„Je to obrovský problém českého zdravotnictví. Zatímco třeba v Dánsku skončí na lůžku pouhá desetina všech pacientů se schizofrenií, u nás je to dvakrát tolik,“ přibližuje situaci Petr Winkler. Dánští pacienti se navíc zdrží v nemocnici jen asi pětadvacet dnů, ti čeští tam vydrží měsíce i roky. Kolem sedmi procent lidí zůstane na psychiatrickém oddělení dokonce více než čtvrtstoletí.

PROTI LIDSKÝM PRÁVŮM

Důvod je podle Winklera jednoduchý: čeští pacienti často nemají jinou možnost. „Komunitní služby chybí. O schizofreniky se tak po propuštění nemá kdo postarat. Nemocnice si je tak propustit netroufnou,“ vysvětluje Winkler. Na klinikách se proto hromadí i lidé, kteří by se mohli léčit jen ambulantně a k tomu by mohli vést relativně normální život. Možná i pracovat.

InfografikaZdroj: Deník

To ostatně nedávno potvrdil i psychiatr a někdejší ministr zdravotnictví Ivan David. „Na psychiatrických lůžkách jsou opravdu často lidi, kteří si v životě zkrátka jen sami neporadí. Zvlášť dnes, kdy rostoucí náklady nemocných přesahují jejich finanční možnosti,“ řekl Deníku.

Jenomže to je podle odborníků nepřípustné. „Neodůvodněná a příliš dlouhá hospitalizace je v přímém rozporu s mezinárodní úmluvou o právech lidí s poruchou,“ připomíná Winkler. Navíc představa, že lidé skončí na dlouhé měsíce v ústavu, mnohé z nich odrazuje od toho, aby se svěřili lékaři. Podmínky v nemocnicích jsou totiž naprosto nevyhovující – pacient často musí svůj pokoj sdílet s dalšími sedmi až šestnácti „spolubydlícími“.

Řešením by měla být hustá síť komunitních center duševního zdraví. O nemocné se v nich bude starat celý tým ambulantních a terénních pracovníků. Síť už sestavuje ministerstvo zdravotnictví, během deseti let by mělo být podobné zařízení v každém regionu. „Už jsme se dohodli i s pojišťovnami, že začnou služby terénních psychiatrických sester proplácet,“ řekl Deníku náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V prvním roce se podle něj budou pojišťovny podílet jen na chodu pěti center, v dalších letech se ale počet středisek rozšíří na třicet.

ZABRÁNIT HOSPITALIZACI

Ministerstvo také jedná s resortem práce a sociálních věcí o stavbě sociálních bytů, kam by se mohli pacienti propuštění z léčení v psychiatrické nemocnici uchýlit.

Kromě toho mohou pomoci i nové technologie. „Již dnes existuje účinný nástroj, jak velké části hospitalizací zabránit. Stačí použít unikátní preventivní systém Itareps,“ podotýká Winkler.

Ten funguje tak, že se od pacientů pravidelně sbírají data – lidé každý týden odpovídají na několik jednoduchých cílených otázek uvedených v textovce. Odpovědi pak systém vyhodnotí. Při jakémkoliv podezření na změnu stavu upozorní lékaře, aby si pacienta pozval na mimořádnou kontrolu. „Snadno se tak předejde záchvatům. Výsledky ukazují, že až sedmdesát procent pacientů už díky tomu nikdy nemusí do nemocnice,“ popsal jednoduchý systém ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.