Každý třetí Čech trpí alergií. A můžeme si za to vlastně sami. Nejvíce je „rýmařů“, jen v Evropě se s alergickou rýmou se každoročně potýká zhruba 70 milionů lidí, u nás téměř pětina. 

Nejčastěji ji způsobují pyly dřevin, travin, obilí a plevelů, ale mohou za ní stát i roztoči, domácí zvířata či plísně. I když průzkumy potvrzují, že se jedná o dědičné onemocnění, za jejím vznikem ale stojí hlavně vliv životního prostředí.

Moderní epidemie

Alergiky jsme si vlastně vyšlechtili. Jednou z nejzávažnějších příčin je moderní styl života. Měníme své životní prostředí, které zase mění nás. Častěji než dříve jsme v kontaktu se znečištěním, cizorodými látkami, své neduhy raději řešíme polykáním hromady léků a modifikujeme potraviny, s nimiž může mít náš zažívací systém obtíže.

Ohrožují nás ale i u nás dříve nevídané pyly. V několika posledních letech jsme totiž svědky nárůstu alergie na pyly ambrozie, která se k nám do Evropy dostala z Ameriky a šíří se přes země bývalé Jugoslávie a Maďarsko i k nám.

Chybujeme ale také v přehnané hygieně, zatímco v našich kobercích, sedačkách i polštářích mají ráj roztoči. A tak mají někteří alergici obtíže i mimo pylovou sezónu. „Během života se totiž rozšiřuje spektrum alergenů, které alergika obtěžují. Ačkoli se ve většině případů jedná o klasickou pylovou rýmu, odhaduje se, že až 20 procent Čechů je současně přecitlivělých na roztoče,“ uvádí Martin Hospodka, alergolog z kliniky EUC Premium Praha.

Pyly v květnu
Dřeviny: borovice, bříza, buk, cypřišovité, černý bez, dub, habr, jasan, javor, jilm, jírovec, lípa, líska, olše, ořešák, platan, tis, topol, vrba
Byliny: drnavec, jitrocel, kopřivovité, pampeliška, řepka, šťovík
Trávy: bojínek, jílek, kostřava, lipnice, medyněk, psárka, pýr, srha, žito

Od rýmičky k astmatu

I když alergická rýma otravuje člověku život a neumírá se na ni, není to banalita. Svědění v nose, kýchání, vodnatá rýma a ucpaný nos, doprovázejí svědění, pálení, slzení, zarudnutí a otok očí. Přecházením a tlumením projevů pomocí léků a nosními spreji si zaděláváte na skutečný problém. Málokdo totiž ví, že alergická rýma je preastmatický stav. Ohrožuje především děti a mladistvé. „Špatně léčená, nebo dokonce neléčená může způsobit, že alergie horních cest dýchacích postihne i dolní cesty, průdušky, a vznikne astma. Nejrizikovější je v tomto směru alergie roztočová,“ říká alergolog a imunolog, docent Vít Petrů, předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Astmatem u nás trpí zhruba 800 tisíc nemocných, je nejčastější dětskou chronickou chorobou a postihuje zhruba 10–15 procent dětí, u některých přetrvává až do dospělosti. Odhaduje se ale, že zhruba třetina dalších si ještě nevyslechla diagnózu. Alergické astma způsobují vdechované alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst, ale i jejich sliny či výměšky nebo plísně. Ještě koncem 20. století mělo často dohru na lůžku kliniky. Dnes má těžkou formu minimum pacientů a úmrtnost je nulová, ale v 80. letech na astma děti ještě umíraly.

Chronické onemocnění dýchacích cest ale omezuje astmatiky v jejich fyzické aktivitě a narušuje spánek. Alergický zánět průdušek vyvolává tvorbu hlenu, otoky sliznice a vede ke ztíženému dýchání, sípání i dráždivému kašli. „Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se tato nemoc stala v posledních desetiletích nemocí ‚ambulantní‘,“ dokládá význam moderní léčby Petrů.

Hospodka tvrdí, že alergenová imunoterapie je dnes nejúčinnější metodou léčby. Klienti podle něj obvykle vědí, na co mají alergii a že k nim na pracoviště přicházejí, aby si svou domněnku ověřili a konzultovali léčbu. „Nejjednodušším a často také nejspolehlivějším způsobem jsou kožní testy. Potřebujeme k nim pacienta, extrakty alergenů a 15 minut času všech zúčastněných,“ zmiňuje časovou nenáročnost testů Hospodka.

„Pro pyly trav je již několik let dostupná i v tabletové formě s prokázaným preventivním účinkem na alergické astma, a to již pro děti od věku pěti let. Na mimořádný dovoz je možné zajistit i tabletu s léčebným alergenem ambrózie. A účinek očekávané tablety pro terapii alergie na pyly jarních stromů zatím ověřují klinické studie,“ vysvětluje možnosti léčby Hospodka.

Co jíš, tím jsi

Potravinová alergie neboli nesnášenlivost u nás postihuje asi pět procent populace. Jejím nejčastějším projevem je svědění či pálení v ústech na sliznici rtů, tváří a jazyka, většinou po ovoci nebo zelenině. Potraviny někdy mohou způsobit výsev ekzému nebo alergických otoků. „Nebezpečnější, ale naštěstí vzácnější, jsou závažné projevy alergie po požití některých potravin. U kojenců třeba po kravském mléku a vejcích, u starších po ořeších, arašídech, rybách, semenech a mořských plodech,“ uvádí hlavní příčiny Petrů.

Potravinové alergie.Mezi jednu z nejrozšířenějších potravinových intolerancí patří alergie na mléko, respektive alergie na bílkoviny obsažené nejčastěji v kravském mléce, a laktózová intolerance neboli nesnášenlivost. „V průběhu života dochází ke snížení schopnosti trávit mléčný cukr, tedy laktózu, kvůli snížené produkci enzymu, který tento disacharid rozkládá na dva monosacharidy to jest galaktózu a glukózu.

Pokud dojde k horšímu trávení mléčného cukru, projeví se to trávicími obtížemi, jako jsou bolesti břicha, nadýmání a průjem,“ říká Veronika Tělupilová, výživová poradkyně a nutriční terapeutka z Brna. Problém s trávením mléčného cukru můžeme mít buď vrozený, nebo získaný v průběhu života, může ale vzniknout i při onemocnění, kdy dochází k zánětlivým procesům na sliznici trávicího traktu.

„V případě laktózové intolerance není třeba vyloučit mléčné výrobky, záleží totiž na množství obsažené laktózy, třeba vyzrálé tvrdé sýry jsou úplně bez laktózy. Trpíte-li alergií na bílkovinu mléka, je potřeba hledat zdroje vápníku jinde,“ uvádí Veronika Suchodolová, praktická lékařka z Brna.

Další početnou skupinu tvoří lidé trpící celiakií. Podle gastroenterologické společnosti je u nás dvakrát více nemocných než před dvaceti lety. Nemoc byla diagnostikována u zhruba 60 tisíci lidí, je celoživotní geneticky podmíněným onemocněním, jež může vypuknout v každém věku, a jedinou léčbou je striktní dodržování bezlepkové diety. Onemocnění se může projevit i v dospělém věku často vlivem stresové situaci, například při prodělání závažnější nemoci, těžkém porodu nebo vlivem psychické zátěže.

Celiakii není možné nijak vyléčit, ale díky zavedení bezlepkové diety vymizí u pacienta příznaky nemoci. Člověk pak působí, že je zdravý, ale pokud by dietu porušil, projevy celiakie se vrátí. Neléčené onemocnění se může zhoršovat, což může vyústit v trvalé poškození zdraví. Nedodržování diety totiž zvyšuje riziko rakoviny trávicího traktu, potratu a u žen i neplodnosti. Pokud se nepodchytí včas, mohou se k ní přidružit také další nemoci, jako jsou autoimunní zánět štítné žlázy, Crohnova choroba nebo cukrovka.

Pozor na domácí mazlíčky

V počtu chovaných domácích mazlíčků na počet obyvatel jsme na špici v Evropě. Ve čtyřech a půl milionu domácností u nás podle odhadů žijí téměř dva miliony psů a milion koček. Lékaří připisují zvířatům blahodárných vliv na náše fyzické i psychické zdraví, na druhé straně jsou nebezpečným zdrojem alergenů. Přitom mnoho z nás si při pořízení nového přírůstku do rodiny dopředu ani nezjišťuje, zda nám může přinést trable. Alergickou reakci nevyvolává pouze přímý kontakt s zvířetem, ale rovněž kontakt s někým, kdo doma zvíře chová. Obecně se traduje, že ji způsobuje srst zvířete, ale je to pravda jen zčásti. Mohou za ni alergeny bílkovinné povahy, které jsou nejčastěji obsaženy v moči, slinách, krvi, kožních šupinách a výměšcích zvířat.

Zejména astmatici by se měli vyvarovat nejen přímého kontaktu s kočkami, ale i pouhé setrvání v blízkosti zvířete u nich může vyvolat reakci. Kočka je totiž zdrojem nejagresivnějších zvířecích alergenů, které mohou být přenášeny i na šatech nebo ve vlasech. U psů se většina lidí obává srsti, a když si domu pořídí krátkosrsté plemeno, myslí si, že mají nad alergií vyhráno, problémem jsou ale především v kožní šupiny. Ani oblíbení křečci, morčata, myši, osmáci nebo potkani nejsou ideální.

Pokud se svého mazlíčka nemíníte vzdát, měli byste dodržovat určité hygienické zásady a brát léky. Samozřejmostí je pravidelný úklid a hlavně vysávání.

Kde číhají alergeny?
Venkovní – pyly a spory plísní.
Vnitřní – roztoči, domácí zvířata, švábi.
Alergeny v potravinách, lécích a hmyzí jed.

Kdy jde skutečně o život

Kvůli anafylaktické reakci na cizorodou látku může alergik skončit v nemocnici, či dokonce zemřít. Jen v České republice je u nás s anafylaxí ročně hospitalizováno několik tisíc pacientů. „Většinou se to stává po bodnutí včelou, nebo vosou, ale také vlivem léků,“ uvádí Petrů.

Při reakci dochází k nedostatečnému prokrvení tkání, které pak nemají dostatek kyslíku. Může proto poklesnout krevní tlak, člověk zmodrá či zbledne, omdlí, ale může být také úzkostný nebo pociťovat paniku. V případě bezvědomí se dostává do ohrožení života. Při známkách rozvíjejícího se šoku je nutné bezodkladně aplikovat adrenalin, pokud je dostupný a volat linku 155, popřípadě 112. Dále zajistit polohu pacienta a udržovat volné dýchací cesty.

I když žádnou alergií netrpíte, můžete ji v průběhu života získat. Měli byste vědět, že alergické projevy mohou být vyvolány i fyzickou zátěží, chladem, stresem i banální změnou počasí.

Příznaky alergie
rýma (alergeny dráždí sliznici nosu, proto nás svědí, kýcháme a hůře se nám dýchá)
zánět očních spojivek (oči svědí, zčervenají a slzí)
ekzém (pyly mohou způsobit svědivou vyrážku na hlavě, v loketních a podkolenních jamkách)
astma (kašel, dechová nedostatečnost, tvorba hustého hlenu)
bolest hlavy, spánkové potíže a pocit únavy