Můj problém začal úplně obyčejným nachlazením, které jsem nezodpovědně přecházela. V práci jsem toho měla moc a neměl mě kdo nahradit. Po dvou týdnech už mi bylo dobře, ale postupně se mi začalo špatně dýchat. Zpočátku třeba při chůzi do prvního patra v paneláku, kde žiju, později už to bylo i při vytírání podlahy.

Navíc jsem začala docela přibírat, ačkoli jsem ohledně stravy nezměnila vůbec nic. Ale zase jsem si říkala, že jsem starší a k věku už to nejspíš patří, tak se s tím nějak smířím. Ani zvýšenou únavu jsem si nijak nespojovala se všemi příznaky dohromady, natož aby mě napadlo, že mám něco se srdcem.

Ovšem během dvou měsíců už jsem kvůli dušnosti nemohla ani pořádně spát a měla jsem dost oteklé kotníky, tak jsem se pro jistotu vydala k lékaři. Tam jsem se dozvěděla, že trpím srdečním selháním. Přišlo mi naprosto absurdní, že moje srdce tehdy pracovalo na pouhých 40 procent a mohlo kdykoli selhat úplně. Bylo mi 48 let a najednou jsem nevěděla, co se mnou bude dál, co když umřu?

Odpočinek pomáhá

Lékař mi ihned předepsal léky a musela jsem změnit stravu, hlavně přestat hodně solit, jak jsem dřív byla zvyklá. Místo sezení v kanceláři jsem více začala chodit na kratší procházky, které jsem „udýchala“. Taky jsem se naučila více odpočívat.

Už mi nevadí, že během chvíle neuklidím do puntíku celý byt, ale prostě poklízím tak, jak mi síly stačí. Pokud jsem opravdu hodně unavená, jdu si lehnout a snažím se netrápit tím, že zrovna není uvařený oběd nebo že bych měla honem rychle něco udělat. Nejvíc mi v tomhle pomáhá manžel, který chápe, že selhání srdce není sranda, a když něco nezvládám, dodělá to za mě.

Selhání srdce v číslech

  • V roce 2017 bylo hospitalizováno 31 102 osob se srdečním selháním.
  • Průměrně bylo hospitalizovaným 76,4 roku.
  • Ročně je u nás diagnostikováno zhruba 40 tisíc nových pacientů.
  • Srdeční selhání je nejčastějším důvodem hospitalizace u pacientů nad 65 let.

Oteklé kotníky a únava

Srdeční selhání není infarkt. Jeho nejčastější příčinou je ischemická choroba srdeční, zejména u starších pacientů, kteří trpí vysokým krevním tlakem. Může vzniknout náhle (akutní selhání) nebo se stav rozvíjí pozvolna (chronické selhání).

Mezi příznaky patří dušnost, nejprve při větší námaze, později při běžných činnostech a v klidu. Typické je noční dušení, které nedovolí spát vleže. Dalším příznakem jsou oteklé kotníky, nohy a břicho, nevysvětlitelný nárůst váhy a velká únava.

U srdečního selhání jsou časté poruchy rytmu. Člověk vnímá bušení srdce, může mít závratě nebo i krátkodobé ztráty vědomí. Stav zhoršuje kouření, obezita, strava bohatá na sůl. Selhání lze léčit léky, v nezbytných případech lékaři provádějí koronární bypass, někdy je nutná i transplantace srdce.

Jak předcházet srdečnímu selhání

Méně pijte
Při srdečním selhání tělo zadržuje tekutiny, a proto je lepší vypít denně maximálně 2 litry, tedy asi 7 skleniček. Dejte si pozor na to, že ovoce a zelenina také obsahují dost vody, takže si to pohlídejte. Pokud vám zároveň předepsal lékař diuretika (léky na odvodnění), můžete cítit větší žízeň.

Méně solte
Pokud vám selhává srdce, je velmi důležité, abyste výrazně omezili solení. Ideálně se bez soli obešli úplně a nahradili ji bylinkami a kořením. Sodík obsažený v soli totiž způsobuje, že tělo zadržuje vodu. Když pak máte tělo zaplněné větším množstvím tekutiny, srdce se musí více namáhat, když přečerpává krev, a to vede k dalšímu hromadění tekutiny v těle.

Sledujte, co jíte
Řada potravin obsahuje velké množství soli, takže se snažte číst etikety, ať víte, co za den tělu vlastně dodáte. Hodně soli obsahují například sýry, uzeniny, polévky ze sáčku, polotovary, dresinky.

Šetřete se
Pokud se vám zdá, že nemáte na nic sílu, poslechněte své tělo a odpočívejte. Vaše energie není bezbřehá a je potřeba s ní nakládat rozumně.

Pohyb pomáhá
Jakýkoli pohyb vašemu srdci pomůže k udržení funkční kapacity. Tělo má báječnou schopnost kompenzovat selhávající srdce a pravidelné cvičení, úměrné vašemu stavu, mu pomůže ke stabilitě.

Recept, které pomáhá

Máte chuť na nějakou sytou a zdravou polévku? Vyzkoušejte kulajdu s houbami a koprem, který je vhodný pro zlepšení činnosti a prokrvení srdečního svalu.

Kulajda s houbami a koprem

Ingredience:

  • 1 litr vody
  • 1 cibule
  • 2 lžíce octa
  • 2 bobkové listy
  • 30 g hladké mouky
  • 6 brambor
  • 160 g čerstvých hub
  • 3 vejce
  • 1 hrnek kysané smetany
  • nové koření, sůl, kmín, pepř, sekaný kopr

Postup:
Syrové brambory oloupejte a nakrájejte na kostičky. Očistěte houby a rovněž nakrájejte. Cibuli jemně nakrájejte, osmažte na tuku, zalijte vodu, osolte a přidejte nakrájené brambory a houby, kmín, nové koření, pepř, bobkový list a povařte. Když jsou brambory měkké, rozkvedlejte smetanu s moukou, přidejte k bramborám a krátce povařte.

Podle chuti následně kulajdu osolte, zalijte octem a přidejte nasekaný kopr. Když je kulajda uvařená, vyndejte z ní bobkový list. Pak do ní rozklepněte čerstvá vejce. Povařte je na mírném plameni tři minuty a dalších pět minut je nechce dojít mimo sporák. Žloutky vajec by měly být při podávání poloměkké. Podávejte samotnou nebo s pečivem.