„Dvě stě tisíc měsíčně? To je naprosto absurdní," říká mšenská praktická lékařka Kateřina Hartlová v reakci na nedávný výrok ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Ten uvedl, že praktičtí lékaři s průměrným počtem pacientů, což je zhruba šestnáct set lidí, mají příjmy dvě stě tisíc korun za měsíc. „Když jsem procházela své příjmy a výdaje, samozřejmě jsem se jen utvrdila v tom, že jsem nikdy takové částky nedosáhla. Ministr Němeček to navíc udal tak, jako by to byl jen příjem lékaře, ale jsou to peníze, ze kterých se vedle platů lékaře a sestry hradí nájem, nedoplatky nebo pokuty pojišťovnám," vysvětluje lékařka, s níž se lidé ze Mšenska setkávají už přes tři roky.

Kateřina Hartlová, která do Mšena každý den dojíždí z nedalekých Střem, patří právě mezi praktické lékaře s průměrným počtem pacientů. „V kartotéce máme téměř šestnáct set pacientů, což je skoro dvakrát více než v době, kdy jsem ordinaci přebírala po doktoru Hokynáři, který šel do penze. Každý měsíc se přitom přihlásí dalších dvacet až pětadvacet pacientů," líčí oblíbená mšenská lékařka, podle níž se na Mšensko v poslední době přistěhovalo mnoho nových obyvatel, většinou z hlavního města. A právě ti se do její ordinace chodí registrovat, aby nemuseli kvůli každé návštěvě lékaře ujet desítky kilometrů. „Chodí také dost chalupářů v důchodovém věku, kteří se rozhodli svá rekreační sídla obývat celoročně, registrujeme i pacienty, kteří měli dříve lékaře v Mělníku, což je také pár kilometrů."

Hlavní výhodu, kterou pacienti oceňují, vidí doktorka Hartlová v tom, že je ve své ordinaci každý den. Jen ve čtvrtek dopoledne ošetřuje obyvatele mělnického centra seniorů.

Ačkoli někteří praktici ve větších městech mají v evidenci i ke třem tisícům pacientů, nejsou zdaleka tak vytížení jako ti, kteří ordinují na venkově a navštěvuje je o několik stovek pacientů méně. „Snažíme se většinu potřebných vyšetření provádět v ordinaci sami. Vedle toho, že nabíráme krev, provádíme předoperační vyšetření, staráme se o diabetiky, točíme i EKG nebo děláme například výplachy uší, které také každý praktik neprovádí. Lékaři ve městech většinou sídlí v poliklinikách nebo mají všechno nedaleko, takže pacienty na stejná vyšetření posílají jinam," popisuje praktická lékařka.

Přestože si Kateřina Hartlová na nedostatek práce nemůže stěžovat, neměnila by. „Hledala jsem místo, kde bych mohla zakotvit, a Mšeno pro mě bylo úplně ideální. Na venkově se mi moc líbí. Pocházím sice z Prahy, ale když tam jedeme za rodiči, je to v porovnání s venkovem šílené – vypjatá doprava, řidiči jsou rychlí a agresivní, všude je hluk. Na venkově jsem prostě spokojená," chválí si lékařka Hartlová.

K povolání lékařky se Kateřina Hartlová rozhodovala na gymnáziu. Přemýšlela i o farmacii a veterině, ale lékařství nakonec vyhrálo. Rozhodně toho nelituje. „Mamka byla zdravotní sestra, takže jsem viděla, co to obnáší. Když jsem v roce 2003 skončila medicínu, rok a půl jsem pracovala na interně v Mělníku. Po mateřské dovolené jsem si pak dodělávala specializační přípravu na praktika a krátce jsem pracovala v Kladně jako praktik, ale pod dohledem."

Mšenská lékařka říká, že její práce je často jako detektivka. „Od pacientů dostanu nějakou indicii a snažím se přijít na to, kam jejich problém vede. Nejhorší ale je, když pacient přijde a řekne, že má už několik dní teplotu a nic jiného ho netrápí, pak přichází pátrání. Když má ale k teplotě třeba kašel, hned vím, jakým směrem se vydat. Někdy si začínám myslet, že teplota bez dalších příznaků je ze všeho nejhorší," doplňuje s úsměvem lékařka Kateřina, kterou na doktořině nebaví to neskutečné papírování.

„Například pacient s angínou tu stráví tak tři minuty, ale dalších sedm až deset minut potřebuji na to, abych to všechno zapsala, vytiskla recept, vystavila neschopenku a zakódovala ošetření na pojišťovnu. Administrativy je přitom čím dál víc," dodává mladá lékařka.