Říká se, že si kůže „pamatuje". Je to pravda?

Kůže si řadu věcí skutečně pamatuje. Naštěstí má ale i určité obranné mechanismy. Umí napravit některé chyby, které vznikají například v genetické informaci působením ultrafialového záření a poté se kopírují do buněk, z čehož může vzniknout nádor. Ve většině případů to kůže opravit umí, ale ne stoprocentně. Někdy nestačí udělat opravu včas a jakmile se neopravené buňky začnou dělit, mohou z toho vzniknout kožní nádory. Některé chyby zkrátka zůstat mohou a už se s nimi nedá nic dělat. Je to tak trochu loterie.

Je vhodné pokožku na pobyt na slunci předem nějak připravovat, postupně ji navykat?

Doporučujeme především používat fotoprotekci a je jedno, jestli na začátku léta, nebo na jeho konci. Možná si na konci sezony můžeme dovolit trochu snížit intenzitu fotoprotekčního faktoru a nepoužívat faktor 50 jako na začátku, na 30 nebo možná i 15. Vlastní pigmentace bělocha chrání maximálně jako faktor číslo 6. A mimochodem, teprve od faktoru 6 nazýváme krémy fotoprotekčními. Nedoporučujeme, aby člověk například chodil do solária. Dříve se doporučovalo dojít si tam párkrát před dovolenou u moře, aby se člověk potom nespálil. To ale dnes už neplatí.

Znamená to, že je solárium podobně škodlivé jako pobyt na slunci?

Ano. Uvedl bych jednu velmi zajímavou studii. Zkoumala 40 000 Švédů, kteří chodili pravidelně do solária, a 40 000 Švédů, kteří tam nechodili. Jinak žili ve stejné oblasti. Tyto dvě skupiny vědci sledovali po dobu 15 let a výsledek nás překvapil. Věděli jsme, že nemelanomové nádory po opalování v soláriu vznikají, ale doufali jsme, že to neplatí pro melanom.

Tato studie však ukázala, že skupina, která chodila do solária, měla o 75 procent vyšší výskyt melanomu než ta, která do solária nechodila. Návštěvy solária tedy roli hrají a riziko melanomu je po nich srovnatelné jako u slunečního záření.

Jak správně používat fotoprotekční krém?

Doporučujeme nanést krém asi půl hodiny před pobytem na slunci, aby se stačil do kůže vsáknout a nesmazali jsme ho prvním vykoupáním nebo otřením ručníkem. Kromě toho se doporučuje domazávat přibližně každé dvě hodiny. Platí to zvláště v případě, že se koupeme nebo se otíráme ručníkem, čímž krém mechanicky stíráme. Když máme hodně vysoký faktor, může být tento interval o něco delší. Ale v zásadě platí, že chceme-li mít takovou fotoprotekci, jaká je uváděna na krabičce krému, měli bychom se přemazat každé dvě hodiny.

Další důležitá věc je, že bychom měli dávat krému dostatečné množství. To se mnohdy zanedbává. Správné množství jsou dva miligramy na cm2, což ale v podstatě znamená, že když budeme venku celý den, spotřebujeme přibližně jednu lahvičku krému. To bohužel téměř nikdo nedělá. Jen v tomto případě však máme takovou fotoprotekci, jaká je uváděna na krabičce.

Existuje doporučení, jaká fotoprotekce je dostatečná pro jižní destinace typu Chorvatska, Řecka, Turecka a podobně?

Dnes je situace taková, že pokud je trochu tenčí ozonová vrstva, svítí v Česku slunce stejně jako v Chorvatsku. Všude je to dnes zhruba stejné, pokud nejste zrovna někde u rovníku.

Vzniká rakovina kůže jen ze slunce, nebo ji zapříčiňují i jiné vlivy?

Riziko kožního nádoru výrazně stoupá s věkem. Vlivů je však celá řada. Jednak je vznik nádorů podmíněný geneticky. Světlé fototypy nemají takovou ochranu jako fototypy tmavší. Riziková je také velká četnost mateřských znamének. Pokud už někdo jednou nějaký kožní nádor měl, je větší pravděpodobnost, že se mu udělá další. A roli hraje i řekněme rodové zatížení, tedy pokud někdo z pokrevních příbuzných kožní nádor měl. Dalším vnějším faktorem může být vystavení různým chemikáliím, například arzénu.

Čím to je, že riziko stoupá s věkem? Nastřádá se to?

Ano. Jednak si kůže pamatuje, tak jak jsme uváděli na začátku, a nasčítává se to. Ale je třeba si uvědomit, že populace se dnes dožívá vyššího věku. Setkáváme se pak se slunečními keratózami, které se projevují jako sušší místa, šupinky nebo zarudnutí. Kromě toho vznikají i různě zhoubné nádory – bazaliom, spinaliom nebo melanom.

Hraje roli i zdravý životní styl či vystavení stresu?

Pokud má člověk kvalitní imunitní systém, s některými drobnými poruchami v kožních buňkách se dovede lépe vypořádat. Vyřízneme- li pacientovi melanom, lépe přežívají ti s lepším imunitním systémem. Zátěž imunitního systému, stres nebo podávání imunosupresiv (léků na potlačení imunity) může vyvolat metastazování maligního melanomu, přestože byl pacient dlouho bez příznaků.

U pacientů, kteří berou léky na utlumení imunitního systému, například kvůli transplantovaným orgánům, byl nepříznivý vliv na vznik kožních nádorů po působení ultrafialového záření jednoznačně prokázán. U nich častěji vidíme vznik zhoubných nemelanomových nádorů, například spinaliomu. Souvisí to s tím, že jejich imunitní systém je oslaben.

Kdy by měl člověk zajít ke kožnímu lékaři, co je varovným signálem?

Doporučujeme především pravidelná samovyšetření. Na www.melanom.cz je dobře popsáno, jak ho provádět a také jak některé nebezpečné kožní projevy mohou vypadat. Pokud něco podezřelého člověk najde, neměl by dělat předčasné závěry a panikařit, protože se může jednat o daleko banálnější diagnózu – tak je to v 90 procentech případů. Ale na druhou stranu by měl takový pacient přijít a nečekat, jak se to bude dále vyvíjet. Je lepší přijít zbytečně než něco zanedbat.

Kolik onemocnění se za rok diagnostikuje?

Předně bych řekl, že asi třetina všech nádorů, které jsou diagnostikovány, jsou nádory kožní. Je to vysoké číslo. Nádory u nás onemocní ročně asi 75 000 lidí, z toho zhoubnými kožními asi 25 000. Většina jsou naštěstí ty nejméně nebezpečné, které když se dobře odstraní, už dál „nezlobí".

Asi deset procent z diagnostikovaných kožních nádorů tvoří melanom, to je tedy asi 2500 lidí ročně. Celkem dnes žije s melanomem v Česku asi 27 000 lidí, umírá jich v průměru 350 ročně.

Stoupá to číslo?

Stoupá. Je to ale zčásti již zmíněným stárnutím populace a dále tím, že v současnosti se projevuje to, co jsme dělali někdy před 20 lety. Tehdy se v dobré víře říkalo, že kam nechodí slunce, tam chodí pan doktor. To už se dnes tak úplně neříká, alespoň mezi dermatology. A roli hraje také životní styl. Jezdíme hodně k moři, což jsme před rokem 1989 nemohli. Železná opona nás vlastně chránila i před melanomem. Kdo si mohl tenkrát vyjet o Vánocích do Thajska?

Další věc je, že se tenkrát nedělala skutečná primární prevence. Zlom očekáváme až za deset a více let, kdy by již měly být viditelné výsledky nejrůznějších preventivních akcí, které dnes děláme. Pozitivní vývoj zatím vidíme v tom, že pacienti již přicházejí k lékaři relativně včas a nenechají si vyrůst velký nádor.

Co je to velký nádor?

U melanomu to už je nádor o tloušťce zhruba čtyři milimetry. Pacient s melanomem tenčím než jeden milimetr má velmi vysokou pravděpodobnost vyléčení. Nad jeden milimetr už je prognóza horší a čtyřmilimetrové nádory jsou považovány za opravdu velké.

Existují ale lidé, kteří i s takovými přežívají dlouhodobě a zřejmě jsou vyléčeni. Ale ze statistického hlediska jsou to ti nejrizikovější. Upozorňuji však, že mluvíme o tloušťce nádoru, ne o jeho velikosti na plochu. Kožní nádory jsou velmi záludné a včasné odhalení hraje v prognóze vyléčení zásadní roli.

Můžete popsat, jak se v moderní době vyvíjí možnosti léčby?

Věda šla zásadně dopředu. K léčbě pokročilých stadií už nemáme jen cytostatika, ale i biologickou nebo takzvanou cílenou léčbu. Biologická léčba je například schopná podpořit imunitní systém, aby se s metastazujícím melanomem lépe vypořádal. To umožňuje pacientům přežít i několik let, zatímco při léčbě cytostatiky jsme jim mohli nabídnout přežití v horizontu maximálně několika měsíců.

A co je ta zmíněná cílená léčba?

To jsou preparáty schopné u některých nádorových buněk (například asi u poloviny melanomových nádorových buněk nebo u buněk bazaliomu) zastavit jejich šíření.

A nejen to. Dokonce umí zablokovat metabolickou dráhu nádorových buněk a tím zlikvidovat již vzniklé metastázy. Na druhou stranu nemůžeme možnosti této léčby přeceňovat. Její efekt je sice perfektní, ale růstová dráha nádorových buněk především u melanomu je bohužel natolik šikovná, že umí náš léčebný zásah obejít. Nádorové buňky se pak ve většině případů po několika měsících bohužel začnou množit znovu.

Prof. MUDr. Petr Arenberger,
DrSc., MBA
- Narodil se 4. prosince 1958.
- Je specialista v oblasti dermatologie a venerologie.
- Přednosta Dermatovenerologické
kliniky 3. LF UK a Fakultní
nemocnice Královské Vinohrady v Praze
- Předseda České dermatovenerologické
společnosti
- Prezident Evropského dermatovenerologického výboru Evropské unie lékařských specialistů
- Publikuje, je autorem několika monografií a učebnic.
- Je ženatý s dermatoložkou
doc. MUDr. Monikou Arenbergerovou, PhD., finalistkou Miss
Československo 1989,
má dvě dcery.

Člověk, který onemocní závažnou nemocí s nedobrou prognózou, by byl většinou vděčný i za možnost zapojit se do výzkumu, v rámci něhož se na něm testuje nějaký dosud neschválený lék. Dělá se vůbec něco takového, existuje taková možnost pro pacienty, u nichž běžná léčba selhává?

Ano. V současné době máme několik klinických studií, nové léky používáme i v takzvaném specifickém léčebném programu nebo jejich úhradu získáváme od zdravotních pojišťoven ve zvláštním režimu. Možností je celá řada, a proto rozhodně nemusíme házet flintu do žita. Vždycky se snažíme nabídnout nový léčebný postup nebo využít spojení moderních prostředků s klasickými léčebnými postupy – gamanůž, cílené ozařování kombinované s biologickou léčbou atd.

Může postihnout rakovina kůže i děti?

Ano, měli jsme už dětské pacienty ve věku kolem deseti let s maligním melanomem. Není to ale naštěstí tak časté jako u dospělých. Také je u nás několik dětských pacientů s tzv. xeroderma pigmentosum. To je onemocnění, při němž organismus neumí opravovat chyby vznikající vlivem ultrafialového záření, takže kožní nádory rostou jeden za druhým. Tito pacienti nesmí vůbec přes den ven, žijí v uzavřených prostorách, a pokud si hrají venku, tak jedině přes noc.

Kolik u nás takových dětí je?

Naštěstí moc ne, kolem čtyřiceti. V Americe jich je kolem tisíce, mají celou svou pacientskou organizaci.

Jaké jiné, méně závažné kožní nemoci jsou typické pro období jara a léta?

Je jich celá řada, častá jsou třeba onemocnění způsobená koupáním ve vodách se sinicemi.

Doporučujete mazat se po sprchování krémem?

Kdo má zdravou kůži a nemá ji přesušenou, nepotřebuje to. Kdo však má sušší a citlivější pleť, je dobře ji po osprchování promazat a dodat jí tak potřebnou vrstvu lipidů, která se sprchováním smyla. Vrstva mastných kyselin totiž brání množení choroboplodných patogenních zárodků na kůži – to mohou být například zlaté stafylokoky, kvasinky atd.

Působí na kůži blahodárně moře?

Mořská voda u některých kožních chorob snižuje zánětlivé projevy. Typicky třeba Mrtvé moře – obsahuje velké množství solí hořčíku, které tlumí zánětlivé procesy. Pobyty u Mrtvého moře tedy využíváme k léčebným účelům, kombinujeme účinek mořské vody a protizánětlivé působení ultrafialového záření. V tomto případě se ultrafialovému záření nebráníme, protože funguje jako alternativa například podávání cytostatik nebo protizánětlivých léků na úrovni imunosupresiv. Víme, že ultrafialové záření má sice své negativní účinky, ale pokud je mu pacient s některými kožními chorobami vystaven v léčebných přesně stanovených dávkách, má pozitivní efekt. Obecně ale na zdravého jedince mořská voda nijak zvlášť léčebně nepůsobí.

Jak se starat o tzv. papírovou kůži?

S tou se setkáváme většinou u starších lidí. Kůže postupně ztrácí svoji pružnost a vláčnost, například právě i z důvodu vystavení ultrafialovému záření, které urychluje stárnutí. Pokožka je pak tenčí, a to i v její střední vrstvě, kde ubývá vláken zachovávajících pevnost a pružnost kůže. Ta pak bývá přesušená, protože mazové žlázy nevytvářejí dostatečné množství mazu. Zázračný lék na to neexistuje. Určitou pomocí jsou speciální krémy, do kterých dáváme léčebné přísady (retinoidy, což jsou deriváty vitaminu A), které zlepšují kvalitu vaziva a upravují chorobné rohovění na kožním povrchu. Chce to však dlouhodobé podávání. Je-li to v obličeji, používá se tzv. mezoterapie, tedy vpichování malých dávek kyseliny hyaluronové vedle sebe na celou ošetřovanou plochu. Zákrok se však musí asi tak jednou za půl roku opakovat, aby hezký efekt vydržel.

Denisa Haveldová