Poté z něj vystřihnou nemocnou chlopeň a místo ní našijí novou. „Takový výkon ale trvá celé hodiny a pro pacienty v pokročilém věku, jako jsem já, je velmi riskantní a náročný,“ vysvětluje Reisel. Většina lidí to proto raději dopředu vzdá.
Zbude jen drobná jizvička
Petr Reisel to ale neudělal. Doslechl se totiž o zbrusu nové metodě, díky které už chirurgové do těla prakticky řezat nemusí: náhradu chlopně totiž do srdce dopraví přes tepnu z třísla. Pacienti tak mají daleko menší bolesti, ztratí méně krve a na nemocničním lůžku stráví jen asi tři nebo čtyři dny.
To znamená až pětkrát kratší dobu než při klasickém výkonu. Pětaosmdesátiletý senior proto využil této možnosti a nemocnou chlopeň si nechal vyměnit přes tříslo.
„Jde skutečně o velmi šetrnou metodu, která má význam právě pro lidi starší sedmdesáti let. Je ale vhodná také pro rizikové pacienty, kteří z různých důvodů nemohou podstoupit klasickou operaci,“ potvrzuje Josef Šťásek, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Lékaři si totiž při zákroku vystačí jen s několika drobnými řezy – a to v oblasti třísla či na hrudníku. Přes ně do těla zavedou katetr, tedy tenkou hadičku. Tou pak do srdce dopraví specificky vyvinutou chlopeň, která pochází ze zvířete. Na místě ji přichytí speciální síťkou vyrobenou z tenkých drátků ze slitiny niklu a titanu. „Díky tomu všemu odpadá komplikované hojení ran a pacienti se rychle vracejí do běžného života,“ uvádí docent Šťásek.
Přesto metodu podstupuje jen zlomek českých pacientů – prozatím ji lékaři provedli jen asi 700 lidem se zúženou aortální chlopní. „Metoda je totiž dvakrát dražší než klasická kardiochirurgická operace,“ vysvětluje vedoucí interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Kala.
Pojišťovnám se to nakonec vyplatí
Výkon navíc pojišťovny hradí jen jako balíček – to znamená, že lékaři mohou provést každý rok jen přesně daný počet takových operací. Metodu zvanou TAVI také nabízí jen 15 specializovaných kardiovaskulárních center.
Lékaři by ale byli rádi, kdyby se do budoucna metoda rozšířila. Populace totiž stárne, takže výkon bude potřebovat stále víc lidí. Šetrnější metoda se navíc podle nich nakonec všem vyplatí.
„Pojišťovny i přes vyšší vstupní náklady ušetří, protože pacienti se díky šetrnosti metody potýkají s daleko menšími komplikacemi a musejí méně často do nemocnice,“ uvedl Kala.
Méně vydá i sociální systém, protože lidé nepotřebují podporu a mohou stále pracovat. Lépe se cítí i samotní pacienti. V jiných evropských zemích, jako je Německo nebo Francie, se proto podle lékařů využívá této metody mnohem častěji.
