Lékaři se u pacientů stále častěji setkávají s ponocováním. Mnoho lidí usíná až po půlnoci a ráno mají problém vstát. Podle docentky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si pacienti se zpožděnou spánkovou fází stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti či pozornosti. Trpí nervozitou, podrážděností, dospívající dokonce přepadají sebevražedné myšlenky.

Ponocování může souviset s genetickými dispozicemi, s psychiatrickými chorobami nebo povahou. Kromě podávání melatoninu nebo psychoterapie léčba podle neuroložky spočívá hlavně v úpravě denního režimu.

Chronická nespavost

Spánkové potíže u některých lidí podle Příhodové prohloubily změny každodenního fungování v covidových letech. Praktický lékař Stanislav Konštacký z Hradce Králové to přičítá mimo jiné práci z domova. „Výrazně to narušilo denní rytmus. Přece jen je změna, když se člověk, který byl zvyklý ráno se vysprchovat, oholit a jet do práce, najednou jen přesunul z postele k počítači. A celý den intelektuálně pracoval doma v pyžamu,“ řekl. Má ale za to, že řada lidí, pokud netrpí závažnou patologií, se do normálního spánkového rytmu postupně vrátí.

Jako velký problém Konštacký vnímá chronickou nespavost, kdy má člověk s usínáním a včasným vstáváním problém více jak tři měsíce. Důležité je v takovém případě navštívit lékaře, který by měl provést důslednou anamnézu. „Jelikož je to složité a zdlouhavé, spousta kolegů pacientovi raději napíše krátkodobé hypnotikum. Díky němu usne. Problém se tím ale nevyřeší,“ zdůraznil Konštacký.

Častým důvodem nespavosti je podle něj to, že lidé příliš pracují a problémy si přenášejí i do postele. Potřebné je dbát na životní styl a zátěže si nabírat jen přiměřeně. Příčiny nespavosti ale mohou být podle Konštackého způsobeny i kupříkladu srdečním onemocněním. Právě proto je důležité náležité lékařské vyšetření.

Problémy s dýcháním

Osm až deset procent dospělé české populace se podle plicního lékaře Milana Sovy ze spánkové laboratoře olomoucké fakultní nemocnice potýká se syndromem obstrukční spánkové apnoe. To znamená, že člověk v noci nedýchá tak, jak by měl. „V krvi má málo kyslíku a jeho spánek je fragmentovaný. Probouzí se, chrápe. Přes den je pak ospalý a nevýkonný. Navíc se tím zvyšuje riziko mrtvice nebo infarktu,“ řekl Deníku.

Na problém většinou přijde spolunocležník, který slyší chrápání a vnímá výpadky dechu. Ve spánkové laboratoři, kde člověk stráví noc, pak zdravotníci při pozorování stanoví diagnózu. Syndrom nejvíc hrozí lidem s obezitou, ke které přispěla i pandemie. „Při covidu se lidé nehýbali, populace nám ztloustla,“ upozornil Sova.

Jak omezit ponocování a lépe usínat

• Omezit používání elektronických přístrojů (ideálně se jim vyhnout dvě až tři hodiny před spaním)
• Usínat vždy ve stejný čas, například ve 22 hodin
• V pravidelnou dobu vstávat i o víkendu (v obdobný čas jako ve všední den)
• Ráno se vystavit světlu – ideálně slunečnímu
• Během dne zařadit pohybovou aktivitu

Zdroj: 1. lékařské fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze