Výzkum VFN zjišťuje, jak minimalizovat rizika v těhotenství a zabránit předčasnému porodu. Klíčem k úspěchu je podle lékařů imunita rodiček. Specialisté z VFN vytvořili multioborový výzkumný tým, který systematicky pátrá po rizicích spojených s předčasným porodem.

Cílem aktuálního výzkumu, který se nyní nachází ve své klinické fázi, je snaha prokázat, že již v průběhu prvního trimestru těhotenství je možné z krevního vzorku rozpoznat změny v imunitním systému, které signalizují, že se spouští proces spontánního předčasného porodu.

Na otázky spojené s pozadím předčasného porodu, a pravděpodobně i jiných diagnóz, v současné době nejlépe odpovídá reprodukční imunologie.

„Výzkum se zaměřuje na imunologické mapování u rizikových žen. Konkrétně ověřujeme, zda nejsou nosičkami zjevných poruch vrozené a získané imunity. Zjišťujeme také, že pro úspěšné těhotenství je potřeba řešit imunologické komplikace ideální ještě před početím nebo nejpozději na počátku těhotenství,“ vysvětluje lékař Michal Koucký.

Příběh pacientky Jany Hájkové a jejího syna

Do rizikové skupiny patřila i pacientka Jana Hájková, která své první dítě porodila předčasně.

„Když se vám narodí děťátko s váhou menší než 800 g, netušíte, jestli se můžete radovat, jestli si své vytoužené miminko odnesete s sebou domů. I pro mě to bylo velmi těžké. Strach, bezmoc a nejistota vás chvílemi zcela pohltí. Nevíte co očekávat, v co můžete doufat, jaká jsou rizika,“ popsala svoje pocity Jana. Jejímu synovi Oldíkovi je nyní šest let a je zdravý a inteligentní.

Pacientka a figurantka Jana Hájková o svém nedonošeném synovi a situaci po porodu | Video: Deník/Eliška Stodolová

Při druhém těhotenství se Jana přihlásila do výzkumu rizik předčasného porodu. „Holčička je donošená právě díky programu a doktoru Kouckému. Určitě vidím rozdíl mezi oběma dětmi, a to v chování. Řekla bych, že nedonošené děti jsou takové dychtivé, potřebují všechno hned a bývají nepozorné,“ popsala Deníku s tím, že druhorozené dceři Valerii jsou nyní už tři roky.

Odborníci z pražské nemocnice U Apolináře dokážou rizikové změny odhalit, sledovat, včas zavést cílenou léčbu a zvýšit šanci na donošení zdravého miminka i u žen, které již několikrát neuspěly a mají třeba zkušenost i s několika předešlými potraty. Lékaři ale bojují s nedostatečnými kapacitami, kdy nedokážou poskytnout potřebnou péči všem ženám z rizikové skupiny. Podle Kouckého nyní oddělení VFN supluje prakticky celou republiku, ve které jsou k dispozici jen čtyři specialisté na reprodukční imunologii.

Role výživy a prevence v průběhu těhotenství

Na základě pilotních dat výzkumu se lékaři dostávají k překvapivým zjištěním a výsledkům. „U dvou třetin žen, které jsme doporučily k reprodukčnímu imunologovi, byly odhaleny poruchy imunity a byla jim doporučena imunointervenční léčba imunoglobiny či kortikoidy,“ popisuje dále Koucký.

Ve spolupráci s reprodukčními imunology lékaři Perinatologického centra VFN zároveň zjistili, že ženy rodící předčasně mají oproti ženám, co porodí v termínu, již v prvním trimestru těhotenství zjevně snížené počty a hodnoty speciální populace bílých krvinek.

Lékař Michal Koucký vedoucí Perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví o ztrátách v těhotenství | Video: Deník/Eliška Stodolová

Péče o ženy před početím je současným trendem perinatologické péče, zaměřuje se na optimální přípravu ženského organismu na otěhotnění a průběh budoucího těhotenství. „Mezi rizikové faktory ovlivňující průběh těhotenství patří i výživa, interní nemoci, řádná prevence a očkování.

Žena by se o nich měla dozvědět již v rámci primární péče u svého gynekologa, ten by měl případně identifikovat rizika a nasměrovat ji ke specialistovi. V oblasti výživy je třeba dbát zejména na užívání železa, kyseliny listové a případně folátů a cholinu. Důležitý je také pečlivý výběr potravinových doplňků,“ upřesňuje lékař prekoncepční ambulance Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN Zdeněk Laštůvka.