Důvodů podle nich může být více. Například domácí karanténa dětí i dospělých, kdy lidé seděli doma a pneumokoková onemocnění je nepostihla. Dalšími důvody mohou být absence návštěv u lékařů, nadbytečné užívání antibiotik nebo to, že lékaři pacienty na pneumokoková onemocnění nevyšetřovali.
Tato onemocnění přitom patří mezi nejzákeřnější. Ohrožují pacienty svým rychlým průběhem a závažnými komplikacemi, jež mohou skončit tragicky. „Zanedbání léčby může vést až ke smrti nemocného,“ varuje Ludmila Mazylkinová, praktická lékařka ze společnosti Moje ambulance.
Pětina úmrtí
Původcem pneumokokových onemocnění jsou bakterie. Infekce, které způsobují, mají prudký začátek s vysokou horečkou, dráždivým kašlem, bolestí na hrudníku a dušností. „Může vzniknout zánět průdušek, zápal plic, zánět obličejových dutin a středouší, původce může proniknout do krve a způsobit i zánět mozkových blan či sepsi,“ říká Mazylkinová.
Počet pneumokokových onemocnění se každý rok řádově pohybuje okolo několika stovek. Loni jich bylo 483. Tento nízký počet je dan tím, že je více lidí v Česku očkováno. Problém ovšem je, že se podíl nemocných, kteří na pneumokoka zemřou, pohybuje už pár let okolo pětiny.
Navíc proočkovanost populace na tato onemocnění klesá. Ještě před několika roky byla okolo osmdesáti procent. „Nyní klesáme na 63 procent, což je málo,“ konstatovala Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.
