Práva k patentům loni jejich českým držitelům přinesla o třetinu méně peněz než v roce 2016. Zatímco tehdy za ně získali 3,3 miliardy korun, loni to bylo jen 1,9 miliardy, uvedl Český statistický úřad.

Během loňského roku totiž vypršela ochrana klíčového patentu pražskému Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd spojenému se jménem jeho někdejšího šéfa Antonína Holého. Jen tento ústav ještě přede dvěma lety na patentech vydělal 3,2 miliardy korun, loni však „pouze“ 1,8 miliardy.

Letos ústav počítá s příjmy z licenčních poplatků ve výši kolem 750 milionů korun. „V dalších letech by pak měly tyto příjmy postupně narůstat,“ řekl Deníku mluvčí ústavu Dušan Brinzanik.

Peníze na vědu i pro maminky

Z peněz získaných z licencí musel ústav nejprve zaplatit daně, potom rekonstruoval svůj areál a nechal dostavět novou budovu pro vědecké skupiny. Prostředky dále využívá hlavně na nové projekty a technologie.

„Využívají se ale také například k podpoře vědkyň matek, aby mohly dobře kombinovat péči o malé děti a neztratily kontakt se špičkovou vědou,“ uvedl Brinzanik. Úspěchy ústavu podle něj ale rozhodně nestojí na jediném úspěšném produktu.

Infografika

Akademici proto před devíti lety založili společnost IOCB Tech, kterou ústav ze sta procent vlastní. Jejím úkolem je systematicky pečovat o duševní vlastnictví ústavu, tedy nové objevy a technologie.

Profesionálně připravuje patenty a uzavírá k nim nové licenční smlouvy. Ústav tak mezitím s významnými světovými společnostmi uzavřel osm nových licenčních smluv. „Díky tomu propad příjmů z licencí po vypršení jednoho z klíčových patentů nebyl dramatický a do značné míry byl pokryt příjmy novými,“ prohlásil Brinzanik.

Patent přináší výlučné postavení

Zbývající české firmy a instituce za své licence loni získaly více peněz než dříve, přestože za nově uzavřené licence mají poměrně nízké příjmy. O 46 procent oproti roku 2016 také loni vzrostly celkové příjmy za užitné vzory. Úspěšnější než podniky s českými vlastníky jsou přitom při prodávání licencí firmy, jejichž majitelé sídlí v zahraničí.

Patent majiteli po stanovenou dobu na daném území poskytuje právní ochranu výsledků jeho vynálezu či výsledků výzkumu. Za souhlas k jeho využívání je třeba platit. Někdy k ochraně průmyslových práv stačí jednodušší, rychlejší a levnější ochrana užitným vzorem, platí však jen po kratší dobu.

„Za úspěšný patent lze považovat ten, který nejenže zajišťuje jeho majiteli výlučné postavení před světovými konkurenty, ale zejména přináší profit z výroby patentovaného předmětu nebo prodeje licence,“ řekl Deníku předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl.

Licence na patenty loni poskytlo 81 držitelů z Česka, na užitné vzory 67 držitelů. Převažovaly podniky následované vysokými školami. Většina patentů i užitných vzorů se týkala průmyslu a služeb, naopak mizivá byla v tomto ohledu role firem ze sektoru zemědělství.

Nejvíce poskytovatelů licencí na patenty i užitné vzory působilo v Praze. Nejméně licencí na patenty připadlo na Ústecký a Karlovarský kraj. Ten skončil na poslední příčce také v případě užitných vzorů nebyla tam na ně dokonce zaznamenána jediná licence.

O české patenty měly zájem převážně také české firmy. Za hranice loni mířilo jen 18,6 procenta licencí na patenty a 16,7 procenta licencí na užitné vzory. V posledních pěti letech mají o české patenty zájem především v Německu a USA, o užitné vzory na Slovensku.

Ještě před pěti lety směřovalo nejvíce licencí o užitné vzory do Číny. Zájem Číňanů však výrazně poklesl, loni si zakoupili jedinou licenci.

Nejvíce zahraničních poplatků za licence na patenty loni do Česka přišlo z USA, bylo to 1,8 miliardy korun. O české užitné vzory mají největší zájem v Rusku loni za ně zaplatili 57 milionů korun, dalších více než 23 milionů korun přišlo z Ukrajiny.

V posledních letech se podle statistiků výrazně zvýšily vybrané licenční poplatky za užívání know-how, tedy znalostí, zkušeností či poznatků firem z oblasti výroby nebo obchodu, a také za průmyslové vzory. V roce 2008 za ně získali 472 milionů korun, loni to již bylo přes dvě miliardy.

Chtějí je i malé firmy

Ochrana duševního majetku, tedy patentů, ochranných známek a průmyslových i užitných vzorů, se vyplatí nejen velkým společnostem. Pochvalují si ji i mnohem menší hráči na trhu.

„I v malé firmě, jako jsme my, dosahuje hodnota duševního vlastnictví několika milionů korun,“ řekl Deníku Petr Havlena z krnovské firmy Prowork, která vyrábí zdravotní nastavitelné židle.

„Zajištění ochrany průmyslového vlastnictví považuji u firmy s inovačním a vývojovým potenciálem za nezbytné,“ konstatoval Hav-lena. Bez ochrany se podle něj neobejdou zejména společnosti, které chtějí vyvážet vlastní originální technická či designová řešení.

„Hlavně je potřeba mít spolehlivého patentového zástupce, který má zkušenosti s ochranou průmyslového vlastnictví, a také mít ve firmě někoho, kdo se bude touto problematikou pravidelně zabývat,“ dodal Havlena.