhýbat svému životu,“ dodává.

Domácí péče bývá nad síly rodiny 

Péče o pacienta v pokročilém stadiu může být pro rodinu velmi obtížná a složitá. „V určité fázi onemocnění totiž nemocný potřebuje již trvalou ošetřovatelskou péči, kterou ne každá rodina doma zvládne, ať již z technických, nebo hygienických důvodů. Chybí jim bezbariérové prostředí i odpovídající hygienické zázemí. Někdy to mohou být lidsky pochopitelné fyzické či psychické důvody,“ potvrzuje nelehký úkol členů rodiny Hlaváček.

V takovém případě pomáhají specializovaná zařízení, jako je například síť zařízení Alzheimer home, kde pečují nejen o nemocné s demencí, ale i o řadu parkinsoniků v různých stadiích onemocnění a kde je nemocným poskytována potřebná specializovaná ošetřovatelská a rehabilitační péče.

Zastavit nemoc zatím neumíme

Výzkumu léků na Parkinsonovu chorobu se věnuje velká pozornost. Existují léky, které se u pacientů dávají ke zmírnění příznaků a pro zlepšení kvality života. Doposud ale neexistuje lék, který by dokázal onemocnění zastavit, natož jej vyléčit. Někteří lékaři tvrdí, že pomoci může marihuana. Konopí rozhodně není všelékem, prokazatelně však snižuje ztuhlost, bolestivost svalů a zvyšuje apetit i celkovou náladu pacienta.

I když je již 20 let k dispozici neurochirurgický zákrok, tzv. hluboká mozková stimulace, spočívající v zavedení elektrod do mozku, která dokáže významně zmírnit projevy onemocnění, jsou u nás dnes pouze tři specializovaná pracoviště v Praze, Brně a Olomouci

„Jednáme se zdravotními pojišťovnami o navýšení jejich počtu a rovnoměrném rozprostření po republice, aby léčba byla dostupná pacientům, kteří ji potřebují,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch záměr rozvoje péče.